Recenze filmu Excalibur

Komentáře a recenze 20

martin-mickey-stusak

36 687 bodů •27. 8. 2019

8

Excalibur. Legendární meč krále Artuše, kterému je připisována magická schopnost či spojení s oprávněnou svrchovaností Británie. Excalibur a 'meč v kameni' jsou většinou považovány za stejnou zbraň, ale v některých verzích naopak spolu nemají nic společného. Každopádně je spojen s Artušovou legendou, což už nikdo neodpáře. Různých příběhů je bezpočet, avšak asi nejslavnější je ten, který napsal Thomas Malory. A je to ovlivněno hlavně tímto snímkem, který je po vizuální stránce extravagantní a hodně ambiciózní ve vyprávění právě dané legendy. Takto zpracovaný mystický a brutální temný věk nebyl kolem krále Artuše ještě překonán. Režisér John Boorman údajně uvedl svůj artušovský film jako produkční triumf designu, kostýmů a speciálních efektů. A i po tolika letech nelze jinak, než smeknout klobouk. Samozřejmě by se nějaké nedostatky také našly, avšak jednalo by se jen o takové menší drobky. A tak tu máme krále Artuše, který se za pomoci čaroděje Merlina přizpůsobil Excaliburu a naplnil svůj osud spojením rytířů kulatého stolu v Camelotu a sjednocením země. Dobrodružný příběh plný hrdinů i padouchů, který zanechá filmový zážitek, ať kladně nebo záporné. Kladný dojem však určitě převažuje.

Pete69

32 979 bodů •4. 3. 2022

6

Notoricky známý a zajímavý příběh o Králi Artušovi a jeho bájném meči, kulatém stolu, Lancelotovi, Merlinovi a dalších.. Problém je, že se mi tolik nelíbil, když jsem ho viděl tenkrát a ani dnes z něj nemám dobrý pocit. Příliš mystiky, moc nablýskané zbroje, bohužel herci v rolích Merlina a Artuše mi také nesedli, některé bojové scény a souboje působí celkem naivně ( viz dobývání hradu, kde si Artuš v klidu pobíhá mezi nepřáteli a bez povšimnutí přivazuje lano k obléhací věži, aby jí strhnul ). Ve výsledku je to ale stále ještě dobrý film se zvláštním vizuálem a tajemným nádechem.

kunafix

20 062 bodů •4. 5. 2007

6

Film hodnej označení legenda. Takhle silnej příběh, kterej je navíc propletenej fantasy prvky, se jen tak nevidí. Scéna, kdy se Lancelot a Guenevera v lese políbí, je jeden z nejhezčích polibků, co jsem kdy viděl. Vzadu ten zelenej les, kameny obrostlé mechem a zakázaná láska, kdy Lancelot nejdříve odhání Gueneveru, div jí neprožene břichem meč, pak ji odhání rukou ve zbroji a nakonec tento rozpor vyústí ve vášnivé a neodolatelné spojení dvou těl, přičemž do toho hraje dojemná orchestrální hudba. Když jsme u té hudby, Carmina Burana je kromě filmů o Satanovi v tomto filmu použita tak dokonale, jako nikde. Další scéna, která mě dostala, je když se Excalibur vynořuje a ponořuje z jezera, v rukou ho drží záhadná jezerní paní a kolem je takové mystično... Samozřejmě je to film starší, bitvy a efekty jsou dost primitivní, což trochu zamrzí. Jako ne že by to byl úplně super skvělej film, ale prostě mě bavil.

Sheldon

16 079 bodů •7. 10. 2017

8.5

Britský film natočený podle legendy o králi Artuši a rytířích kulatého stolu se zaměřuje kromě Artuše zejména na postavu bájného kouzelníka Merlina. Film má úžasný soundtrack, skvělou kameru a četné hvězdy ve vedlejších rolích v dobách, kdy ještě nebyly takové hvězdy.

hrumsrt

10 864 bodů •14. 1. 2024

7

Přelom 70. a 80. let minulého století byl pro fantasy žánr naprosto zlomový, když jej ovládlo duo George Lucas a Steven Spielberg se svými kultovními značkami. Ale vedle jejich Indiana Jonesů a Hvězdných válek vznikl taky naprosto odlišný kousek, který by rozhodně neměl zůstat pozadu.. A právě Excalibur Johna Boorman je možná i větším nositelem fantazijního nádechu, než kterákoli z výše zmíněných značek, i přesto, že třeba co na popularitě a nakonec i do kvality vedou jiní.. John Boorman už jednou stál na vrcholu, právě se svým jiným dobrodružstvím jménem Vysvobození, ale bude to až Excalibur, který zaručil jeho jménu nesmrtelnost.. Příběh ze všech anglických pověstí ten nejvíc známý, legenda o králi Artušovi a rytířích kulatého stolu pocházející z poloviny raného středověku, jaká se dostala už pěkné řádky převyprávění do filmové podoby, z níž ale žádné ani po tolika letech nestíhá právě na osmdesátkový Excalibur.. Tvůrci tu látku milovali a otiskli si to i právě do tohoto filmu, v němž celou legendu mapují skrz na skrz, jen aby některá z postav nezůstala pozadu.. I možná proto je samotný úvod tak odlišný od toho, co jste od tématu čekali, když se nejprve věnuje životu Uthera, otce "jakéhosi" Artuše, který s mocí Excalibru má za cíl sjednotit celou zemi, okamžitě mě způsob vyprávění pohltil.. Aby, když plynule naváže na život legendárního Artuše a zase s ním obecně známé legendy o meči, rytířích Kulatého stolu, či Svatém grálu.. Samotné první dvě třetiny jsou magické, specifický vizuál s blýskavým brněním, trhavá živelná akce a neomezené odhodlání hrdinů pro svoji věc zemřít. Škoda jen pak, že když se příběh v poslední třetině upne právě na pověst o Svatém grálu, nejen že ho vytrhává z širšího evropského kontextu, ale obecně mi přišel jakoby ztratil na čas šmrnc a sklouznul k obyčejnému vyprávění bez větších atrakcí.. Ano, film nakonec stejně skončí epicky, protože je to dobře odvedené fantasy a filmová struktura přející si vidět odcházet diváky spokojené, ale velká škoda.. Bylo toho už na jeden film moc? Neměli přece jen tvůrci až příliš velké ambice? Nemyslím si a kdyby možné i samotnému grálu věnovali ještě o půlhodinky navíc, třeba by si to sedlo.. Geniální chorálová hudba, která dělá z Excaliburu lahodný šepot, vedle řady epickým momentů ve spojení s legendárními postavami, to byl zážitek! Výjimečně působivé obsazení s plno začínajícími hereckými osobnostmi, jemuž vládne Nicol Williamson jako čaroděj Merlin, který se nádherně protíná s mojí představou o bájném mágovi.. Není nakonec žádná škoda, že Boorman namísto tužebného přání točit knižní fantasy fenomén Pán prstenů raději nepřecenil síly a oddal se těmto námětům. Excalibur, leč je trošku delší, svazuje hodně legend do sebe, hraje si s kýčovitým vzhledem, pořád jako film vychází opravdu suprově! P.S. Už se směji nad tím, jak se v takových filmech plýtvá scény s brněním. Tady dokonce nutí postavy, aby se v něm ženili. Naprosto nemožné vzhledem k jeho váze podléhající svému účelu.. Ale užil jsem si to moc a něco jsem ochotný přejít. Asi tedy nejlepší adaptace podobných povídaček. 75%

Wally007

9 625 bodů •25. 3. 2014

6

Po filmařské stránce dobře odvedená práce....jen kdyby to nebylo tak dlouhé a nenudilo....

Klajnik

9 194 bodů •28. 8. 2022

0

Kvality filmu spočívají převážně v poctivých kulisách, kostýmech a hudbě. Celé to působí pohádkově, ale člověka by to beztak unudilo k smrti. Když nefunguje scénář, nefunguje nic. Jak mě může zajímat, co se ve filmu odehraje a jak to s postavami skončí, když ve mně bídná kvalita scénáře vzbuzuje jen odpor k celému dění filmu? Hereckym výkony též považuji za otřesné a dramaturgie je rovněž zlá. Je to tak teatrálně nabubřelé, ale přitom nelze mluvit o trefě do černého. Celá řada scén na mě působí debilně. Nejsem schopen tomuto filmu podlehnout, protože v něm vidím mnoho vad. Vlastně to na mě v jistých ohledech působí jako nějaká šroťácká céčková filmová produkce. Říct: "scénář má sice své mouchy ale..." a dát tomu vysoké hodnocení je přehlížení klíčových vad, které celý projekt poslaly do hajzlu.

Milandob

8 900 bodů •23. 3. 2004

10

geniálny fantasy film. jeden z mála filmov s autentickou brutálnou atmosférou stredoveku. rytieri sú po boji unavení a špinaví, čo u iných filmoch tak často nevidíme. film do magických výšin zdvíha vynikajúca hudba carla orffa. dosť silný filmový zážitok na ktorý len tak ľahko nezabudnete.

Pas

6 225 bodů •15. 7. 2015

9

Excalibur není historický film! Ani jím nemá být. Ono se to sice (asi) odehrává v 5 – 6. století, ale válečníci tam mají pseudogotickou zbroj ze století 15. A je tomu tak proto, že Boorman se chtěl co nejvíce držet dobové Maloryho předlohy. A že je toho brnění ve filmu tolik, že se při pohledu na tu hromadu šrotu musí každému Cikánovi ukrutně chtít navštívit nebližší sběrné suroviny.Snímek začíná tím, jak se Uther střetne v poslední bitvě o vládu nad Británií s rivalem Cornwallem. Utherovi pomáhá kouzelník Merlin, který mu od Paní z jezera opatří magický meč Excalibur. Cornwall se novému nejvyššímu králi Británie nakonec poddá a přísahá mu věrnost. Když to zapíjejí na jeho hradě, prasák Uther se zakouká do jeho ženy Igraine, což se manželovi samozřejmě nelíbí. Válka vypukne na novo. Uther přemluví Merlina, aby mu na čas přičaroval Cornwallovu podobu, a v době jeho nepřítomnosti vniká na jeho hrad. Igraine nic nepozná a scéna, kdy si to ti dva rozdávají – přičemž si kaňour Uther ani nesundá brnění – je velice zajímavá hlavně z technického hlediska. Mezitím Cornwall umírá v boji. Merlin, vyčerpán kouzlem, při kterém deklamuje legendární mantru: "Anal natrah, urltwas betcham, dochiel di enve!"Merlin na devět měsíců usíná. Igraine se narodí syn Artuš, což velice nerada vidí jeho nevlastní setra Morgana, dcera Cornwallova. Merlin se konečně vzbudí a žádá po Utherovi odměnu za své služby: Artuše. Král velice neochotně svolí. Nakonec si to ale rozmyslí a svého synka chce zpět. Pronásleduje Merlina do lesa, kde na něj však číhají nepřátelé, přepadnou ho a smrtelně zraněný král stačí ještě zarazit Excalibur do kamene. Odtud ho podle věštby dokáže vytáhnout jen budoucí král Británie… Režisér obsadil do Excaliburu velice zajímavé a v té době neokoukané tváře: Artuše si zahrál Nigel Terry, který se ovšem později už moc neuchytil, snad jen v historickém seriálu Covington Cross (1992). Jeho otce Uthera Pendragona si střihl můj oblíbenec Gabriel Byrne (v té otřesné seriálové kejdě The Vikings jako Jarl, ale hlavně skvělý Satan v Konci světa se Schwarzeneggerem). Óðinnovsky charismatický shakespearovský herec Nicol Williamson jako Merlin je prostě peckovní a myslím, že lépe by ho nezahrál ani Max von Sydow – a to je co říct. Artušovu sestru si tu dává Helen Mirrenová. Natáčelo se v nádherných skotských exteriérech, kde příroda hraje jednu z hlavních rolí. Co se týká triků, dnešní znuděný mládežník se nad nimi bude možná šklebit, ale na svou dobu to byl vrchol moderní techniky. Megality vypadají uvěřitelně a Merlinova jeskyně taky. Při bojových scénách tříská železo o železo a krev teče vskutku vydatně. A teď se dostáváme k tomu, co se vám při koukání na tenhle film prostě musí dostat pod kůži: K hudbě… Boorman pověřil tehdy ještě neznámého skladatele Trevora Jonese, aby nějak propojil jím vybrané motivy z děl Richarda Wagnera a Carla Orffa. Jonesovi se to podařilo dokonale, místy přispěl svou troškou do mlýna a výsledek je prostě luxusní.