Vlny bojují v kategorii, která má v ohleduplnějším akademickém okruhu stále větší slovo. Jihokorejský Parazit před čtyřmi roky absolutně ovládl losangeleský galavečer, roku 2023 úřadovalo válečné drama Netflixu Na západní frontě klid a letos si dvě sošky z pěti nominací odnesla mrazivá Zóna zájmu. Mádlův třetí režijní počin po Pojedeme k moři a Na střeše, který na počátku léta před premiérou v kinech ovládl diváckou anketu na karlovarském festivalu, byl pro tuzemskou výběrovou komisi snadnou volbou. Většinově nadšené divácké ohlasy se množily celé léto, neboť Vlny chtěl vidět snad každý. Nakonec na ně v Česku a na Slovensku vyrazilo dohromady už víc než milion diváků a divaček.
Film nyní figuruje v seznamu patnácti frontrunnerů, který se za měsíc smrskne na konečnou pětici. V ní má místo víceméně předplacená francouzská Emilia Pérez s mezinárodním obsazením, která už posbírala deset nominací na Zlatý glóbus. Dánsko se nadále hlásí se znepokojivým a ve Varech rovněž úspěšným snímkem Dívka s jehlicí, Německo zbrojí se Semínkem posvátného fíkovníku (Zvláštní cena z Cannes), Irsko útočí s další festivalovou senzací Kneecap a Itálie věří v Benátkách oceněnému dramatu Vermiglio z druhoválečných kulis.
V mnoha případech se jedná o retro příběhy a v tomto formálním aspektu Vlny rozhodně dosahují mezinárodní úrovně. Rok 1968 byl revoluční nejen ve východním bloku a celý měsíc můžeme věřit, že také západní akademici ocení příběh nebojácných hlasatelů režimu nepohodlné osvěty, který Mádl s jeho týmem zvládli podat tak atraktivně a z pohledu vizuálu přesvědčivě. V hlavních rolích tomu výrazně napomohli Vojtěch Vodochodský, Táňa Pauhofová, Stanislav Majer nebo Vojtěch Kotek. Vlny ovšem nejsou jediným tuzemským želízkem v oscarovém ohni. Do nejlepší patnáctky, tentokrát v kategorii nejlepší krátký hraný film, se probojoval Krajan, jehož tvůrci si letos došli už i pro studentského Oscara.