Dostal jsem přesně to, co jsem očekával. Svižný historický příběh, který je obohacen o moderní a současné prvky či výrazy. Rozhodně se mi stylizace trefila do chuti a krom počátečního dílu jsem se nijak nenudil a užíval si Zdenčina dobrodružství. Klidně bych si dokázal představit bohatší scénář i plnější děj, aby to pak mělo i více dílů, ale ve výsledku jsem spokojený.
Je jasné, že tento filmový styl/žánr nesedne všem. Mně osobně Sorrentinův předchozí film Boží ruka vubec nebavil a bylo náročné ho dokoukat. Zdánlivě podobné filmy, ale každý na mě působil zcela jinak. Parthenope je opojením na plátně. Film a jeho hlavní hrdinka mě přikovali k obrazu a nešlo se odtrhnout. Dramatický až smyslný děj mě bavil a i přes svůj pomalý rozvoj jsem se ani na chvíli nenudil a nevyhlížel závěrečné titulky. Snímek je opravdu živým obrazem dobové Itálie a ukazuje veškerou škálu svých barev. Bavily mě nezodpověděné otázky, nedokončené události a balancování na samotné hraně snesitelnosti. Jediné co mě zamrzelo byl doslovný a až tvrdě jasný závěr po 40 letech, který podle mě filmu vůbec nesluší a byl zbytečný. Přesto ve mně film zasel myšlenky, na které budu myslet ještě dlouho.
Amerikánka je opravdu unikát. Samotný příběh, ale i zpracování filmu je dechberoucí. Je jasné, že tento film není pro každého. Je to velká ártovka, která je spíše filmové divadlo a bez vidění původní hry, si film asi tolik nevychutnáte, ale pokud o Amerikánce něco víte, tak vás to pohltí. Jsou to jako ty nejostřejší střepy té nejbarevnější vitráže. Excelentní je také zvuková a hudební složka. Zvuk je tak dokonalý jako jsem viděl málo kde a hudební doprovod s vámi bude šít od začátku do konce. Amerikánka je unikát, který tu nebyl dekády.
Mrzí mě, že Polednici nemohu dát víc než 3 hvězdy, protože příběhově, herecky a technicky je to zvládnuté velice dobře. Dramatický a napínavý osud hlavní hrdinky, která se náročně vypořádává se svým dobovým údělem, je vskutku dobrý a zajímavý. Bohužel na čem film naráží, je zbytečně dlouhá stopáž a vleklé tempo, kterému spadl řetěz po 50 minutách a také často se opakující hudba, která mi bohužel moc nesedla. Legenda o polednici byla zahrnuta velice okrajově a celkově se příběhu ani moc nedotkla.
Moc milý a klidný film s opravdovou prázdninovou atmosférou. Jonja je skvěle vybraná a energie mezi ní a Paulem je zábavná a uvěřitelná. Kamera a scénář vynikající. Některé dialogy mě velmi mile překvapily. Film nijak zvlášť nevyčnívá mezi ostatními podobného žánru o dospívání a poznávání sebe sama, ale rozhodně nenudil a nevlekl se.
Pro filmy Beaty Parkanové začínám mít slabost. Její rukopis mě baví a filmu to dodává omamnou příchuť surovosti a poetiky. Světýlka mají vcelku jednoduchý námět, zpracován je lehce artově, což podtrhuje i konec. Velmi se mi líbil nápad s kamerou a navození iluze dětskýma očima a vizuální upozadění dospělých herců. Zvuk i hudba jsou perfektní, vytváří citlivou atmosféru. Pár prarodičů v podání V. Žilkové a M. Fingera je strhující, lehce pohádkový a zároveň krutě reálný. Jejich dialogy byly uvěřitelné a zábavné. Jediný a celkem zásadní problém u tohoto filmu vidím v jeho přílišné jednoduchosti a plochého pocitu. Děj je těžký a dle toho i tak odbývá a rozuzlení prostě jen tak vyšumí. Nevyužitý potenciál je jediné, co mě mrzí. Jinak jsem si film užil a rozhodně se jedná o originální kousek v tuzemské tvorbě.
Člověk si řekne, že se jedná o 100x zpracované téma. Vytěžené od shora dolů. Tady však musím všem pochybovačům vyvrátit, že takový film o naši historii, tu ještě nebyl. O událostech v Československém rozhlasu jsem nevěděl téměř nic. Neznal jsem jména hrdinů, kteří se starali o svobodné vysílání do posledních chvil. Na Vlny by měli zajít všichni povinně do kina, nejen proto, že ten film za to stojí, ale také proto, že je mrazivě aktuální a připomíná situace, které se dějí nedaleko od nás. Vlny mají všechno. Naskočí vám husí kůže, dojmou vás i rozesmějí. Vystoupá vám adrenalin a tak moc si budete přát, aby hrdinové dopadli dobře, ale víte, že se jedná o falešnou naději. Skvělá kamera, dokonale padnoucí hudba i závěrečný soundtrack. Jiří Mádl, herci a všichni ostatní, kdo se na filmu podíleli, si zaslouží uznání a abyste do kina opravdu zašli.
Levan Akin mi již druhým filmem v řadě vytřel zrak. Tento režisér je snad génius? Uvidíme v dalších letech. Mosty jsou svérázným východním dramatem, které vám dá ochutnat od všeho trochu. Hlavní postavě M. Arabuli výtečně sekunduje L. Kankava a vytváří spolu peprnou dvojici, které nelze nefandit. Rozdílné povahy a generace se vydávají za dobrodružstvím a za překrásnými kulisami Istanbulu. Scénář a kamera jedou ruku v ruce na výbornou a emoce drásající děj má příjemné tempo, které není prudké, ale nemá žádné propady. Závěr byl skvěle vymyšlený a nezbývá než jen doporučit tento výtečný snímek.
Opravdu struhující příběh s drtivým dopadem. Ty nervy, ta úzkost a beznaděj, kterou ve vás tento film vyvolá je tak skutečná, že s hlavním hrdinou dýcháte stejný vzduch. Film je skvěle zpracovaný jak z hereckého hlediska, tak za kamerou a scénářem. Věřil jsem každou scénu. Částečně otevřený konec jsem očekával a musím uznat, že se to tam skvěle hodilo. Jak člověku může rázem proklouznout mezi prsty kariéra, pověst, vztah a ztratit zcela sám sebe. Vřele doporučuji.
Nenápadné poetické absurdní drama, které je až na zahradníkovu nečinnost velmi věrohodné. Takto to v naší zemi bohužel funguje a je to stejně smutné a depresivní jako film sám. Herci jsou vybráni na jedničku a ač jde spíše o minimalistické ztvárnění, tak stačí. Tempo je lehce vleklé, scénář místy hluchý a jeho mlčení lehce iritující. Jedno zhlédnutí bohatě stačí, ale vizuálně pěkná zahradnická podívaná.
Trailer vyzyval titul udalosti leta 24, ale bohuzel kouzlo filmu zustalo nekde ve strizne, jinak si to nedovedu predstavit, jak z tak skvelyho dramatickyho materialu, ktery psal sam zivot, dokazi tvurci vytvorit medley zivotnich mini epizod. Prvni polovina filmu opravdu nijak nefunguje, skace se z mista na misto, z jednoho obdobi do druheho… Chapu, ze to melo mozna povzbudit spad deje a trochu to dusno a drama rozproudit, ale vubec to na me nefungovalo. Druha polovina filmu je o poznani lepsi. Dej konecne vice navazuje a snaze se sleduje vyvoj postav. V postprodukci se take konecne uklidnili a prestali delat reklamy na alkohol, kreace s kamerou i vizualnimi efekty… Za co si film zaslouzene odnasi 3 hvezdy jsou herecke vykony, ktere byly od vsech naprosto uzasne a strhujici a dale pak pribeh sam, ktery je opravdu silny a zaslouzi si rozhodne pozornost.
Přišla v noci, trochu pobavila, pozlobila připravila si půdu v podobě skvělé atmosféry. Na chvíli odešla, zastavila se na lobotomii a bylo jí to málo, tak vzala kámen a jebla se s ním několikrát do hlavy a tvůrci pěkně vyjebali s diváky. Asi takto by se to dalo shrnout aneb jak se dostat od brilantní černé komedie, ze které až mrazí, k naprosto neuvěřitelné, bizarní a hloupé ártovce v podobě závěrečného dějství. Musel jsem se hodně držet, abych nedal ještě o hvězdu míň, protože tak naštvaný jsem z kina už dlouho neodcházel. Opravdu zahozená šance jak dobře vypointovat nečekaný a zábavný námět.
Těžký příběh, který si musela zkusit Rabiye Kurnaz a její syn. Bylo by to opravdu náročné drama, kdyby nebylo odlehčeno komediálním uměním hlavní herečky M. Kaptan, která vdechla postavě opravdový život a přesně takto bych si představoval tureckou matku, jejímž posláním je pečovat o svoji rodinu. Zároveň se tvůrcům podařilo najít harmonickou linku mezi dramatem a komedií. Jediné, co mi trochu chybělo, byla větší hloubka ve vztahu matky a nejstaršího vězněného syna a dále také tempo, které po první hodině filmu začalo zpomalovat, až mě napadalo, že bych ve střižně krátil a nic by se nestalo. Lepší 3*, příběh i vyobrazení postav jsem si moc užil, zpracování místy drhlo.
Tak tohle byla potrhlá jízda od začátku do konce. Velmi dobře se bavilo celé kino, ale člověk se musí připravit na mírně specifický druh německého humoru a výstřední postavy. Hlavní postavu Anniku a její vedoucí v marketu jsem si zcela oblíbil. Film přes velkou dávku barevného, černého i ezo humoru nastavuje trefné zrcadlo dnešní době a lidem, kteří nejsou zrovna příkladem společnosti. Doporučuji.
Velmi zdařilý příběh, který mapuje skutečný vztah dvou mužů z kasáren. Herecky i vizuálně to byla kvalitní podívaná. Jediné co mi trochu vadilo, byl výrazný prostor pro vojenské chladné prostředí a naopak minimalistické pojetí romantického vztahu Eismayera a Falaka. Příběh pro mě potom nebyl úplně kompletní a zůstal mírně povrchní. Určitě bych uvítal více hloubky mezi postavami a nebál se mírně prodloužit stopáž.
Gropiusstadt 2003 je drsný místo, kde pravidla nefungují. Co si neukradneš, to nemáš. Náročně a realisticky ztvárněné drama a partě kluků, kteří se protloukají životem, i když jim hází klacky pod nohy snad na každém metru. L. R. Arcos byl ve své prvotině naprosto přesný a živý. Nedokážu si představit, jak náročné to musely tyhle děcka mít. Scénář nemá hluchá místa, je vtipný a krutý zároveň. Kamera podtrhuje nezpomalující tempo filmu a hudba je našlapaná.
Tohle je minimalistická libůstka, která se vám zaryje pod kůži, stejně tak jako ústřední soundtrack. Roter Himmel je vztahovou hrou, profesní krizí i melancholií zároveň. Leona můžete nesnášet, ale já ho miloval právě proto, jakým byl. Nadja vás okouzlí svým přístupem k životu a bezprostředností. Každá další postava má co nabídnout. Jde opravdu o citlivou záležitost, která se vás dotkne, stejně jako lesní požár, který se nekontrolovatelně blíží.
Za mě nejlepší český film roku 2023. Tohle nenápadné vztahové drama s krimi zápletkou je opravdovým pozvednutím české kinematografie. Naprosto skvělý snímek po všech stránkách. Herecké výkony hlavní trojice, perfektní hudba, kamera a scénář bez slabých míst. Podle ukázek jsem měl nějaká očekávání, ale film mi je naprosto zbořil a vystavil je mnohem výš. Rozuzlení zápletky je sice mírně předvídatelné od druhé půlky filmu, ale není to nic, co by mi zkazilo celkový dojem. Tento počin by si zasloužil rozhodně větší pozornost. Námět i zápletka jsou originální a rozhodně to má šanci zaujmout celoevropského diváka.
Filmařsky je to skvěle natočené, měl bych jen malé výhrady k jednotlivým stopážím některých scén. Hlavní představitelé jsou také dobří a funguje mezi nimi chemie, co však pro mě film sráží dolů je, že je natočen až příliš realisticky. Takto podobně by se ten příběh totiž skutečně stal. Je tak skutečný. Problém je, že tohle prostě na filmovém plátně nefunguje. Ničím neobalená realita je vhodná pro dokument, ne pro romantické drama, které je zároveň předvídatelné o začátku do konce a žádného překvapivého momentu, zvratu nebo vybočení se nedočkáte. Film se po půlce začne velmi vléct a nudí, jelikož si jede ve svých kolejích, velmi pomalých kolejích se zaostávajícím tempem.
Naprosto zbytečné, nabarvené a přeplácané nic. Utahaný, prázdný film s otravnými postavami, které vedou ještě otravnější dialogy. Tlačený humor absolutně nefungoval, kýčovité scény, kterou jsou tak moc, až jsou teatrálně. Jediné co je pozitivní a podivuhodné je, že tam vlezlo tolik áčkových herců.
Zdařilá černá komedie o narcismu, který se vymkl kontrole a škodil, co to jen šlo. Námětově, herecky a hudebně není co vytknout. Hlavní mínus bych viděl v tempu, které bylo ze začátku jako na houpačce, pak se ustálilo tak, že nudilo a ke konci se zase řítilo z kopce zbytečně rychle. Scénář byl místy děravý, i když trefné humorné poznámky, se mu musí nechat. Ve výsledku lehce nadprůměrná práce, ale Norové to umí i lépe.
Upoutávka lákala na intimní drama mezi dcerou a matkou, které okoření tahající z lidí peníze ezobába. Před projekcí k divákům promluvil sám režisér, jehož výraz a mluva vystihla celý film - plochý, nic neříkající a bez emocí i intimity. Všechny postavy se chovají na ránu, ale nevíme proč, postaví brečí a trápí se, ale nedokážeme s nimi cítit, potenciál hereček zcela nevyužit. A nevyužit byl i originální a na české poměry nezařaditelný námět. Bohužel se z něj vyždímalo jen pár kapek. Ještě že jsou ty houby, které vyřeší vlastně závěr celého filmu. Možná měly být podávány před filmem i divákům, aby neodcházeli zklamaní, ale šťastní.
Moc rád bych dal vyšší hodnocení, ale prostě to nejde. Ten námět je lukrativní, originální a na české poměry nevídaný. Bohužel děj a postavy jsou zcela povrchní a ploché. Chybí tomu hloubka a propojení. Naopak herecké trio je zajímavé a škoda, že nebyla využita chemie, která vypadala slibně. Celkově však počin hodnotím pozitivně a za shlédnutí určitě stojí. Závěrem ocením pěknou a originální vizualizaci a hudbu.
Věřil jsem, že půjde o další skvělou odlehčenou německou komedii, tak jak je většinou s E. M'Barekem v titulní roli zvykem. Bohužel v Liebesdings nic moc nefunguje. Zápletka je hodně prostá a nucená, děj nemá spád a působí roztříštěně a ani herci, kteří působí velmi toporně a málokdy věrohodně, situaci nezachrání. Pár úsměvných momentů tam je, ale jinak spoustu vogue monologů, co se převlékají za stand-up, ale zábavné to není ani trochu. Naopak je tam těch nucených myšlenkových směrů tolik, že to člověka začne nejen nudit, ale i otravovat.
Komedie je to rozhodně vydařená. S hlavními protagonisty jsem se sice dlouho nemohl sžít a neviděl jsem jediný důvod, proč by oba neměli sedět do konce věčnosti. Avšak úsměvný vývoj situací a postupné rozšíření pohledu na svět u obou hrdinů, se mi zamlouval na tolik, že jsem se dobře pobavil a ke konci i zasmutnil. Děj má spád, podpůrnou kameru a celkem příjemnou hudbu.
Hodně jsem se na velkolepého Žižku těšil, trailer sliboval temný příběh s náznaky romance. Upřímně je vidět, že film měl vysoký rozpočet a výprava filmu je velmi kvalitní. Herci jsou dobře koukatelní a odvádí dobrou práci. Tím však pozitiva končí, zbytek nestojí za moc. Děj je prázdný a plochý, scénář vyloženě hloupý. Postavy se chovají zmateně a nesmyslně. Hudba je přehnaná a nepatřičně dramatická, diváka vyloženě nutí film prožívat. Žižka má potenciál na temný historický příběh evropského formátu. Jákl nám však naservíroval hollywoodský brak, který je přeslazený a jeho hloupost a dějová lacinost graduje k nechtěnému happyendu.
Na konverzačním komorním melodrama není nic výjimečného. Co vás však strhne s sebou, je neuvěřitelně originální scénář, otevřenost obou postav a velký otisk skutečného života, který se v něm ukrývá. Chemie mezi E. Thompson a D. McCormackem je až neuvěřitelně dobrá a je radost ji sledovat. Postavy mají vývoj a i když jde o velmi komorní film, tak má spád a svižně plyne. Vtipy, slzy, intimity jsou dokonale dotaženi hudbou, která opravdu celý film pozvedla o několik úrovní.
Film roku má naprosto geniální humor, který je hodný tohoto názvu. Bavil jsem se skoro při každé scéně. Kouzlo filmu je jeho jednoduchost a přesnost. Dotažené postavy s výbornou chemií, dobře plynoucí děj, mrazivé i zábavné momenty, Penelope a její kruté vlasy a výtečná kamera.
Rukopis R. Eggerse je opět znatelný a tak díky jeho režii nedostáváme mainstreamový snímek, jak by se z traileru mohlo zdát. Naopak jde o velmi originální počin, který se nebojí experimentovat, někdy být lehce za hranou a někdy mít styl a kvalitní podívanou. Ze začátku jsem si na velkou míru mytologie a určité mystičnosti zvykal, ale ve ve finále filmu jsem si ji doslova užíval. Zpracování a herecké výkony jsou kvalitně odvedenou prací, jediné co pokulhává je děj. Jak se tvůrci vyřádili na vizualizaci, příběh a scénář zapadá do průměrnosti. Děj je předvídatelný, zápletka jednoduchá, ničeho šokujícího se krom velké míry brutality nedočkáte. Film to v celkovém hodnocení sráží, ale ne natolik, aby si zasloužil nízké hodnocení.
Skvěle rozvinutá severská legenda, která přes svoje barvité zpracování, působí skutečně a dramaticky, ačkoliv se nemá o co pořádně opřít. T. Dyrholm je excelentní jako v každé své roli. Zde však svým uhrančivým výkonem hodnotně vyzdvihla celý film. Líbí se mi originální styl, že nejde o žádný velký krvák a divák je ušetřen o stereotypní válečné bitvy. Naopak podtrhuje královskou myšlenku - držet unii v klidu a míru. Divák si pak může vychutnat dramatické a vzrušující tahání za nitky, které je dotaženo zcela dokonalou hudbou, ze které budete mít husí kůži.
Jiří Havelka opět dokazuje, že je mistrem v komorní komedii. Zcela upřímně mohu říct, že se bavilo celé kino a já s ním. Nikdy by mě nenapadlo, že se z reálné 14 minutové události dá vyšperkovat takový zábavný počin, který je plný odkazů a českého folklóru a těch, co to nepostřehnou, mi je vskutku líto. Herecky je vše zvládnuto na výbornou, obzvlášť musím vypíchnout M. Ludvíkovou a T. Marečkovou, jejichž postavy jsem si užíval. Hudba naprosto bravurně zvolena a kamera odvedla vskutku kvalitní práci. Politická linka byla opět s řadou narážek příjemným a vtipným doplňkem.
Gucci je velmi vydařený a oku lahodící film. Předně sledujeme herecký koncert v podání Lady Gaga a Adama Drivera. Posloucháme dokonale zvolenou hudbu a úderné soundtracky, které oživují scénu. Můžeme si vychutnat neotřelou módu a nespočet intrik a manipulací. Film mě velmi bavil a i přes delší stopáž nikde nevázl a svižně plynul. Jediné, co mě trochu zklamalo, byl urychlený konec a proces, který by si nějakou pozornost zasloužil.
Asi jsme "všichni" dostali tak trochu jiný film, než se dle traileru zdálo. Celý film stojí především na K. Stewart, která je v roli Diany věrohodná a dokáže člověka vtáhnout na velmi tenkou a citlivou hranici osobnosti, kterou zde byla vykreslena. Můžeme však říct, že krom hlavní představitelky, která celý film v podstatě zachraňuje, zbytek nestojí za větší pozornost. Kostýmy a prostředí je na výbornou, samotný děj už však tolik ne. Jde především o niterní pohled do Dianiny duše, trápení a bolest, kterou cítila díky královské rodině a všem pravidlům.
Tento počin rozhodně nesedne všem, ale pozornost si zaslouží. Dílo je výtečně zpracováno. Hudba, kamera, herecké výkony a hlavně šmrnc šedesátek opravdu skvěle pracuje a baví. A. Taylor-Joy naprosto bravurní, až se mi chce říct "mystická," její herecký styl je zrozen pro danou éru. Dějově už nám to místy pokulhává. Na můj vkus tam bylo až zbytečně moc duchařiny a závěr přesladký happyend, ale jinak slušná psycho atmosféra.
Vydařené drama s celkem originální ústřední dvojící a zápletkou. Bavilo mě chladné prostřední, prostý scénář a skvěle budovaná atmosféra. Film však brutálně zabíjí dvouhodinová stopáž, díky které se film natočený tímto stylem zdá být monotónní a v některých místech hluchý. Za vidění to stojí, ale pravděpodobně se k tomu již nevrátíte.
Film má sice velmi čitelný děj, ale ta lehkost, citlivost a klid, jakým je natočen je opravdu impozantní. Nemluvě o skvěle zvolené hudbě a zdařilých hereckých výkonech. Protáčení se několika dějových linií mě velmi bavilo a udržovalo to spád. Závěr, který dokazuje, že náhody nejsou jen tak je spíše úsměvný, ale nijak nenarušuje celkový dojem z filmu, který je velmi dobrý.
Pokud nejste 30+ a nemáte děti, asi je to pro vás zcela ztráta času. Bezdějová, velmi suchá komedie, ve které chybí chemie mezi postavami, je doplněna naprosto příšernou hudbou a vcelku působí jako nějaká nucená párová terapie. Vtipy byly často absurdní, nesmyslné až hloupé... Musím zcela upřímně podotknout, že k mému překvapení se půlka kina bavila, čtvrtina tiše seděla a zbývající čtvrtina skutečně z kina odešla.
Zdařilá komedie, která se zasekne v časové smyčce. Musím velmi pochválit cast, který je sympatický a vzhled skvěle doplňuje charakter postav. Každý den stále znovu a znovu již není nic nového na trhu, ale příjemně to funguje, tedy alespoň po většinu filmu. Posléze se dny opakují stále dokola a nic nového nepřináší a vyřešení časové smyčky se také nepátrá. Jak se nakonec ona dívka vysvobodila mi přijde jako velké ulehčení scénáře a celkem zklamání na závěr.
Velmi svižný a vtipný kousek! Příběh začíná značně absurdní dohodou, která se zdá býti sotva reálná, nicméně po chvíli se slušně zajede a překvapivě funguje. Dvě ústřední postavy v podání T. Ramby a J. Mádla podávají standardní a sympatické výkony, chemie mezi nimi skvěle funguje. Děj má spád a ač staví na poměrně jednoduchém základě, pevně drží až do konce. Dočkáme se i pár emotivních chvilek, které celý film příjemně vyzdvihují. Jediné, proč si Deníček nezaslouží plný počet, je patrně groteskní závěr, kdy se dočkáme rovnou "dvou konců" a oba tak trochu tahají za vlasy. Každopádně v celku velmi zdařilá komedie.
Film se potýká s klasickou šedí české kinematografie. Postavy jsou uzavřené, děj nebarvitý, zápletka velmi vlažná a závěr velmi usnadněný. Celý film táhne především E. Křenková, která se do role skvěle hodí. Naopak poměrně nesourodou dvojici tahá ke dnu výkon M. Kyšperského, kterému jsem nevěřil snad jedinou emoci. Plus byla hudba a upozornění na důležité a velmi citlivé téma.