Film o mladém Trumpovi ztělesňuje noční můru i vlhký sen kapitalismu. Trpí jasným kalkulem

Kontroverzní a Trumpovým okolím jednohlasně zavrhovaný projekt, jenž dramatizuje skutečné události na základě různých osobních či mediálních klepů, ukrajuje z života bývalého prezidenta a současného uchazeče o Bílý dům přibližně dvacet let. Donald, mladší syn developerského magnáta Freda Trumpa (Martin Donovan), během nich podstupuje liposukci a operativní zmírnění nastupující pleše. Především se ale mění jakožto klient řízného Cohna, bývalého spojence antikomunistického štváče McCarthyho a přítele dosluhujícího prezidenta Nixona. Ten ostatně v úvodní scéně v televizním projevu dle cohnovské rétoriky odmítá, že by se jakkoli nezákonně obohatil, a naoko vítá vyšetřování aféry Watergate.

Snímek íránského režiséra Aliho Abbasiho (Svatý pavouk) a scenáristy Gabriela Shermana tak pokládá emočně přibarvené svědectví o tom, jak se obchodník s nemovitostmi transformoval až do moderního Nixona s pomocí šedé eminence, jejíž čirou amorálnost postupně umenšuje tváří v tvář vlastní bezohlednosti. Na zrcadlení Trumpa a Cohna, kteří se potkávají v newyorském podniku pro milionářskou smetánku, stojí kromě tématu i forma a ohniska vyprávění. První polovině vévodí právě obhájce, jenž o sobě tvrdí, že ve sporech se Spojenými státy vede 36:0, má sklep plný tajných nahrávek svých vlivných klientů a mocné liberalisty považuje za fašistickou zhoubu kapitalismu.

Jeremy Strong z Boje o moc či Gentlemanů opět nastolil pozoruhodnou fyzickou transformaci, ve správné míře fascinující jako kronika černých duší všehoschopných boháčů i jako karikatura komplexnějších osobních či společenských vlivů, jež stvořily aktuálně největšího veřejného nepřítele západní demokracie. Trump, jehož marvelovská hvězda Sebastian Stan bedlivě nastudovala a v jediné chvíli neinklinuje k laciné ironické póze, se nejprve bázlivě krčí ve stínu protřelého mistra v hledání a prosazování zákonných i jiných skulinek. Pozorně naslouchá jeho třem pravidlům pro vypěstování instinktu zabijáka, s nimiž už Donald nemusí obcházet nuzné ubytovací komplexy svého otce a osobně vybírat nájmy od sociálně slabších případů.

První půlka je zároveň tou lepší a divácky atraktivnější, jelikož dává nevybíravě nahlédnout za oponu už historických událostí, kam běžní smrtelníci zkrátka nemají přístup a mohou většinou pouze fabulovat. Trumpa přitom zpočátku sledujeme jako skoro sympatického protagonistu, jenž chce setřást zejména obchodní kontrolu svého otce a s nímž se můžeme v jeho podnikatelských záměrech ztotožnit. Budování vlhkého amerického snu, do něhož zapadá i ambiciózní partnerka československého původu Ivana (Maria Bakalova), se nicméně v průběhu let transformuje do noční můry kapitalismu.

Pokrytecký Trump, jemuž postupně nestačí ani newyorská nadvláda z Páté avenue, ani přírodní poprsí své ženy, se pasuje do role tradicionalisty a s obdivem vzhlíží ke slovu znovu v propagačním sloganu „Učiňme Ameriku znovu skvělou“ (Make America Great Again). Zároveň ale tlačí proti vštípeným tradičním instinktům tak silně, že i Cohn, na nějakou dobu mizející ze scény, jej posléze, od konkrétní sekvence při prohlídce kasina v Atlantic City, začne otcovsky usměrňovat.

Od té chvíle už Donald svého průvodce světem zabijáků nepotřebuje a film naopak začne polidšťovat Cohna, jenž vede tajný homosexuální život. Ten Abbasi zprvu velmi explicitně až exploatačně vyjeví v úvodu, kdy ještě ostýchavý Trump na večírku plném miliardářů včetně Ruperta Murdocha nahlédne do pokoje, kde se mu rozevře pohled na divoký skupinový sex mužů. V 80. letech ale USA kromě reaganovské politiky snadného obohacení boháčů dohnal také strašák AIDS a navenek stále nemocnější právník v televizi, jak jinak, popírá svou sexuální identitu. O ní se přitom na veřejnosti jen šušká a příběh tím zřetelně podtrhne absolutní odtrženost titulních aktérů, žijících ve vlastním světě s vlastní sadou pravidel a tajemství, jejichž odhalení se rovná kariérní popravě.

Snímek přitom velmi sebeuvědoměle přistupuje k nátuře těchto mysterií, charakterových prvků a motivů, jež dnes, ve druhé dekádě 21. století, utvářejí obecně akceptovanou veřejnou image Donalda Trumpa. Ve zvlášť kontroverzní scéně se samolibý miliardář s erektilní dysfunkcí násilím chopí Ivany, které předtím do obličeje stoicky vpálí, že už jej nepřitahuje. Dnes Trump samolibě čelí řadě obvinění ze sexuálního zneužívání, jež bude až do hrobu popírat. Nynějšího republikána s narcistní a agresivní dikcí poznáváme na základě zde používaných politických frází, Abbasi takřka prolamuje čtvrtou stěnu ve scéně, kdy Trump při televizním rozhovoru nejprve s moderátorkou sleduje vlastní mediální reflexi na obrazovce a posléze na otázku, co by dělal v případě, že by rázem přišel o veškeré jmění, bez otálení zodpoví: „Kandidoval bych na prezidenta.“

Zčásti spekulativní životopis muže, jenž se zdráhá hovořit o své minulosti a budoucnost nachází už v přítomném okamžiku, tak nikdy nevystoupí z nápadné vykalkulovanosti a apelu na současné západní publikum, které by Trumpa mělo spíš nenávidět. Nadčasovost tématu o dualitě amerického snu, jehož pravidla řídí lidé s dostatečným kapitálem, křiví časté zjevné asociace s dnešním předvolebním klimatem a viditelná angažovanost tvůrců. „Už skoro nespím, ve spaní nemohu uzavírat dohody,“ říká Trump a připomíná tím svého aktuálního podporovatele, nejbohatšího muže planety Elona Muska, o němž je známo, že někdy celé noci probdí ve snaze dešifrovat libovolnou překážku, snad vyjma těch morálních. A podle jehož nejnovějších tweetů se demokraté pokouší USA proměnit v národ jediné politické strany, nejspíš té fašistické.

Trumpův filmový příběh samozřejmě musel podlehnout jisté emoční zabarvenosti tvůrců, kteří jinak aplikují až dokumentární styl, potažmo referují k preferovaným výrazům sedmdesátek plných alternací objektivů či zoomování. Dobová výprava je špičková, ale ukrývá nápadně schematický, z pohledu psychologické evoluce rozkouskovaný příběh o přenášení jedné filosofie, již momentálně razí jeden z nejznámějších, nejen politicky nejkontroverznějších lidí světa.

Podívejte se na žebříček nejlepších životopisných filmů podle Kinoboxu.