Libuše Švormová

Po studiích na Střední umělecko-průmyslové škole v Brně, pokračovala studiem herectví pražské DAMU, které ukončila v roce 1959. Po krátkém angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích se v roce 1962 stala členkou Městských divadel pražských, kde působila třicet let. Přes slibné filmové příležitosti počátkem šedesátých let zatím nezískala roli odpovídající jejímu vrozenému šarmu a nespornému talentu, ačkoliv účinkovala v téměř padesáti filmech. Z výraznějších rolí jmenujme například Janu Stiborovou, jednu z hlavních postav filmu JARNÍ POVĚTŘÍ (1961) - adaptace části románu Jana Otčenáška Občan Brych - nebo pomstychtivou sestru Melánii v pohádce JAK SE BUDÍ PRINCEZNY (1977). Výrazně se uplatnila zejména v dabingu, její hlas je známý především z historické pentalogie filmů o romantických osudech Angeliky de Sancé de Monteloup, kde nadabovala hlavní představitelku v podání Michèlle Mercierové. V současnosti dále pohostinsky účinkuje v divadle a příležitostně v televizi (epizoda „Riskantní interview“ v seriálu SOUKROMÉ PASTI), ve filmu se zatím naposledy objevila ve filmu Dana Svátka HODINU NEVÍŠ (2009). Řadu let je také kmenovou členkou volného seskupení autorů a interpretů šansonů „Šanson - věc veřejná“.