Publikum vzalo před vánočními svátky kina útokem a návštěvnost díky tomu narostla. Úspěch přitom slavily převážně rodinné tituly a jeden šokující český comeback, který zdramatizoval boj o letošní nejnavštěvovanější film.
Disneyho, zčásti však spíš Shakespearův, koloběh života z pohádkové africké savany roztáčí tři dekády po animovaném mistrovském díle další emotivní příběh. Mandril Rafiki tentokrát vypráví dosud nenavštívenou životní pasáž později zrazeného krále Mufasy, jenž se jako lvíče zatoulá od rodiny a naváže bratrské pouto s mladým druhem Takou. Spolu unikají před pomstychtivou lví smečkou do zaslíbeného kraje Melile a oscarový tvůrce Barry Jenkins (Moonlight) se stará o to, aby Mufasa: Lví král (Mufasa: The Lion King) navzdory opakovaným problémům předchozího fotorealistického remaku nebyl jen povinnou a nicneříkající investicí.
„Nebývala jsi tak svéhlavá,“ praví Zlá královna v podání Gal Gadot směrem ke Sněhurce (Rachel Zegler) v novém traileru na hranou disneyovskou adaptaci legendární pohádky bratří Grimmů, která roku 1937 rozjela celovečerní animační éru Sněhurkou a sedmi trpaslíky. Moderní Sněhurka (Snow White) se zřejmě postará o méně lichotivý předěl, jelikož ve velkém kritizovaný casting herečky kolumbijského původu či hojně odmítané feministické aktualizace příběhu mohou příští březen zapříčinit kolaps této odrůdy Disneyho aktuální pohádkové tvorby. Nemluvě o tom, že digitálními efekty prolezlý snímek zkrátka nevypadá dvakrát hezky.
Jak moc je pro herce důležitý jeho hlasový projev? Bavíme-li se o Jamesi Earlu Jonesovi, jenž naposledy vydechl včera ráno ve věku 93 let a jehož hluboký chraplák naháněl husí kůži snad i Morganu Freemanovi, můžeme si rovnou odpovědět výčtem jeho nesmrtelných dabérských momentů ze Star Wars, Lvího krále, Simpsonových či všemožných dokumentů. Darth Vader, největší záporák kinematografie, by byl bez Jonese poloviční. Rodák z Mississippi přitom válel i v televizi a na divadelních prknech a spadá mezi malou hrstku umělců přezdívaných EGOT podle čtyř největších uměleckých ocenění, jež lze v zámoří vyhrát – Emmy, Grammy, Oscar a Tony.
Ach Disney, kdy se poučíš? Kdysi neomylná sluj dětských animáků s nadčasovou hodnotou zběsile předělává svá kanonická díla a stále víc lidí si kriticky všímá, že progresivní liberalismus dřívější nadčasovost zásadně proměnil. Lví král (The Lion King) stojí přece jenom stranou politických či ideologických konfliktů, ale nadcházející prequel jeho fotorealistické předělávky z roku 2019, který se chystá plenit kina od 19. prosince pod názvem Mufasa: Lví král (Mufasa: The Lion King), to přesto schytává ze všech stran. Nově vydaný trailer totiž dle fanoušků boří dosavadní mytologii a vznikl jako vizuálně ošklivá pračka na snadné peníze.
A je to tady. Ohromující úspěch animáku V hlavě 2 (Inside Out 2) nebere konce a pixarovský hit není jen kasovně nejúspěšnějším snímkem letošní sezóny – právě se totiž stal i nejvýdělečnějším animákem všech dob. Během šesti týdnů od americké premiéry překlenul hranici 1,46 miliardy dolarů, čímž překonal předchozího vládce Ledové království II (Frozen II), které žebříčku dominovalo od svého uvedení v roce 2019.
Lví král (The Lion King) nevznikal jako favorit studia Disney. Myšák Mickey soustředil mnohem víc pozornosti a energie do prestižní Pocahontas, jež byla uvedena o rok později a vznikala paralelně. Málokdo tedy dopředu tušil, že právě z pohádky o lvím Hamletovi rozezvučené Eltonem Johnem a Hansem Zimmerem se stane jistě komerční a nejspíš i kvalitativní vrchol Disneyho renesance, který už žádný další ručně animovaný snímek nedorovnal a pravděpodobně nedorovná. Od premiéry Lvího krále uplynulo 30 let.
Disney má hodně obsáhlý filmový registr, přičemž málokterá položka je cennější než Lví král (The Lion King). Klasický animák z roku 1994 se na oscarové hudbě Hanse Zimmera prodral k tržbám ve výši 960 milionů dolarů a z dorůstajícího lva Simby, jehož otce a krále africké savany Mufasu připravil o život jeho lstivý bratr Scar, učinil jednoho z nejmilovanějších protagonistů animované historie. Fotorealistický remake od režiséra Jona Favreaua (Iron Man) z roku 2019 látku aktualizoval a navzdory rozpačitým recenzím vydělal 1,6 miliard dolarů. Disney s oceňovaným filmařem Barrym Jenkinsem (Moonlight) na pět let starý snímek navazuje dějovým předchůdcem Mufasa: Lví král (Mufasa: The Lion King), který se v první upoutávce nesnaží o absolutní realismus a oživuje muzikálové ladění originálu.
Čistě na povrchu se oznámení druhé Moany (používá ještě někdo nešťastné české jméno Vaiana?) nezdá podezřelé. Jeden z největších úspěchů studia poslední dekády si ve skutečnosti dal poměrně načas, pokračování bychom očekávali spíš dřív. Studio se však nakonec rozhodlo pro další ze své série hraných remaků (ach jo) s tím, že animované pokračování bude v seriálové podobě uvedeno na Disney+. Proto bylo takovým překvapením, když studio znenadání oznámilo, že se dvojky dočkáme už v listopadu tohoto roku. Ve světě mainstreamové animace nejsme na tak rychlé premiéry zvyklí. Znamená to, že se na projektu pracovalo tajně? Kdepak, to se jen producenti rozhodli chystaný seriál přebalit a vypustit do kin jako celovečerní film. Máme se radovat, nebo bát?
Disney je největší zábavní společnost světa se staletou tradicí a tak rozsáhlou knihovnou filmových děl a práv, že vedle finančních Goliášů mezi nimi přirozeně najdeme i velké průšvihy. Studiu pod vedením Boba Igera se z kasovního hlediska nepovedl především minulý rok, kdy série drahých produkcí včetně několika marvelovek a nového Indiana Jonese v kinech neuspěla a nejvýdělečnějším studiem se mohl stát konkurenční Universal. Ohlédneme-li se do nedávné historie, Disneyho filmová tvorba je tržebními fiasky naplněná podobně jako miliardovými hity. Představujeme deset nejbolestivějších propadáků, které v kinech tratily stovky milionů dolarů.
