Články o Zabijáci rozkvetlého měsíce

Ben Stiller má v tomto roce pro své fanoušky spoustu vítaných překvapení. Jedna z hlavních tváří hollywoodské komedie 90. let a nulté dekády se po pauze dané neúspěchem druhého Zoolandera opět přiklání k tomu, čím se nejvíc proslavila. Nejenže si zopakuje roli šikanátora penzistů v chystaném pokračování golfových Rivalů a objeví se v chystané komedii z prostředí pickleballu, ale s Robertem De Nirem dle nových informací opráší letitou rivalitu jako tchán ze CIA a roztržitý zeťák Gaylord Jebal v dalším pokračování série Fotr je lotr (Meet the Parents).

Tady se bude americká historie psát krví. V polovině devatenáctého století se bezohledně sešité Spojené státy změnily ve vřesoviště pohřbených iluzí o vysněné krajině, kde se hlava nehlava mlátili ideologie, pozemkové nároky a hlavně původní obyvatelé s migrujícími vlnami z východu. Netflix 9. ledna naráz uvede šestidílnou minisérii Kdysi dávno v Americe (American Primeval) od režiséra drsného akčňáku Na život a na smrt a scenáristy Revenanta, která v traileru nechává skvělé herce bezmezně divočit během násilného dobývání země, příznačně nazvané Divoké západ.

Brad Pitt plus George Clooney se dle nového účetnictví Applu rovnají sedmdesáti milionům dolarů. Připočtěte k tomu patnáct milionů pro režiséra marvelovek Jona Wattse a dostanete recept na akční komedii Osamělí vlci (Wolfs), již jsme na konci září měli původně vidět také v českých kinech. Plánovaná plošná distribuce v tisícovkách světových kin je nicméně minulostí a snímek, který na třech lidech vyčerpal kompletní produkční náklady loňské sci-fi Stvořitel (The Creator), půjde před vydáním na Apple TV+ na jediný týden do limitované kino distribuce. Nejmajetnější firma světa, konkrétně její filmové oddělení, tím reaguje na vlnu vlastních i konkurenčních propadáků a před tradičnějším uváděcím oknem upřednostňuje vidinu uživatelského nárůstu na streamovací platformě.

Žánr true crime nás fascinoval odjakživa a literární zkazky o zločinech si lidi rádi četli dávno před zrodem kinematografie. Není tedy divu, že i pohyblivé obrázky se na našem znechucení a upřímném pohoršení s gustem svezly. Lze říct, že v posledních letech jsou díla tohoto typu ještě oblíbenější než kdy dřív, což souvisí především s netflixovskou chutí zpracovat téměř každý zločin do několikadílné minisérie.

Byla to asi jen otázka času, přestože jsme se jejího zodpovězení dočkali za poněkud zvláštních okolností. Společnost Apple, v posledních letech stojící za několika ambiciózními filmovými projekty, už nadále nehodlá svá díla vysílat do kin a raději se bude soustředit na svou platformu Apple TV+. Prestižní tituly s oscarovým potenciálem na pár dní do kinosálů pošle, aby došlo ke splnění podmínek pro nominace, ale víc od jablečného giganta čekat nemůžeme.

Už pár měsíců čekáme na zprávu, do jakého projektu se nyní uvrtá kanadský režisér Denis Villeneuve. Od premiéry druhé Duny (Dune: Part Two) přitom víme, že než se pustí do adaptace dalších knih Franka Herberta, zvažuje odpočinek od opulentní vesmírné ságy. I proto, že mezi natáčením jedničky a dvojky „neměl ani hodinu oddechu." Ihned se vyrojilo několik jeho dříve oznámených projektů, které se staly kandidáty na jeho další film. Dostali jsme konečně odpověď?

Kdo říká, že lidé v papírově důchodovém věku nemohou vytvořit svá životní díla? Mnohokrát jsme něco takového viděli také v kinematografii u filmových režisérů, jejichž role vyžaduje několikaměsíční maximální koncentraci, jasnou vizi a především schopnost vštípit ji desítkám spolupracovníků, od herců až po kostyméry. „Režisér je ten člověk, za kterým všichni chodí s otázkami,“ shrnul kdysi náročnou profesi Francois Truffaut, jenž se na rozdíl od následujících tvůrců nedožil sedmdesátky. Tedy věku, kdy už fyzické energie přirozeně ubývá, ale mnozí v sobě stále najdou dost kreativity a odhodlání k výrobě velkého celovečerního filmu, který navíc ve vybraných příkladech zůstal dobově relevantní a dokázal, že životní zkušenosti a specifické osobnosti tvůrců mohou vítězit i nad mladickým entuziasmem.

Průzkumy trhu si žádají rozličné statistiky a agentura Talker Research si v zámoří posvítila na věčný problém filmového fanouška – kolik minut by měl trvat perfektní snímek? Jednoznačná odpověď se vylučuje pod nánosy přidružených diskuzí kolem tématu, ambicí díla a také žánru, neboť například životopisné portréty zkrátka vyžadují víc tahů štětcem než oddechové komedie či strašidelné horory. Dvě tisícovky Američanů přesto poskytly nosný vzorek a výzkum dopadl jednoznačně. Ideální délka filmu je prý 92 minut, což dělá dokonale vyváženou podívanou třeba z komedie Vybíjená nebo animáku Toy Story 2.

81 let. To bývá věk, kdy si většina lidí užívá důchodu, svých koníčků, procházek a času s bližními. U hollywoodských legend typu Ridley Scott, Francis Ford Coppola či Martin Scorsese je překročení osmdesátky spojené spíše se snahou věnovat se řemeslu naplno a plnit si na stará kolena největší filmové tužby. Posledně jmenovaná ikona totiž evidentně nehodlá zvolnit ani na vteřinu a po ambiciózních a obsáhlých Zabijácích rozkvetlého měsíce (Killers of the Flower Moon) by chtěla natočit hned dva filmy najednou.

Že by začalo romantickým komediím po letech bídy svítat na lepší komerční časy? Po úspěchu oddechovky S tebou nikdy (Anyone But You) se Sydney Sweeney nás totiž v létě čeká hvězdně obsazená žánrovka Vezmi mě na Měsíc (Fly Me to the Moon), v níž budou ve velmi vděčných vesmírných kulisách tokat Channing Tatum se Scarlett Johansson. Jako bonus navíc svými vtipy a zápletkou vyprovokují zapřisáhlé konspirátory.