Videorecenze: Přízraky v Benátkách jsou duchařská detektivka o zčajovaném důchodci

Přízraky v Benátkách přicházejí po Vraždě v Orient Expressu (2017) a Smrti na Nilu (2022) v poměrně těsném závěsu kvůli covidu. Třetí film vznikl s výrazně menšími náklady a odehrává se víceméně jenom v jednom strašidelném domě. Zároveň je mnohem kreativnější v práci s kamerou, střihem a atmosférou.

Detektiv Hercule Poirot se nachází v dobrovolném důchodu a nechce již řešit vraždy. Bohužel se připlete na večírek, kde se provádí vyvolávání duchů zemřelých a zároveň samo médium zemře – zjevně nepřirozenou smrtí.

Poirot je sice maximální skeptik a nevěří na žádné nadpřirozeno, jenomže tentokrát nemůže věřit ani svým hostitelům, ani sám sobě. Začnou ho totiž překvapovat strašidelné vidiny, jimiž nikdy netrpěl.

Film má tentokrát o něco méně hvězdné obsazení, není tak opulentní a digitálně vybarvený a Poirot ani není akčním hrdinou, ale spíš stárnoucím zlomeným mužem. Nicméně, možná právě to je cesta, jíž by se měly ubírat další Branaghovy adaptace. Vyprávění o světě coby záhadě, na níž ovšem není nic ezoterického, ale vše tajemné vychází jen z temnot lidské mysli.