Jakub "lamps" Vopelka

Již desátého listopadu můžete do kin vyrazit na marvelovku Black Panther: Wakanda nechť žije, která bude speciální z mnoha důvodů. Jedná se o třicátý filmový zářez na pažbě Marvel Cinematic Universe, ale především se máme těšit na emocionální smršť, v níž se truchlí nad zesnulým hercem Chadwickem Bosemanem a kde se představí několik klíčových aktérů budoucnosti.

Osmidílná antologie Netflixu s názvem Kabinet kuriozit Guillerma Del Tora vychází z literárního díla H. P. Lovecrafta, jenž realitu vyobrazoval jako nekonečný vesmír plný strachu a ukryté zloby. Jednotlivé příběhy od různých filmařů nesou styčné body a věnují se podobným tématům, avšak jejich kvalita kolísá a málokterý si dovede obhájit i střídmou hodinovou stopáž.

Po skončení druhé světové války rostl v USA strach z komunismu, na což roku 1947 doplatilo také deset hollywoodských osobností převážně z řad scenáristů. Ty odmítly svědčit před výborem pro neamerickou činnost a zpovídat se ze svých prokomunistických aktivit, tudíž s nimi filmová studia rozvázala kontrakt a dlouhá léta nemohly legálně pracovat.

Pokud existuje jediný snímek, který možnosti praktických filmových triků posunul daleko za hranici běžně tolerovaného násilí a doloval z publika hurónský smích, musí jím být Braindead – Živí mrtví z roku 1992. Kultovní novozélandský počin Petera Jacksona slaví třicáté narozeniny, a jestli na Halloween nestojíte rovnou o seriózní krváky či napínáky, můžete zvolit kompromis v podobě tohoto nejkrvavějšího a současně nejvtipnějšího z hororů.

Měsíc a půl před premiérou jednoho z nejočekávanějších filmů století už víme, jak dlouho si u návratu na Pandoru v kinech posedíme. Pokračování sci-fi hitu Avatar s podtitulem The Way of Water bude se 190 minutami nejdelším snímkem Jamese Camerona, jenž přitom dvouapůlhodinovou stopáž překonává pravidelně.

Život nebývá vždy krásný a příjemný. Následující třicítka filmů jej naopak vybarvuje v těch nejvíce znepokojivých barvách a její depresivní účinek často atakuje meze únosnosti. V této poslední části se dostane na závěrečnou desítku vybraných titulů.

Seriálový fenomén stanice Fox zažil období největší slávy v devadesátých letech, ale s velkou sledovaností je uváděný dodnes. Žlutá animovaná rodinka ze Springfieldu řešila Homerovy výstřelky a Bartovy klukoviny už ve 732 epizodách, v nichž pochopitelně dostávaly prostor také nezapomenutelné vedlejší charaktery. Následujících jedenáct postav se objevilo v jediné epizodě, přesto na ně diváci a divačky nikdy nezapomenou.

Hororový snímek Barbar si zatím došel pro kladné recenze pouze v amerických kinech, z nichž rovněž vytěžil úctyhodný finanční profit. Od konce října jej ale budete moct zhlédnout také na Disney+, což rozhodně stojí za zvážení – mrazivější, překvapivější a chytřejší žánrový příspěvek totiž dlouho neuvidíte.

V týdnu uplynulo přesně deset let od světové premiéry velkolepé sci-fi Atlas mraků. Společný projekt režisérek Matrixu a režiséra historického thrilleru Parfém: Příběh vraha adaptoval „nezfilmovatelnou“ knižní předlohu o šesti oddělených příbězích, které podávají svědectví o evoluci lidského ducha a celé společnosti. Přijetí nedopadlo nejlépe a finančně snímek propadl, ovšem s odstupem let zůstává ojedinělým dílem, které si zasluhuje nahlížet z nových perspektiv.

Nejdrobnější hrdina MCU se ve velkém stylu vrátí už v únoru a v první upoutávce směřuje do kvantového vesmíru, kde na něj čeká dosud nepoznané prostředí a také superzloduch Kang.

Souběžně s ústupem koronaviru se ve světě filmu rozmáhá trend comebacků či nostalgických návratů a dlouho zapomenuté osobnosti se k radosti internetových komunit probouzí k druhému životu. Nostalgie se letos projevuje více než kdy předtím a při pohledu na oscarové predikce není pochyb, že mnoho nejen hollywoodských tvůrců nebo tematických látek zažívá renesanci.

Život nebývá vždy krásný a příjemný. Následující třicítka filmů jej naopak vybarvuje v těch nejvíce znepokojivých barvách a její depresivní účinek často atakuje meze únosnosti. Ve druhé části se dostane na další desítku vybraných titulů. Posledních deset si představíme v pokračování, které vyjde následující víkend.

Nedílnou a stále oblíbenější součást hororových snímků představuje takzvaný jump-scare, v češtině hovorově zvaný lekačka. Dochází k ní tehdy, když zdánlivě poklidné dění znenadání naruší děsivý záběr. Protagonistům se například za zády zjeví nadpřirozená bytost, popřípadě na ně cosi zaútočí z okolní tmy. Tyto okamžiky zpravidla dokážeme díky diváckým zkušenostem předvídat, ale některé lekačky zkrátka zaberou i na sebepřipravenější mysl. O těch nejpovedenějších nyní čerstvě diskutovali uživatelé Twitteru a výběr premianta nemohl dopadnout přesvědčivěji.

Legendární maďarský herec Bela Lugosi bývá nejčastěji spojovaný s jeho definující rolí hraběte Drákuly, díky které se stal hororovou ikonou a významnou součástí zábavní kultury dvacátého století. Stejně pozoruhodný jako prvotní úspěch je ale rovněž hercův pozdní úpadek k béčkové tvorbě a spolupráce s „nejhorším režisérem historie“ Edem Woodem, s nímž před smrtí natočil několik kultovních filmů.

Tvůrci úspěšné série o kanibalovi Jeffreym Dahmerovi v rychlém sledu přicházejí s dalším seriálem pro Netflix, který opět vypráví o znepokojivých skutečných událostech. Sériového vraha ovšem střídá viktoriánský dům na zdánlivě malebném předměstí New Jersey, v němž noví majitelé místo klidného spaní nalézají anonymní výhružné dopisy a podivné sousedy, již sídlo střeží s podezřelou naléhavostí.