Články o Irčan

Posledních pár let internetem koluje hláška, v níž Al Pacino tvrdí, že role v komedii Jack a Jill, často označované jako jeden z nejhorších filmů všech dob, mu málem zničila kariéru, tedy než ho obsadil Scorsese do Irčana a dovolil mu chytit druhý dech. Jako mnoho internetových „faktů" je i tento skoro určitě smyšlený, respektive se nikde nepodařilo najít jeho zdroj. Nyní se Al Pacino o své nechvalné účasti na filmu Adama Sandlera rozmluvil doopravdy.

Druhá řada Prstenů moci ve své polovině výrazně převyšuje tu první a trailer na animovanou Válku Rohirů vypadá dost dobře. Zdá se, že ve světě Tolkienových adaptací se začíná blýskat na lepší časy. Největší otazník nyní visí nad podle všeho dvoudílným filmovým prequelem Pána prstenů, který s požehnáním a producentským dohledem Petera Jacksona připravuje představitel Gluma Andy Serkis. I díky přítomnosti osobností stojících za milovanou trilogií, včetně pořádné řádky původních herců, by veřejnost k Lovu na Gluma, chystanému na rok 2026, ráda cítila sympatie. Veškerou vstřícnost ale Serkis dost možná pošlape, pokud se skutečně odhodlá užít omlazovací AI, v praxi nesmírně kontroverzní nástroj, který veřejnost zpravidla hlasitě odmítá.

Žánr true crime nás fascinoval odjakživa a literární zkazky o zločinech si lidi rádi četli dávno před zrodem kinematografie. Není tedy divu, že i pohyblivé obrázky se na našem znechucení a upřímném pohoršení s gustem svezly. Lze říct, že v posledních letech jsou díla tohoto typu ještě oblíbenější než kdy dřív, což souvisí především s netflixovskou chutí zpracovat téměř každý zločin do několikadílné minisérie.

Kdo říká, že lidé v papírově důchodovém věku nemohou vytvořit svá životní díla? Mnohokrát jsme něco takového viděli také v kinematografii u filmových režisérů, jejichž role vyžaduje několikaměsíční maximální koncentraci, jasnou vizi a především schopnost vštípit ji desítkám spolupracovníků, od herců až po kostyméry. „Režisér je ten člověk, za kterým všichni chodí s otázkami,“ shrnul kdysi náročnou profesi Francois Truffaut, jenž se na rozdíl od následujících tvůrců nedožil sedmdesátky. Tedy věku, kdy už fyzické energie přirozeně ubývá, ale mnozí v sobě stále najdou dost kreativity a odhodlání k výrobě velkého celovečerního filmu, který navíc ve vybraných příkladech zůstal dobově relevantní a dokázal, že životní zkušenosti a specifické osobnosti tvůrců mohou vítězit i nad mladickým entuziasmem.

Skoro každý úspěšný titul, jehož autorská práva jsou vydaná napospas obchodní mašinerii hollywoodských studií, se dříve či později dočká svého pokračování. Někdy se ale neústupný proces zadrhne a veřejně či zákulisně probírané koncepty rozvíjející světy a zápletky originálních filmů se na stříbrná plátna ne a ne dostat. Najít správný recept, z něhož by v porovnání s předchůdci nevznikla jen nevzhledná šlichta, bývá občas složité. Jindy nemají zájem tvůrci nebo herecké hvězdy a někdy je princip seqeuelu tak bláznivý, že si to ani Hollywood prostě nemůže dovolit. Nadcházející filmová pokračování nějaký čas měla vzniknout, ale pravděpodobně se jich nedočkáme. I když někdy může být čekačka natažená i na čtyři dekády a nové generace už vlastně ani neví, na co se navazuje.

Režisér Martin Scorsese na podzim v kinech uvedl historické drama Zabijáci rozkvetlého měsíce (Killers of the Flower Moon) o systematické likvidaci původních amerických obyvatel vlastnících pozemky s ropou, které bude od 12. ledna k vidění na Apple TV+. Jednaosmdesátiletý tvůrce minulý rok navštívil Vatikán, setkal se s papežem a všechny překvapil plány na snímek o Ježíšovi, jímž naváže na své kontroverzní dílo Poslední pokušení Krista z roku 1988. Se scenáristou Kentem Jonesem (Hitchcock/Truffaut) vychází z knihy japonského spisovatele Šúsaka Endóa A Life of Jesus.

Archivy filmových a literárních děl minulého století jsou plné pamětihodných padouchů, jejichž nevypočitatelné charaktery lze přiřadit k těm nejnebezpečnějším žijícím lidem. Jednoho z nejproslulejších antihrdinů Toma Ripleyho stvořila americká spisovatelka Patricia Highsmith v pětidílné knižní sérii, jejíž první část s názvem Talentovaný pan Ripley nově adaptuje oscarový scenárista Steven Zaillian (Schindlerův seznam). Osmidílná série Netflixu Ripley, v níž trojici hlavních postav ztvární Andrew Scott, Dakota Fanning a Johnny Flynn, na prvních fotografiích odhaluje černobílý formát, tajuplného antagonistu i honosné italské prostředí.

Vztah Martina Scorseseho ke komiksovému gigantu Marvel a jeho prostřednictvím k současné americké popkultuře ovládnuté komiksovými blockbustery byl v posledních letech zdrojem bezpočtu memů, hospodských hádek i distingovaných debat. Odmítavý postoj věhlasného Italoameričana, jehož portfolio se chlubí nejedním kanonickým dílem, se nejslavněji projevil tehdy, když komiksové filmy označil víc za atrakce v lunaparku než za kinematografická díla.

Al Pacino platí za jednoho z nejikoničtějších a nejslavnějších amerických herců. Téměř každý jeho film slavil u diváků i kritiky úspěch a jeho jméno v titulcích platilo velmi dlouho za jisté osvědčení kvality. Později se mu sice výběr rolí několikrát nepovedl, ale s ohledem na jeho bohatou hereckou kariéru to byla vzácná výjimka.

Martin Scorsese patří mezi nejuctívanější žijící filmaře a cinefily. Málokdo měl takový vliv na kinematografii jako on. Nedávno si veřejně stýskal, že s postupujícími lety a docházející silou si musí připustit, že velkou většinu svých plánů už nestihne zrealizovat. Když se na to však podívá z druhé strany, může být spokojený. Přes vše, co už nám ukázal, se jeho nový, více než tříhodinový film stále může stát jednou z nejvyhlíženějších a následně nejdiskutovanějších událostí sezóny.