Píše sa rok 1913. O pár mesiacov má vypuknúť doposiaľ najväčší vojnový konflikt v dejinách ľudstva, ktorý navždy zmení celý svet. Aj Divoký západ sa v ére pary začal neodvratne meniť. Dostavníky postupne vystriedala železnica a po pustatine začínajú jazdiť prvé autá. Pánmi Západu už nemajú byť banditi, ale šerifovia, starostovia a generáli. Drsná lojalita starých pištoľníkov má padnúť za obeť mužom, ktorí ešte len včera boli vyvrheľmi, ale dnes už vraždia v mene zákona. Pike Bishop sa so svojou divokou bandou chystá na posledný záťah, ktorý by mal všetkým zabezpečiť dosť peňazí na pokojný dôchodok. Uprostred nehostinnej krajiny americko-mexických hraníc sú im v pätách lovci ľudí na čele s bývalým Pikeovým parťákom Dekeom Thortonom, ktorý si tak má od mužov zákona vykúpiť vlastnú slobodu. Keď sa divoká banda chytí do pasce a namiesto peňazí nájde vo vreciach len bezcenné železo, musí utekať do Mexika. Tu sa Pikeovi muži dajú do služieb samozvaného generála a miestneho tyrana Mapacheho. Majú pre neho ukradnúť špeciálnu zásielku zbraní americkej armády. V tejto brutálnej partii o život nie je nikto nevinný a každý bojuje len sám za seba. Kultový Western kontroverzného amerického režiséra Sama Peckinpaha je prelomovým dielom svojho žánru. Preslávil sa najmä drsným režijným štýlom a realistickými scénami násilia. Zásadnú inováciu však priniesol v koncepcii zápletky, ktorá nie je postavená na boji dobra so zlom, ale na boji cynických pištoľníkov so zvláštnym zmyslom pre česť proti bezcitným zloduchom bez akýchkoľvek zábran.
Poněkud jiný western než na jaký jsem zvyklý třeba od Leoneho. Westerny v Peckinpahově podání nemají kladné hrdiny ale zato krví, střelbou a násilím se v nich nešetří.
Divoká jízda.. pořádně divoká. Jeden z nejakčnějších westernů, ve kterém se museli kaskadéři pořádně zapotit. Spousta velkých přestřelek a výživné akční scény však střídá ležérní oslavné a hlušší pasáže. Takových westernů jsem moc neviděl a tak jsem se nad míru bavil.
Celou dobu sem nevěděl, čím že je tenhe western tak legendární. Pak mi došlo, že asi tím, že hlavní postavy jsou záporáci a že se tam furt šukaj mexický kurvy, ukazujou se kozy, chlastá se a zabíjí, je tam celkem dost krve (přehnaně červené, ale na tu dobu aspoň to) a závěrečná přestřelka. Na jednu stranu se mi to libilo, protože ten styl vyprávění, děj a postavy byly vymyšlený dobře, nikdy se nedalo předvídat, co která postava udělá atd. Ale William Holden a Ernset Borgnine mi k tomu neseděli a to jako fakt že ne, čímž mi film kazili. Takže v podstatě ohromenej tim nejsu, spíš zklamanej, ale ovanulo mi to trochu koule v horkym letnim dni, takže nebudu zlej.
"Moderní" zbraně (děj filmu je zasazen kolem roku 1914), které používá Bishopův gang, jsou poloautomatická pistole Colt M1911 (ráže .45) a brokovnice Winchester M1897 se systémem "pump-action“. Vodou chlazený kulomet je typ Browning M1917. Američtí a mexičtí vojáci používají pušky M1903 Springfield. Všechny uvedené zbraně používala Armáda USA v 1. světové válce, přičemž Colt M1911 - oblíbená zbraň mariňáků - byl běžně používán ještě během Války v Perském zálivu ! (Armáda ho začala nahrazovat M9 až v roce 1985.)
Poslední scéna, na které se pracovalo, byl výbuch mostu přes Rio Nazas (měla představovat Rio Bravo). Pět kaskadérů (každý dostal 2000 dolarů), jeden záběr, šest kamer. Jednu kameru “utopili“.
Filmová hláška "Jestli se pohnou, tak je zabij" byla časopisem Premiere v roce 2007 zvolena 72. nejlepší filmovou hláškou ze sta.