Cinefilové ze všech koutů světa se ještě pořádně nevzpamatovali z nečekané podoby nového žebříčku nejlepších filmů prestižního magazínu Sight and Sound, a teď se budou muset popasovat s jeho novou konkurencí. Americké Variety si všimlo, kolik rozruchu se britským kolegům podařilo vzbudit, a rozhodli se založit stejnou tradici. Výsledek pojali hezky po americku.
Před devadesáti lety měl premiéru jeden z nejdůležitějších a nejvlivnějších hororů. Mumii dnes známe jako trochu opotřebované monstrum pobíhající za hrdiny po egyptských vykopávkách, tou první s tváří Borise Karloffa byl ale velekněz Imhotep vybavený schopností hypnózy, jenž se zoufale pokoušel vzkřísit svou dávnou lásku.
Konec roku mimo jiného značí i premiéru upoutávek na některé z nejočekávanějších filmů nadcházející sezóny. Trailerem, který doopravdy rozbořil internet, je nyní Barbie. Různých audiovizuálních zpracování se slavná panenka sice již dočkala, doposud šlo ale o animáky určené televizi či na internet, vyznačující se nízkým rozpočtem a ne zrovna nadšeným tvůrčím vkladem.
Je tomu 25 let a já pořád cítím tu bouři, kterou vyvolal největší velkofilm všech dob. Titanic přicházel do kin doprovázený posměchem za nafouklou produkci a několikrát odloženou premiéru. Snímek přitom vzdoroval veškeré logice mainstreamového marketingu a ze strany médií i studiových hlav se dočkával predikcí jedné z největších komerčních katastrof všech dob. Nakonec bylo ale všechno jinak.
Příznivci komiksových filmů se v říjnu prostřednictvím potitulkové scény Black Adama dočkali nečekaného oznámení. Britský herec Henry Cavill se měl vrátit v roli Supermana, s čímž už se v tu chvíli rozhodně nepočítalo. Bezprostředně nadšené reakce převažovaly, narušilo je snad jen oznámení, že Cavill zároveň opouští seriál Zaklínač. Nyní je ale všechno opět jinak! Cavill už Supermanem nebude.
Třináct dlouhých let, spousta prognóz, diagnóz a odhadů. Avatar byl zlomový film, a to jak z pohledu samotného díla, tak s ohledem na evoluci produkčních a distribučních standardů. Zároveň však, stejně jako předtím u Titaniku, začal nejvýdělečnější film všech dob ležet nemálo lidem v žaludku. Mnozí mu přejí úspěch, zdá se ale, že ještě víc lidí se mu posmívá. Jak tedy dopadlo nekonečně odkládané pokračování?
Rick a Morty jsou nepochybně fenoménem adult animace nebo jím přinejmenším byli zhruba pěti lety, kdy z hlediska popkulturní relevance dosáhli svého vrcholu. Problém je, že ačkoliv měl seriál vždy pověst dobré a často velmi chytré zábavy, táhne se za ním i stín nejotravnější fanouškovské základny na internetu. Ta je na jednu stranu přesvědčená o své nadprůměrné inteligenci, na druhou tak úplně nechápe, o čem to celé vlastně je.
Nejvíce problémové mainstreamové filmové ceny současnosti, kontroverzí prolezlé Zlaté glóby, oznámily své nominace. Ty jako by především naznačovaly touhu zavděčit se co největší části publika – na rozdíl od Oscarů v nich najdeme více populárních blockbusterů. Bude to ale stačit na udobření?
Guillermo del Toro má za sebou svůj povídkový seriál Kabinet kuriozit, v němž si na Netflixu zahrál na adoptivního syna Alfreda Hitchcocka a Roda Sterlinga. Výsledný dojem publika byl poněkud rozporuplný. Nyní, opět na Netflixu, uvedl animovaného Pinocchia, jenž se obecně setkal s o pořádný kus vřelejším přijetím. Rozhodně víc než Disneyho remake, jenž byl uvedený jen před pár měsíci.
Minulý týden oslavily narozeniny Teri Hatcher a Felicity Huffman, polovina ze čtveřice žen, které vtiskly mezi lety 2004 a 2012 tvář seriálu Zoufalé manželky. Od jeho konce letos uplynulo rovných deset let. To je příliš mnoho záminek k připomenutí tohoto zcela zásadního seriálu. Pustit si ho můžete například na Disney+.
Na Netflixu přibyla nová adaptace notoricky známého a kdysi kontroverzního románu Milenec lady Chatterleyové, v níž se opět podíváme, jak to dopadne, když se pokoušíme oddělit potřeby těla a ducha. Má ale vůbec smysl se ke sto let starému příběhu opět vracet?
Nostalgie táhne. Její komerčně nejúspěšnější odnoží je dlouhodobě čtvrtstoletý cyklus, kdy se producenti vracejí do dětských časů té části publika, která právě dospěla a nabyla kupní síly. Ve Spojených státech se to poslední roky projevuje například hranými adaptacemi Disneyho „renesančních“ animáků jako Lví král, Popelka a Malá mořská víla. I v Česku bychom našli ekvivalent. Jsou jím třeba Děti Nagana, které představily první upoutávku.
Prestižní britský cinefilní magazín Sight & Sound obepisuje každých deset let prominentní osobnosti světa kinematografie, aby se jich zeptal na desítku jejich nejoblíbenějších filmů. Podle nich pak sestavuje seznam stovky nejlepších titulů všech dob. Jde ho označit za nejcitovanější, nejvíce respektovaný a v mnoha ohledech nejprovokativnější vůbec.
Respektovaný režisér a producent David Ondříček nám naposledy nadělil Zátopka, jímž se potvrdil jako mistr zcela adekvátních středněproudých dramat. Uspokojivě kvalitní a úspěšná produkce sice zrovna nerozčeřila vody, ale nabídla poctivou filmařinu a stala se typickou ukázkou lokálního velkofilmu, jaké každý národní trh potřebuje. Král Šumavy, třídílná minisérie točená pro streamovací službu Voyo televize Nova, má podobné ambice.
A pak přišla láska je druhý celovečerák Šimona Holého. Absolventa FAMU a člověka velmi aktivního v mediálním prostoru – moderátora rádia Wave a hudebníka. Jeho Zrcadla ve tmě rozdělila kritickou obec celkem ostrou čarou. To je nakonec u začínajícího artového režiséra jedině na místě.