Kneecap (2024)
8
Nářez. Tohle mě mrtě sedlo a královsky jsem si to užil. Na film jsem se po ohlasech z Varů moc těšil a jsem strašně moc rád, že ohlasy nelhaly a film se moc povedl. Nevím jak se to režisérovi a scénáristovi Richovi Peppiattimu povedlo, ale natočil osobitý a velmi energický snímek, který je neskutečně svěží, zábavný, upřímný, opravdový a kurevsky irský. Peppiatt svým příběh ukazuje problémy současného Severního Irska, o kterých většina z nás nemá ani ponětí. Naštěstí se Peppiatt rozhodl, že nebude zbytečně dramatický, a film je více do komedie, než do dramatu. A ta komediální rovina filmu výborně sedne. Může za to reálné obsazení samotných členů skupiny Kneecap, protože mají charisma na rozdávání, komediální talent, a je radost sledovat, to co dělají. Ústřední trojíce (Liam Óg Ó Hannaidh, Naoise Ó Cairealláin a JJ Ó Dochartaigh) je úžasně sehraná, jejich společné scény jsou parádní, a když začnou rapovat, tak je to opravdu skvělé, a to rap moc nemusím. Michael Fassbender má tady menší rolí, ale i na menší prostoru ukazuje své velké charisma a je tady moc dobrý. Jessica Reynolds si mě získala svou krásou a vtipem, a já budu bedlivě sledovat její kariéru a těším se na další film, ve kterém bude. Jsem z filmu dost nadšený, protože se mu povedlo na mě přenést svou energii, osobitost, drzost a jisté rebelství. Nicméně pravdou je, že po příběhové stránce film lehce drhne, některé dějové linky film lehce brzdí, a pokud nemáte pečlivě nastudovanou irštinu a dění v Severním Irsku, tak některé věci úplně nedoceníme a myslím si, že ani nepochopíme. Kneecap je velmi povedený film, který si mě získal a já se těším až si ho někdy dám znovu.
