martin-mickey-stusak
36 628 bodů •
7
Výchovný příběh z pera Jaroslava Dietla o vztahu dětí ve škole k nové spolužačce je zpracován příkladně a s respektem. Námět působí nadčasově, neboť ačkoli se doba od 70. let vzniku tohoto televizního filmu změnila, chování dětí ve škole zůstává stejná. I když je to případ od případu. Je také možné, že Jaroslavu Dietlovi při psaní scénáře trochu pomohl dětský psycholog. Dobře jsou zpracovány charakterové rozdíly mezi sourozenci, přičemž není opomenut fakt, že ať jedinec udělá cokoli, vždy je to v některých situacích špatně. Výchovnou naivitou jejich otce s tváří Petra Kostky sice z realistického hlediska oplývá víc než dost, ale na druhou stranu, kdo jiný by měl předvádět výchovné příklady, jako je např. scéna s laboratorními krysami ohledně vztahu k jedinci, a nebo prezentace mouder doma svým dětem. Celkově je škoda, že šikanovaná nová spolužačka nedostala v příběhu více prostoru. Její přítomnost tam takto slouží jen co by figurka k tomu, abychom věděli, kdo je vlastně šikanován a proč. Konec dobrý, všechno dobré, tak by to mělo být i v životě a nejen v pohádkách. Takže ve finále zbývá už jen otázka, zda si děti z tohoto příběhu něco vezmou k srdci.