Jakub "lamps" Vopelka

Krev k hororům patří asi jako k lidskému tělu, na jehož velmi otevřeném mrzačení řada násilných filmů stojí. O extrémně krvavých a brutálních hororech většinou nepřemýšlíme jako o kinematografických skvostech, ale i jejich specifický příklon k divoké exploataci může oslovit značnou část publika. Společnost ostatně fascinují obrazy lidské smrti a tvůrci se dávno naučili předhánět v tom, jak učinit filmové skony co nejstylovější. Občas tak postavy pro samou krev potřebují vytáhnout deštník a bývá zjevné, že musíme brát v potaz nadsázku.

Jeho dílo zná v podstatě každý, kdo si někdy mohl zapnout televizi. Jen zvláštní shodou okolností byste v ní zcela minuli všechny epizody Sezame, otevři se (Sesame Street) a najde se málo lidí, kteří by neznali Star Wars a moudrého jediského mistra Yodu, jehož Frank Oz rozhýbal ve čtyřech celovečerních filmech a pouze namluvil ve dvou, kde George Lucas použil digitální technologie. Nahrazení své ruční práce počítačovou magií anglický rodák uvítal, neboť loutkářství spíš zdědil po obou rodičích a jeho skutečnou vášní bylo po zhlédnutí filmu Orsona Wellese Dotek zla prorazit jako režisér. I to se mu nakonec podařilo a jeho instinktivní představivost přivedla na svět několik kultovních, převážně komediálních titulů.

Letošní festival v Cannes píše mnoho pozoruhodných příběhů. Trochu mimo filmové soukolí jej zavádí vyvstalá kauza kolem premiérově uvedeného životopisného dramatu The Apprentice, v němž marvelovská hvězda Sebastian Stan ztvárňuje Donalda Trumpa v průběhu 70. a 80. let. Íránský režisér Ali Abbasi dle vlastních slov dekonstruuje mýty kolem jednoho z nejmajetnějších amerických prezidentů, na jehož vzestup k moci a osobní život nahlíží optikou přízemního humanismu a také bestiálního právníka Roya Cohna (Jeremy Strong). Recenze jsou příznivé a projekci doprovodil osmiminutový potlesk, avšak Trumpův tým a dokonce někteří investoři, kteří doufali v příznivější vykreslení aktuálního prezidentského kandidáta, vyhrožují žalobami.

Premiéra očekávaného sci-fi hororu Vetřelec: Romulus (Alien: Romulus) proběhne už v srpnu. Přestože k dispozici máme jediný krátký trailer, doprovodné informační drobky začínají lákat na pořádně sytý vetřelčí dezert. Režisér Fede Alvarez (Lesní duch) už dříve hovořil o konzultacích s režisérem jedničky Ridleym Scottem, o dějovém zasazení mezi první dva díly a také o praktických efektech, jimiž vzdává hold práci původních trikařů… i za přítomnosti původních trikařů. Magazín Total Film přináší nový rozhovor s talentovaným hororovým tvůrcem a s ním také nové fotografie ze snímku, jímž Alvarez nezištně střídá formální polohy plíživější jedničky i Cameronovy akčnější dvojky.

Letí to. Druhé, z časové chronologie příběhu však úvodní dobrodružství Indiana Jonese propuklo před čtyřiceti lety. Chrám zkázy (Temple of Doom) dějově předskočil Dobyvatele ztracené archy (Raiders of the Lost Ark), neboť autor námětu George Lucas nechtěl archeologa v podání Harrisona Forda znovu zaměstnat fackováním nacistů. Publikum tentokrát nahlédlo do jihovýchodní Asie roku 1935 a vedle spektakulární zábavné akce v ní spatřilo také problematické rasové či náboženské stereotypy a samozřejmě vyostřené násilí, jímž režisér Steven Spielberg vymezil zcela nový rating přístupnosti. K temnotě jej přitom spolu s Lucasem táhlo komplikované životní období ve znamení krachujících vztahů.

Vzpomínáte na strhující found footage horor [Rec], v němž španělskou bytovku zatarasily ozbrojené policejní složky a obyvatelé se museli sami vypořádávat s agresivní zombie nákazou? Debutující francouzský režisér Sébastien Vaniček tuhle nepříjemnou situaci víceméně kopíruje, upouští však od ručního kamerového záznamu vydávajícího se za skutečnost a nemrtvé nahrazuje smrtelně jedovatými pavouky různých velikostí, jež do komplexu se sociálně slabšími jedinci a přistěhovalci omylem vypustil ten největší loser. Před nynější premiérou v kinech a po festivalovém kolečku má Havěť (Vermines) tak dobrou pověst, že Vaničeka v Hollywoodu naverbovali pro režii nového Lesního ducha. Naštěstí pro hororové fanoušky to není náhoda.

Pamatujete na všechny ty akční komedie, v nichž Dwayne Johnson nezměnil vizáž a procvičoval stále tentýž trik se zdviženým obočím? Tak takové spotřební produkty hodlá jeden z nejlépe placených herců světa natáčet i nadále, jen k nim po padesátce touží přidat „filmy, na nichž by opravdu záleželo.“ Prvním z nich je životopisné drama The Smashing Machine o bývalém zápasníkovi MMA Marku Kerrovi, v němž The Rocka i jeho prostetickou obličejovou výbavu režíruje talentovaný Benny Safdie (Drahokam). Na první fotografii herec a pokračovatel rodinné wrestlingové tradice výrazně změnil svou vizáž. Záběr okupuje také jeho filmová manželka v podání Emily Blunt.

Oběšení není žádná sranda. Pro odsouzené smolaře je to naopak to poslední, co si v životě vyzkouší. Dle vlastních slov měl k hořkému konci blízko také Brendan Fraser, jenž se nenechával zastupovat kaskadérem, když jeho postava Ricka O'Connella musela strčit hlavu do oprátky v dobrodružné klasice Mumie (The Mummy). K riskantnímu momentu se po čtvrtstoletí vrátil také režisér Stephen Sommers, který jej označil za přefouknutý, i když stále poněkud hazardní.

Uf… Horor je v oblasti komerce jedním z nejkonzistentnějších žánrů, který stále dovede překvapovat a pohrávat si s diváckými očekáváními. Ukázkovým příkladem je blížící se děsivá detektivka Longlegs od režiséra Osgooda Perkinse, v níž agentka FBI v podání Maiky Monroe šlape na paty sériovému vrahovi, sběrateli hraček zběhlým ve voodoo praktikách s tváří Nicolase Cage. Studio NEON nás od zimy zásobuje šifrovanými krátkými ukázkami, z nichž naskakuje husí kůže. První plnohodnotný trailer stále ukrývá hvězdný herecký trumf, ale víc „psycho“ už ani vyznívat nemůže.

Dvojnásobný držitel Zlaté palmy z filmového festivalu v Cannes, švédský režisér Ruben Östlund, už po velebeném Trojúhelníku smutku (Triangle of Sadness) připravuje další sociální kritiku majetné smetánky. Z luxusní jachty, kde boháči natvrdle i samolibě využívali služeb dělnické třídy, se originální autor ve filmu The Entertainment System Is Down přesouvá do přepravního letadla. Boeing má ve vzduchu technické problémy a pasažérům nefungují elektronická zařízení, tudíž dlouhý let jim připraví nečekanou konfrontaci s nudou. Očekávané černá komedie s Keanu Reevesem, Kirsten Dunst či Danielem Brühlem se ujme vlajková loď pro autorský mainstream, společnost A24.

Nadešel čas pro nestárnoucí Demi Moore a tradičně maniakálního Nicolase Cage. Probíhající festival v Cannes je znovu plný silných osobních i filmových příběhů, vedle režiséra Francise Forda Coppoly (Megalopolis) či Kevina Costnera (Horizont: Americká sága) je píší také dvě velké hvězdy 90. let, jejichž novinky u francouzského publika zabodovaly. Jednašedesátiletá Moore po boku Dennise Quaida a Margaret Qualley září v krvavém experimentálním hororu The Substance, šedesátiletý Cage přidává do svého katalogu memů hlášku „Eat the Rat“ v bláznivém psychedelickém thrilleru The Surfer, kde se postavil proti opáleným okupantům své domovské pláže.

Devětašedesátiletý Kevin Costner se slzami v očích přijímal sedmiminutový aplaus, jímž publikum ve francouzském Cannes ocenilo jeho riskantní westernovou novinku Horizont: Americká sága (Horizon: An American Saga - Chapter 1). Tříhodinový ponor do osidlování amerického západu sice některé diváky připravil o svatou trpělivost a zanechal po nich prázdná místa, ale obecenstvo skandující „Kevin, Kevin, Kevin!“ vyjádřilo slavné hvězdě vřelou podporu. Costner před červnovým uvedením ve světových kinech, jež bude následovat premiéra druhé části v průběhu srpna, sliboval výrobu celkem čtyř filmů své definitivní filmové ságy.

Nadčasové filmové náměty neplodil pouze Shakespeare, nýbrž hlavně lidské dějiny samotné. Zřejmě nejzásadnějším milníkem 20. století byla druhá světová válka, která přeuspořádala moc ve světě a v dosud nejrozsáhlejším měřítku ukázala, čeho jsou lidé schopní v ideologicky vštípeném domnění vlastní nadřazenosti. Až po válce během norimberských procesů, kde spojenci soudili nacistické válečné zločince, vyšly najevo nejhorší a utajované aspekty holokaustu – a před tribunálem čekaly na rozsudek bestie s lidskou tváří, jež byste na veřejnosti těžko podezírali. Nadcházející filmové drama Nuremberg, kde spolu vedou mrazivé rozpravy oscaroví Russell Crowe (Gladiátor) a Rami Malek (Bohemian Rhapsody), odhaluje první fotografie a slibuje zdrcující ponor do prchlivé podstaty dobra a zla.

Minimálně v Británii patří ke známým herečkám od roku 2010, kdy jí bylo teprve třináct let. Okatá brunetka Ella Purnell však míří k hollywoodským výšinám až díky čerstvě zveřejněnému seriálu Fallout, který na Amazon Prime Video trhá rekordy ve sledovanosti. Adaptace slavné videohry byla pro herečku z Yellowjackets ideální výzvou, nemá totiž ráda uhlazená dobová dramata a libuje si v prachu a riskantních podnicích, což pouhá dvouměsíční příprava a natáčení v Namibii pro nákladnou produkci Amazonu bohatě naplnily. Purnell nyní čeká role v hororové komedii Craiga Robertse The Scurry, kde bude čelit zmutovaným zabijáckým veverkám.

„Před dávnými časy v předaleké galaxii…“ V květnu 1999 publikum zřelo slavný titulek poprvé po šestnácti letech, kdy měla premiéru šestá (v pořadí však třetí) epizoda Star Wars: Návrat Jediů. A bylo to obrovské nadnárodní téma. George Lucas začal na dějových prequelech vysvětlujících hormonálně bouřlivé dětství Anakina Skywalkera alias Darth Vadera pracovat roku 1993, a když Epizodu 1 s podtitulem Skrytá hrozba (Star Wars: Episode I - The Phantom Menace) o šest let později uváděl, kina praskala ve švech. Nebyl to film, šlo o historický milník ovlivňující smýšlení nejméně dvou generací. A také o technologickou revoluci, bez níž by Hollywood možná vypadal úplně jinak – oba dva aspekty lze po čtvrtstoletí hodnotit velmi skepticky, ale v lecčems i obdivně.