?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Leo Cattozzo: Filmy a seriály

  • Cabiriiny noci
    Cabiriiny noci (1957)
    Film
    Prostoduchou holku z ulice (Giulietta Masina) muži pouze využívají. Potom, co ji její pasák ukradne vydělané peníze a nemilosrdně ji shodí z mostu do řeky, pozná Cabiria herce Alberta. Avšak i pro něho je jen partnerkou na čas, milenkou z nouze, a když se vrátí Albertova bývalá známost, musí Cabiria v tichosti odejít. Z nenápadného účetního, do něhož se zamiluje, a který ji požádá o ruku, se vyklube podvodník, jenž ji připraví o všechny úspory. Zdrcená Cabiria vyjde na silnici a potká skupinu mladých lidí, kteří jí dokážou vnuknout novou naději... Felliniho manželka Giulietta Masina zazářila v roli Cabirie, jež představuje obměnu Gelsominy z filmu Silnice. V roce 1966 tento námět přiměl Neila Simona k napsání muzikálu, který pod názvem Sweet Charity a po úspěchu muzikálu s tímto názvem na Broadwayi zfilmoval Bob Fosse v roce 1968.(oficiální text distributora)
    78%
    Prostoduchou holku z ulice (Giulietta Masina) muži pouze využívají. Potom, co ji její pasák ukradne vydělané peníze a nemilosrdně ji shodí z mostu do řeky, pozná Cabiria herce Alberta. Avšak i pro něho je jen partnerkou na čas, milenkou z nouze, a když se vrátí Albertova bývalá známost, musí Cabiria v tichosti odejít. Z nenápadného účetního, do něhož se zamiluje, a který ji požádá o ruku, se vyklube podvodník, jenž ji připraví o všechny úspory. Zdrcená Cabiria vyjde na silnici a potká skupinu mladých lidí, kteří jí dokážou vnuknout novou naději... Felliniho manželka Giulietta Masina zazářila v roli Cabirie, jež představuje obměnu Gelsominy z filmu Silnice. V roce 1966 tento námět přiměl Neila Simona k napsání muzikálu, který pod názvem Sweet Charity a po úspěchu muzikálu s tímto názvem na Broadwayi zfilmoval Bob Fosse v roce 1968.(oficiální text distributora)
    1
  • Silnice
    Silnice (1954)
    Film
    • iVysílání
    Hrdinami mýticky nadčasovej existenciálnej drámy sú hrubý kočovný cirkusový silák Zampano, jeho pomocnica Gelsomina a povrazolezec s hanlivou prezývkou Matto - Blázon. Zampano odkúpi od rodičov duševne obmedzené, pokorné a naivné dievča - Gelsomina s ním žije osamelým a zakríknutým životom na jarmokoch, pri táborení na pustých miestach a v krčmách. Gelsomina a Zampano boli pre Felliniho skôr zhmotnením duševných stavov, než postavami z reálneho života. Filozofujúci povrazolezec a Gelsominin priateľ Matto, ktorého citlivé porozumenie a vcítenie sa do jej duše sú pre ňu niečím neznámym, prezentuje myšlienky a poučky Sv. Františka z Assisi o pokore, spokojnosti, poníženosti a prostote ducha. Krajiny z CESTY, zvláštny svet drevených plotov, pustých pozemkov a lúk, popri ktorých tiahne Zampano s Gelsominou v predpotopnej motorke s vozíkom, sú odrazom vnútorného sveta protagonistov. Zampano na ceste surovo napadne Matta - Blázna, ktorý tu opravuje svoje auto a - zrejme nechtiac - ho zabije. Gelsomina upadne do tichého šialenstva, Zampano ju jedného dňa spiacu opustí. Keď o pár rokov neskôr narazí na stopu medzitým už mŕtvej Gelsominy, znenazdajky ho prepadne zúfalý pocit strateného života a vlastnej osamelosti. Fellini sa tu síce nezbavuje inscenačných princípov typických pre neorealizmus, no na rozdiel od neorealistických filmov kladie väčší dôraz na vnútorný svet než na vonkajší. V dobe vzniku film triumfoval po celom svete a Fellinimu a Masine priniesol veľkú slávu.
    77%
    Hrdinami mýticky nadčasovej existenciálnej drámy sú hrubý kočovný cirkusový silák Zampano, jeho pomocnica Gelsomina a povrazolezec s hanlivou prezývkou Matto - Blázon. Zampano odkúpi od rodičov duševne obmedzené, pokorné a naivné dievča - Gelsomina s ním žije osamelým a zakríknutým životom na jarmokoch, pri táborení na pustých miestach a v krčmách. Gelsomina a Zampano boli pre Felliniho skôr zhmotnením duševných stavov, než postavami z reálneho života. Filozofujúci povrazolezec a Gelsominin priateľ Matto, ktorého citlivé porozumenie a vcítenie sa do jej duše sú pre ňu niečím neznámym, prezentuje myšlienky a poučky Sv. Františka z Assisi o pokore, spokojnosti, poníženosti a prostote ducha. Krajiny z CESTY, zvláštny svet drevených plotov, pustých pozemkov a lúk, popri ktorých tiahne Zampano s Gelsominou v predpotopnej motorke s vozíkom, sú odrazom vnútorného sveta protagonistov. Zampano na ceste surovo napadne Matta - Blázna, ktorý tu opravuje svoje auto a - zrejme nechtiac - ho zabije. Gelsomina upadne do tichého šialenstva, Zampano ju jedného dňa spiacu opustí. Keď o pár rokov neskôr narazí na stopu medzitým už mŕtvej Gelsominy, znenazdajky ho prepadne zúfalý pocit strateného života a vlastnej osamelosti. Fellini sa tu síce nezbavuje inscenačných princípov typických pre neorealizmus, no na rozdiel od neorealistických filmov kladie väčší dôraz na vnútorný svet než na vonkajší. V dobe vzniku film triumfoval po celom svete a Fellinimu a Masine priniesol veľkú slávu.
    2
  • Sladký život
    Sladký život (1960)
    Film
    • Filmbox+
    Italský film Sladký život režiséra Federica Felliniho je jedním z nejvýznamnějších děl světové filmové produkce posledních let. Není sevřeným filmovým dramatem, ale v podstatě řadou volně spojených příběhů a epizod, s nezvyklou otevřeností popisujících mravní rozklad vyšších společenských kruhů kapitalistické Itálie. Jeho ústřední postavou je novinář Marcello, člověk v podstatě vážný a seriózní, který však při své práci poznal sladký život vyšší společnosti a podlehl mu. Stává se hrdinou erotických skandálů, divokých večírků ve vilách a zámcích, zvrhajících se v pitky a orgie, prohýřených nocí, po nichž přichází kalné ráno, odhalující rub tohoto života. Dva lidé by mu mohli pomoci v jeho současné duševní krizi: filozofující spisovatel Steiner a mladičká dívenka Paola. První však končí těžko pochopitelnou sebevraždou a Paolin hlas, volající Marcella k lepšímu životu, je příliš slabý a zaniká ve všeobecné vřavě. Pro Marcella již není cesty zpátky. Film byl vyznamenán Velkou cenou na MFF v Cannes 1960 a mnoha dalšími mezinárodními cenami a uznáními. Na XIII. FFP 1962 získal jednu ze tří hlavních cen. Tímto dílem vtrhla do historie moderního filmu revoluce, nejen v Itálii, kde Sladký život vyvolal nevídaný skandál, především prudkou reakcí katolické církve, která mu udělila verdikt zapovězeného filmu, nepřístupného všem. Vzápětí však byl oceněn na canneském festivalu Zlatou palmou a stal se kasovně nejúspěšnějším Felliniho snímkem. Fellini provedl otevřený průřez italskou společností bez ohledu na všechna dosavadní tabu ve sféře morální, náboženské a erotické. Hlavní hrdina, bulvární novinář Marcello Rubini, kterého ztělesnil Marcello Mastroianni, je moderním Candidem procházejícím mravně rozpadlým světem a zároveň sám prožívá svůj soukromý a profesní debakl, neschopen provést zásadní krok pro svou záchranu. Film je strhující výpovědí v kaleidoskopu mistrně natočených scén, které nahlíženy v jejich reálnosti i metaforičnosti patří dnes už do klasiky moderní kinematografie: jmenujme aspoň Marcellovo noční extempore ve fontáně di Trevi s americkou sexbombou Sylvií (v podání živelné superženy Anity Ekberg) nebo luxusní party dekadentní římské aristokracie a vedle ní večírek snobských intelektuálů a pseudoumělců či závěrečné orgie znuděných bohatců ve Fregene. Ve všech Fellini jako bystrý, citlivý pozorovatel, aniž by ulpěl na vnějškové atraktivitě, pronikal k zastírané podstatě úpadku jedince i společnosti na sklonku 50. let. Tímto filmem zakrojil hluboko ostří svého tvůrčího vhledu do zkonvenčnělého umění a dodnes upoutává jako svrchovaně otevřený dialog talentovaného tvůrce se svou dobou.
    76%
    Italský film Sladký život režiséra Federica Felliniho je jedním z nejvýznamnějších děl světové filmové produkce posledních let. Není sevřeným filmovým dramatem, ale v podstatě řadou volně spojených příběhů a epizod, s nezvyklou otevřeností popisujících mravní rozklad vyšších společenských kruhů kapitalistické Itálie. Jeho ústřední postavou je novinář Marcello, člověk v podstatě vážný a seriózní, který však při své práci poznal sladký život vyšší společnosti a podlehl mu. Stává se hrdinou erotických skandálů, divokých večírků ve vilách a zámcích, zvrhajících se v pitky a orgie, prohýřených nocí, po nichž přichází kalné ráno, odhalující rub tohoto života. Dva lidé by mu mohli pomoci v jeho současné duševní krizi: filozofující spisovatel Steiner a mladičká dívenka Paola. První však končí těžko pochopitelnou sebevraždou a Paolin hlas, volající Marcella k lepšímu životu, je příliš slabý a zaniká ve všeobecné vřavě. Pro Marcella již není cesty zpátky. Film byl vyznamenán Velkou cenou na MFF v Cannes 1960 a mnoha dalšími mezinárodními cenami a uznáními. Na XIII. FFP 1962 získal jednu ze tří hlavních cen. Tímto dílem vtrhla do historie moderního filmu revoluce, nejen v Itálii, kde Sladký život vyvolal nevídaný skandál, především prudkou reakcí katolické církve, která mu udělila verdikt zapovězeného filmu, nepřístupného všem. Vzápětí však byl oceněn na canneském festivalu Zlatou palmou a stal se kasovně nejúspěšnějším Felliniho snímkem. Fellini provedl otevřený průřez italskou společností bez ohledu na všechna dosavadní tabu ve sféře morální, náboženské a erotické. Hlavní hrdina, bulvární novinář Marcello Rubini, kterého ztělesnil Marcello Mastroianni, je moderním Candidem procházejícím mravně rozpadlým světem a zároveň sám prožívá svůj soukromý a profesní debakl, neschopen provést zásadní krok pro svou záchranu. Film je strhující výpovědí v kaleidoskopu mistrně natočených scén, které nahlíženy v jejich reálnosti i metaforičnosti patří dnes už do klasiky moderní kinematografie: jmenujme aspoň Marcellovo noční extempore ve fontáně di Trevi s americkou sexbombou Sylvií (v podání živelné superženy Anity Ekberg) nebo luxusní party dekadentní římské aristokracie a vedle ní večírek snobských intelektuálů a pseudoumělců či závěrečné orgie znuděných bohatců ve Fregene. Ve všech Fellini jako bystrý, citlivý pozorovatel, aniž by ulpěl na vnějškové atraktivitě, pronikal k zastírané podstatě úpadku jedince i společnosti na sklonku 50. let. Tímto filmem zakrojil hluboko ostří svého tvůrčího vhledu do zkonvenčnělého umění a dodnes upoutává jako svrchovaně otevřený dialog talentovaného tvůrce se svou dobou.
    3
  • Osm a půl
    Osm a půl (1963)
    Film
    • Filmbox+
    76%
    4
  • Boccaccio '70
    Boccaccio '70 (1962)
    Film
    72%
    5
  • Vojna a mír
    Vojna a mír (1956)
    Film
    • Google Play
    • iTunes

    Americký film Vojna a mír vznikl podle stejnojmenné předlohy spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, která patří k nejrozsáhlejším románovým skladbám světové literatury. Vystupuje zde více než 250 postav hlavních a epizodických, ale obtížnost tohoto díla spočívá hlavně v tom, že zachycuje složitý společensko-historický vývoj. Odehrává se v době napoleonských válek a předkládá také vojensko-politický pohled na širší evropskou scénu.

    Režie:King Vidor
    69%

    Americký film Vojna a mír vznikl podle stejnojmenné předlohy spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, která patří k nejrozsáhlejším románovým skladbám světové literatury. Vystupuje zde více než 250 postav hlavních a epizodických, ale obtížnost tohoto díla spočívá hlavně v tom, že zachycuje složitý společensko-historický vývoj. Odehrává se v době napoleonských válek a předkládá také vojensko-politický pohled na širší evropskou scénu.

    Režie:King Vidor
    6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 11
  • 12
  • 13