detektiv2.0
4 097 bodů •
10
Je jasné, že tento filmový styl/žánr nesedne všem. Mně osobně Sorrentinův předchozí film Boží ruka vubec nebavil a bylo náročné ho dokoukat. Zdánlivě podobné filmy, ale každý na mě působil zcela jinak. Parthenope je opojením na plátně. Film a jeho hlavní hrdinka mě přikovali k obrazu a nešlo se odtrhnout. Dramatický až smyslný děj mě bavil a i přes svůj pomalý rozvoj jsem se ani na chvíli nenudil a nevyhlížel závěrečné titulky. Snímek je opravdu živým obrazem dobové Itálie a ukazuje veškerou škálu svých barev. Bavily mě nezodpověděné otázky, nedokončené události a balancování na samotné hraně snesitelnosti. Jediné co mě zamrzelo byl doslovný a až tvrdě jasný závěr po 40 letech, který podle mě filmu vůbec nesluší a byl zbytečný. Přesto ve mně film zasel myšlenky, na které budu myslet ještě dlouho.