Klasický western byl ve druhé půlce šedesátých let takovým tím zaprášeným žánrem, v němž John Wayne hrdě konfrontoval darebáky indiánského i rasisticky neutrálnějšího původu. Roku 1969, kdy měl ke konci září v USA premiéru snímek Butch Cassidy a Sundance Kid, už kovboje Divokého západu filmaři přetvarovali na méně jednoznačné antihrdiny v dílech Sergia Leoneho (Tenkrát na západě) či Sama Peckinpaha (Divoká banda). První spolupráce Paula Newmana s Robertem Redfordem, která alternovala hrubě zmapovanou historii ve prospěch univerzálnější přístupnosti konktrakulturnímu publiku a k frkání konzervativců, představila nový a dodnes populární typ šviháckých tahounů s citem pro situační komedii, kteří svobody nechtějí docílit jen pod zkrvavenou americkou zástavou.
Články 28
Žánr true crime nás fascinoval odjakživa a literární zkazky o zločinech si lidi rádi četli dávno před zrodem kinematografie. Není tedy divu, že i pohyblivé obrázky se na našem znechucení a upřímném pohoršení s gustem svezly. Lze říct, že v posledních letech jsou díla tohoto typu ještě oblíbenější než kdy dřív, což souvisí především s netflixovskou chutí zpracovat téměř každý zločin do několikadílné minisérie.
Legenda mezi americkými herečkami Faye Dunaway byla vždy náročnou dámou i v tom negativně pojímaném, ale především v obdivuhodném smyslu slova. „Udělat to správně si žádá velkou dřinu,“ prozradila po focení pro časopis Harper's Bazaar roku 2016 hvězda filmů jako Bonnie a Clyde, Čínská čtvrť či Televizní společnost, kterou dnešní tiktoková generace může teoreticky znát z oscarového trapasu, kdy spolu s „Clydem“ Warrenem Beattym roku 2017 špatně vyhlásili vítězný snímek ročníku. Letitý kronikář Stevena Spielberga či zmiňované Čínské čtvrti Laurent Bouzerea natočil o nespoutané charakterní osobnosti dokumentární portrét Faye, který na červencovou premiéru v rámci streamovací služby Max láká prvním trailerem. A těžko si představit lepší osvěžení feminity hollywoodských 70. let, kdy se na scéně údajně fackovalo a některé herečky odmítaly tančit podle macho pískotu.
Režisér se může plácat po zádech, když jeho představitel nebo představitelka hlavní role bojuje o prestižní zlatou sošku. Očividně totiž odvedl dobrou práci, když rozdával pokyny nad scénářem a pomáhal udržovat věrohodnost či intenzitu hereckého projevu. A co teprve, když se z vašeho obsazení uchází o Oscara hned pět lidí? Naposledy k tomu došlo roku 1976, tedy v době, kdy hollywoodští filmaři začali víc spoléhat na vizuální vyjadřování a pohyblivou kameru. Trochu tak možná upozadili herecké výkony, jež si jejich předchůdci během klasické studiové éry zvykli snímat dost staticky a divadelně. Jestliže tedy můžeme nějaké filmy nazývat „hereckými“, minimálně z pohledu akademické pozornosti to je devět následujících klasických titulů, u nichž v dobrém smyslu nevíme, kam dřív stočit zrak.
Definovat žánr thrilleru není úplně jednoduché. Většinou se jedná o temné příběhy s tajuplnými zápletkami plnými násilí a nebezpečí pro hlavní postavy, přičemž jejich tvůrci kooperují s přidruženými žánry jako krimi, drama nebo sci-fi, v ojedinělých případech také komedie. Takové filmy tvoří nezanedbatelný vzorek, avšak oscarová Akademie dlouhodobě nepřeje temnotě a „podřadným“ žánrům. Třebaže mnozí režiséři považují horor za nejčistší žánr, zlaté sošky sklízí převážně dramata přinášející sociální komentáře a dobově poplatné myšlenky. Thriller (zastoupený v inkriminovaných dílech v různé míře) shrábl Oscara za takřka stoletou historii předávání cen pouze v deseti případech, které si nyní představíme.
Nabídku HBO Max, které již delší dobu svůj katalog zásobuje klasickými tituly, přistála trojice snímků s Marlonem Brandem v ústřední roli. Všechny jsou rozmanité a představují mistrovství herce tehdejší nové herecké školy ve vrcholné formě. Připravte se na bouření, revoltu, tvrdost, cynismus, pevnost a rozervanost!
Filmová trilogie Kmotr se po loňském padesátém výročí od premiéry prvního dílu opět dostává na televizní obrazovky. Stále diskutovaná a legendární klasika navazuje na kořeny gangsterského žánru, který však variuje a ohýbá, čímž položila základy pro zcela odlišný proud. V čem byla v rámci gangsterek skutečně inovativní?
Naše pravidelná expertní rubrika v pondělní epizodě pořadu POP COOLT powered by Kinobox nahlédla temnotu a svět filmových vrahů. Jak se dá toto téma uchopit a proč vlastně stojí za to jej vykreslovat? Na to se pokusíme odpovědět pomocí výběru tří různorodých snímků.
Do svébytného podžánru „tarantinovek“ jsme si zvykli zařazovat násilná, vtipná a žánrově nekonvenční díla hlavně od tohoto režiséra. Existuje však i pár snímků, u nichž je pod režií sice podepsaný někdo jiný, ale Tarantinův scenáristický vklad nelze přehlédnout. Pro směs kriminálky, komedie a love story s názvem Pravdivá romance to platí zcela přesně.
63. ročník Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež, nejstarší a největší přehlídky svého druhu na světě, skončil ve Zlíně ve středu 7. června. Přinášíme ohlédnutí za ním v naší původní reportáži.