Články o Kolja

Blíží se jeden z nejznámějších cinefilních svátků, udílení cen americké Akademie filmových umění, známý všeobecně jako Oscaři. Za nejlepší cizojazyčný film letos soutěžilo i české drama Vlny, které má na Kinoboxu úctyhodných 87 % a v boji o zlatou sošku se dostalo do užšího výběru, do finální pětice nominovaných se ale neprobojovalo. Pokračuje tak již poměrně dlouhé české čekání na výraznější oscarový úspěch.

Jan Svěrák je jednou z nejdůležitějších figur českého polistopadového filmu. Jeho ohromná pracovitost a režijní talent mu vynesly přední pozici mezi českými filmaři. Projevil velký cit pro perfekcionismus a adaptaci současných společenských témat. Hrdinové jeho filmů jsou všední a civilní, jak velí tradice české kinematografie. Ambiciózní režisér do nich nicméně vnášel formální postupy, které okoukal z americké filmové školy. Právě kombinace prvků českého filmu a západního režijního stylu se stala Svěrákovým nejsilnějším rysem a Svěrák samotný se stal jedním z nejvýraznějších českých režisérů.

Tento týden se na obrazovky TV Nova přestěhuje z Voya nový Král Šumavy s Oskarem Hesem v hlavní roli. O diváckou pozornost ale bude usilovat také jeden z nejlepších filmů Christophera Nolana či historický spektákl s Orlandem Bloomem.

Nalaďte se na Vlny dosavadního jednoznačného úspěchu Jiřího Mádla. Letní filmový hit, který atraktivně pokryl invazi vojsk Varšavské smlouvy ze srpna 1968 z perspektivy nemilosrdně stíhaných pracovníků Československého rozhlasu, má o krok blíž k oficiální nominaci na prestižní cenu Oscar. Americká Akademie zveřejnila zúžené seznamy letošních uchazečů v několika kategoriích včetně nejlepšího neanglicky mluveného (neboli zahraničního) filmu, kam se z českých zástupců naposledy probojovalo Nabarvené ptáče z roku 2019 a Šarlatán o rok později. Finální nominace budou vyhlášené 17. ledna a celkově 97. oscarový ceremoniál se uskuteční v noci na pondělí 3. března.

O 17. listopadu 1989 se v Česku víc mluví a píše, než natáčí. To je vzhledem k posedlosti tuzemské kinematografie historií překvapivý stav věcí. Zvlášť když uvážíme, že události konce roku 1989 v životech mnoha současných filmařů představují nejvýznamnější historický milník, kterého se sami účastnili.

Letos to nebyla až tak záludná volba. Retro snímek Vlny od režiséra a scenáristy Jiřího Mádla od srpna dobývá tuzemská kina, v nichž před sebe nepustil žádnou z ostatních velkých premiér. Dosud jej vidělo přes 350 tisíc diváků a divaček, kteří většinou pějí nadšené ódy a na karlovarském festivalu filmu přiklepli vítězství v Divácké ceně deníku Právo s famózním skóre 1,05. Příběh redakce Československého rozhlasu, která v dobách před a bezprostředně po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 bojovala za zachování svobodného projevu, bude po hlasování České filmové a televizní akademie bojovat jako český vyslanec o Oscara.

Letní filmová škola slaví 50. narozeniny a její program proto bude snad ještě nabitější než jindy. Festivaloví návštěvníci se od pátku 26. července do čtvrtka 1. srpna v Uherském Hradišti dočkají množství retrospektiv, díky nimž budou moci na velkém plátně zhlédnout jedny z nejlepších filmů všech dob. Podívejme se na desítku titulů z letošního programu, která je seřazená chronologicky podle data vzniku snímku a řídí se pravidlem, že každá programová sekce může být zastoupena pouze jednou. I díky tomu je patrné, jak našlapaná letošní nabídka bezesporu je.

V první polovině 90. let se o Janu Svěrákovi hovořilo jako o nejspíš nejtalentovanějším filmaři z generace mladých českých tvůrců. A zcela oprávněně. Obecná škola to dotáhla až k oscarové nominaci, Kolja ji o pár let později už proměnil. Oba tituly patří mezi naše nejoblíbenější porevoluční snímky, v mezidobí však dal Svěrák do kupy ještě dva další podařené snímky, jimž se pohříchu dostalo mnohem méně pozornosti.

Pro každého z nás je českou filmovou klasikou něco jiného, neboť máme své favority, na které nedáme dopustit. Přesto jsme se rozhodli na danou otázku odpovědět a přinášíme vám obsáhlý přehled toho nejlepšího, co byste v české kinematografii neměli minout a co mezi naši klasiku určitě patří.

Hořká komedie Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka Kulový blesk patří mezi stálice televizního programu a nejoblíbenější normalizační díla. Populárním tvůrcům se zde podařilo spojit absurdní cimrmanovský humor s prvky melancholie a nostalgie, díky čemuž je snímek něčím víc než jen prvoplánovou řachandou. Nově ho najdete na iVysílání České televize, kde bude dostupný do 4. listopadu.