Butch Cassidy a Sundance Kid kašlali na pravidla. Nejsympatičtější western vůbec kritici zprvu setřeli

Kovbojové s proklatě rychlými kolty a záluskem na bankovní sejfy náleží ke kinematografické tradici od zrodu dějotvorných střihových filmů. Hned průlomový americký western Edwina S. Portera z roku 1903 ostatně nesl název Velká železniční loupež. Butch Cassidy alias Robert LeRoy Parker a Sundance Kid, pravým jménem Harry Longabaugh, jsou pro změnu legendami skutečného Divokého západu, který Hollywood se svými westernovými městečky a drsně zírajícími hvězdami rád uctívá, přikresluje i demýtizuje.

Fascinovaným čtenářem i divákem knižních či filmových příběhů Cassidyho a Kida byl také novopečený scenárista William Goldman, jenž se roku 1965 neúspěšně pokusil o průlom dobrodružnou komedií Fraška a později se podepsal pod Příliš vzdálený most, Všechny prezidentovy muže nebo Misery nechce zemřít. Na tohle ikonizované westernové vyprávění měl zálusk od 50. let a dopředu odhadl, v čem tkví hlavní a netradiční půvab jím dramatizovaného životopisu.

„Důvod, proč jsem napsal tu... věc, je ten slavný citát Scotta Fitzgeralda, jednoho z mých hrdinů: ‚V amerických životech neexistují druhá dějství.‘ Když jsem četl o Cassidym a Longabaughovi a o bandě, která je pronásledovala— to je fenomenální materiál. Utekli do Jižní Ameriky a žili tam osm let, a to mě nadchlo: měli druhé dějství,“ vysvětloval své sentimentálnější lidské zaujetí Goldman, jenž za scénář obdržel prvního Oscara.

Příběh dvou legendárních psanců, kteří se svou partou desperádů přezdívanou Díra ve zdi dvakrát vykradou vlak náležící magnátovi E. H. Harrimanovi a prchají spolu před povolanou skupinou elitních lovců lidí, mu však imponoval i z důvodu, který v rozhovoru pro Americký filmový institut popsal jako absenci konfrontace. „Westerny jsou založené na konfrontaci a nejtěžší na tom rozjet tenhle příběh bylo, že Butchův život tak, jak jej známe, se konfrontacím dalece vyhýbal. Skvělou věcí na té velké skupinové honičce, která je uprostřed filmu a trvá 27 minut, je to, že se vůbec nestala. Jakmile se Butch dozvěděl o formování pronásledující družiny tímhle milionářem Harrimanem, který vlastnil železnici, vzal do zaječích,“ upřesnil Goldman historický kontext.

„Domníval jsem se, že publikum by ho za to nesnášelo,“ pokračoval vysvětlením, co jej přimělo danou sekvenci pulzující napětím i přírodními scenériemi Wyomingu do scénáře začlenit. „Celá ta honička měla publikum přimět Butchovi našeptávat ‚Vypadni odsud‘“. Minimálně kritici v té době tenhle empatický oblouk nepobrali a pozastavovali se nad tím, jak snímek v režii George Roye Hilla právě kolem vypuknutí dlouhého pronásledování zpomalí a ztratí svůj filmový apel. Hill se totiž od první scény s němým materiálem vztahuje k dějinám média, jehož jsou oba sympatičtí protagonisté pevnou součástí, a svou režii navrch zakládá na stylistických prvcích evropské školy a zárodečného hnutí Nového Hollywoodu.

Butch Cassidy a Sundance Kid se možná neproslavili díky lámání tabu či vyhraněným formálním experimentům jako Bonnie a Clyde a Bezstarostná jízda, kde obecenstvo rovněž ve velkém utrácelo za fandění pokřiveným postavám ve vzpouře proti systému, ale jejich forma z nich rozhodně činí jeden ze zásadních filmařských impulzů ze sklonku 60. let. Vedle dynamicky inscenujícího Hilla a obdivuhodně přesného kameramana Conrada L. Halla, jenž nás nechává kochat prostorem stejně jako jej zvědavě rozebírat, se zásluhy přičítají ještě hudebnímu skladateli Burtu Bacharachovi. Ten si u režiséra prosadil začlenění popové skladby pro scénu na jízdním kole, přičemž z písně Raindrops Keep Falling On My Head se stal oscarový hit a zásadní titul zpěváka B. J. Thomase.

Stejně jako technický a žánrový milník se zlatými soškami za scénář, kameru, hudbu a původní píseň můžeme snímek nahlížet také jako připomínku zlaté éry filmových hvězd. Paul Newman byl před natáčením nezpochybnitelnou osobností, původně se s ním počítalo do role Sundance Kida a film měl nést název The Sundance Kid and Butch Cassidy. Posléze došlo k prohození a Kida odmítali herci jako Steve McQueen či Warren Beatty, jenž se i oprávněně obával, že příběh se moc podobá Bonnie a Clydeovi.

Až Newmanova tehdejší manželka Joanne Woodward navrhla méně známého jevištního herce Roberta Redforda. Slavnější kolega i režisér Hill za něj lobovali ve studiu 20th Century Fox, které se odhodlalo za původní scénář zaplatit tehdy rekordních 400 tisíc dolarů, a nová herecká ikona i nesmrtelná charakterní dvojice byli na světě. „Tehdy jsem potkal Paula a nadosmrti mu budu zavázaný. To on totiž řekl: ‚Jdu do toho s tímhle chlápkem,‘“ zavzpomínal Redford před devíti lety pro Role Recall. S postavou lakonického pistolníka, jehož vliv přetrvává v projevech Brada Pitta či Austina Butlera, Redford nadobro splynul. Dokonce po ní pojmenoval festival Sundance, který je každoročně světovým střediskem a burzou nezávislé filmové tvorby.

Navzdory prskání kritiků se film strefil do noty publiku, které unavovalo národní šílenství kvůli vietnamské válce. Butch Cassidy a Sundance Kid kina rozhodně neplenili, naopak jim přisypali přes sto milionů dolarů (dnes 725 milionů) a stali se nejvýdělečnějším filmem roku. Svým stylem polohy střídajícího buddy westernu částečně předpověděli i podstatně vyhraněnější filosofii Quentina Tarantina a z kovbojů udělali obdivované figury, přestože jejich kolty se sotva vyvlékly z pouzder. A když už k tomu mělo dojít, Hill svůj první veleslavný opus v tandemu s pozdějším oscarovým Podrazem (1973) drze ukončil.

Snímek je od roku 2003 součástí Knihovny kongresu jako kulturně a esteticky významný. Americký filmový institut mu v žebříčku 100 největších amerických filmů přisuzuje 73. pozici a v žebříčku nejlepších westernů mu roku 2008 přiklepl sedmé místo. Vidět jej můžete v původním znění a s anglickými titulky na Disney+, což by na dnešní 55. výročí od premiéry měla být nejvíc adekvátní oslava. Pořád je to totiž zatraceně příjemný, frajerský i posmutnělý zážitek, který vedle chlapského přátelství trefně vyjadřuje nostalgii a nezastavitelné pronikání moderny. „Co se stalo se starou bankou? Byla krásná,“ táže se Cassidy v úvodu zřízence. „Pořád ji vykrádali,“ odvětí stroze muž. „To je malá cena za krásu,“ povzdychne si hrdina nejsympatičtějšího westernu historie.

Podívejte se na žebříček nejlepších westernů podle databáze Kinoboxu.

Zdroje: Kinobox, AFI, Prescott Living