Články

Cameronova existenciální sci-fi Propast (1989), Bessonova óda na oceány Magická hlubina (1988), dobrodružně béčková Hlubina (1977) či lehkonohý ponor do hloubek lidství Život pod vodou (2004) v symetrických kompozicích Wese Andersona. Tematika potápění filmaře dlouhodobě fascinuje a inspiruje k ohledávání podstaty naší existence. No, tak nic takového u nového seriálu televize Prima raději nečekejte.

Na Oscara nominovaná a v Česku působící režisérka Daria Kashcheeva se svým druhým filmem Electra, který během pouhé půlhodiny opět dokáže strhnout, vyhrála festival v Torontu v kategorii krátkých filmů. Tato zpráva se v neděli objevila na Twitteru TIFF Press & Industry. Snímek teď navíc můžete vidět v kinech v rámci snímku FAMU Four.

Kenneth Branagh je britský herec a režisér irského původu, který si rád odfajfkovává velké úkoly. Takto zfilmoval šest filmů podle Shakespearových her a nyní má za sebou už třetí detektivku podle Agathy Christie.

Filmová plátna budou několik následujících týdnů hostit audiovizuální výstavu mistra žánrové malby Jana Vermeera. Dokument Vermeer – největší výstava z cyklu Exhibition on Screen pokračuje v nastolené kvalitě a analyticky rozebírá výtvarné umění, z kterého se stále máme co učit.

S ročním zpožděním se v české distribuci objevila druhé část filmového diptychu provokativního rakouského režiséra Ulricha Seidla. Po Rimini, které soutěžilo na festivalu v Berlíně, má tak české publikum možnost vidět také Spartu, jíž ještě před světovou premiérou provázely kontroverze spojené s podezřením z neetického zacházení s dětskými neherci. Snímek samotný přitom pojednává o nesnadném tématu a ne každý ho dokáže dokoukat do konce.

Alžírská režisérka Mounia Meddour nemá s tamním režimem příliš dobré vztahy. V zemi stále dochází k porušování lidských práv a ani postavení žen nepřekvapivě není záviděníhodné. To Meddour reflektovala ve svém ceněném debutu Papicha (2019), který vidělo publikum v Cannes či v Karlových Varech a Alžírsko jej dokonce vyslalo jako svého zástupce do oscarových bojů. Pouhých pár dnů před plánovanou premiérou však vláda veškerá promítání snímku, citlivě popisujícího přátelství několika žen během alžírské občanské války v 90. letech, zakázala. K domácím divákům a divačkám se tak zdařilé sociální drama oficiálně vůbec nedostalo.

I v titulku samozřejmě přeháníme. Jak už se tak naučili skoro všichni, kdo o seriálu Eliška a Damián mluví a píšou. Jako by bylo třeba neustále nadsazovat a přisazovat si a nebylo možné o tomto zcela standardním televizním seriálu mluvit střízlivě.

Česká distribuční firma Aerofilms po příjemné atmosféře ve velkém sále hotelu Thermal zakoupila americký snímek Fremont, jehož režisér Babak Jalali navíc získal v hlavní soutěži cenu za režii. Film tak nyní vstupuje do široké distribuce. Sympatický příběh mladé tápající ženy má podle reakcí publika zjevně čím chytnout za srdce.

Nový komediální seriál Táta v nesnázích s Martinem Pechlátem v hlavní roli odstartoval na Nově v sobotu 9. září. Podle maďarského originálu Apatigris ho natočil režisér Petr Zahrádka (Pan profesor, Doktor Martin). V současné chvíli jsou k dispozici tři díly z šestnácti a jedná se o poměrně příjemné překvapení.

Do českých kin se dostal italský dokument Portrét královny, jehož cílem je sledovat historii portrétních fotografií Alžběty II. a jejich prostřednictvím snad trochu poodhalit kousek duše zesnulé britské panovnice. „Dokument“ je však silné slovo, mnohem spíš jde o předžvýkanou propagandu monarchie. Po obsahu tohoto typu jistě existuje poptávka, z hlediska dokumentaristického se však jedná o nevyužitou příležitost.

Pohled motýla viděli čeští diváci a divačky už v rámci loňského karlovarského festivalu, a to za poměrně vyhrocených podmínek. Podpořit svůj film totiž přijel i režisér Maksym Nakonechnyi, který patřil mezi skupinu ukrajinských filmařů, již vyzvali vedení festivalu k bojkotu ruských snímků. To se týkalo historického dramatu Kapitán Volkonogov uprchl (2021), částečně financovaného ruským státem, přesto velmi nesmlouvavého vůči ruským hříchům minulosti (konkrétně stalinským čistkám).

Pojem indie film už dávno není označením něčeho čistě nekomerčního, ale je to také komerční značka. Dostanete v úhledném balíčku milý film o obyčejných lidech, trochu hořkosladký, ale ne hloupý, kýčovitý a vyloženě podbízivý. Tyto snímky se obvykle drží vysoko v hlasování na filmových festivalech, kde je publikum unavené depresivním uměním chápe jako druh „pozitivního vykoupení“.

One Piece je jednou z nejslavnějších šónen mang, tedy japonských komiksů cílících na mladíky (v praxi ho běžně čtou i dívky, i když tradičně se komiksům určeným pro ně říká šódžo). Vychází od roku 1997 a někdy během dalších dvou sezón by měla dojít završení. Během této doby trhla několik rekordů v prodeji a dočkala se mnoha anime adaptací. Po takřka čtvrtstoletí si může připsat ještě jeden nečekaný úspěch – jedná se o jednu z mála mang, kterou se západnímu štábu úspěšně podařilo adaptovat v hrané podobě. Osmidílná první série si na Netflixu připsala vynikající čísla sledovanosti i takřka univerzální spokojenost publika.

Nenaplněná romance ze začátku století se stala generační výpovědí a jedním z určujících filmů své doby. Sofia Coppola musela překonat mnoho nedůvěry, nakonec však předložila snímek, který i dnes dokáže strhnout svou jemnou úpěnlivostí.

Národní filmový archiv přichází každoročně s restaurovanými filmy v té nejvyšší kvalitě. Kánon velmi slavných děl už se začíná doplňovat i těmi méně známými. Mezi ně patří právě debut režiséra Evalda Schorma a scenáristy Antonína Máši nazvaný Každý den odvahu, v němž hrají hlavní role Jan Kačer a Jana Brejchová.