Nabarvené ptáče

69%
Nabarvené ptáče
Ve snaze uchránit své dítě před masovým vyhlazováním Židů, posílají rodiče desetiletého syna k tetě Martě na venkov. Teta však záhy nečekaně umírá. Chlapec se tak musí vydat na cestu a protloukat se sám nepřátelským světem, ve kterém platí jen místní pravidla, předsudky     a pověry. Kvůli své odlišnosti se během putování setkává se strachem, opovržením a krutostí. Jeho snahu o fyzické přežití ale po válce střídá jiný boj. Boj, kterého si ani není vědom. Boj sama se sebou, boj o svou duši, boj o svojí budoucnost... (Bioscop)



Recenze: Nabarvené ptáče

Kinobox.cz
30%

Dokážu si představit film, který by měl 20-25 minut a vyvolal by ve mně zcela exaktně stejné emoce jako Nabarvené ptáče. A dal bych mu více procent, protože bych si ušetřil 140 minut nudy k nepřežití.

Kinobox.cz
70%

Jeho předchozí Tobruk se nesl v podobném duchu - taktéž šlo o velmi profesionálně vypadající dílo, vyznačující se sugestivní syrovou atmosférou a mírně pokulhávajícím dějem. Možná by proto stálo za zvážení, zda by příště neměl Marhoul dohlížet "pouze" na produkci a režijní sesli přenechat někomu jinému. A možná také více naslouchat radám (zkušených) dramaturgů...


Chrustyn
Chrustyn
43 674 bodů
4
Václav Marhoul a jeho otevřený pohled na druhou světovou válku a jejího vlivu na "normální" lid. Film mi nejednou připomněl ruskou klasiku Jdi a dívej se, ale tam kde tento film šokoval atmosférou a pocity hlavního hrdiny, Nabarvené ptáče zkouší šokovat naturalistickým ztvárněním hnusu a brutality všeho druhu. Bohužel ale vydloubávání očí lžící, znásilňování a incest, už dnes jen tak nevyděsí a tak vše působí dost samoúčelně a jediné co sem si z filmu odnesl, vyjma nudy, bylo to, že se za války ze všech stali magoři. Potenciál byl obrovský a Marhoul jako režisér ví co má dělat, ale nějak to nedokáže přenést, do výsledného projektu.
Pete69
Pete69
32 458 bodů
10
Dlouho jsem neviděl něco tak dokonalého. Nevím, jak starý je snímek, kterému jsem dal naposledy 100%, ale myslím, že už bude dosti vousatý. Nabarvené ptáče je paradoxně tak skvělé i proto, že není nabarvené. Příběh téměř osiřelého židovského kluka, který vidí jen násilí, které je pácháno i na něm včetně sexuálního. Všude kolem smrt, válka a drsný východ Evropy. Některé scény jsou za hranou, některé těsně před ní, ale nic není zbytečné. Perfektní kamera, kostýmy i skvěle vybrané prostředí. Vše se line tak nějak pomalu a přirozeně, přitom je to jeden z nejsilnější filmů, který jsem viděl a jedna skvělá scéna střídá druhou. Děkuji za tento snímek, už dlouho ve mě žádný nezanechal takový dojem. 100%
xxmartinxx
xxmartinxx
22 532 bodů
6
Cítím rozhodně respekt k Václavu Marhoulovi za to, že tenhle projekt dokázal realizovat. Považuju sice za nebezpečné, že se na jeden film navěsil takřka osud celé národní kinematografie, ale to je nakonec především věc dravé Marhoulovy kampaně, a pak tak leností médií a zoufalostí institucí, které potřebují nějak legitimizovat českou kinematografii jako celek a žádný vhodnější projekt není v dohledu. Z principu bychom se měli snažit, aby ten humbuk, který je za hranou důstojnosti (představení Marhoula na Seznamu slovy "Velkofilm Nabarvené ptáče přijde do kin až za měsíc, ale už teď je jasné, že bude patřit k nejúspěšnějším snímkům české kinematografie" jsem si musel zapsat a rád to vytahuju.), neuškodil samotnému dílu. Problém je, že po jeho zhlédnutí to dílo nenabylo výraznějšího tvaru než záminky pro onen humbuk. Ne že by nebylo ničím jiným ale nic v něm se s tím nedá srovnat. A nechápejte mě špatně - je tu odvedeno obrovské množství skvělé práce. Vladimír Smutný užívá 50 let kariéry a míchá hodně postupů, které díky černobílé stylizaci drží pohromadě. Petr Kotlár je určitě objev a talentovaný kluk. Film nepůsobí, jako by se odehrával v kulisách, ale opravdovém prostoru (vytrhne občas podivný postsynchron, jinak nic). Jenže Ptáče na mě prostě nefunguje. A to z dvou hlavních důvodů. První je, že Marhoul ve snaze udělat co nejumělečtější a nejkrásnější film výrazně tlumí fyzické i sexuální násilí. Všechny brutální scény z předlohy jsou přítomny, ale jsou natočeny tak měkce a tak rychle, že nebolí. A druhá věc je opuštění perspektivy protagonisty, vypuštění vnitřního monologu i dialogů, v jejichž důsledku mizí psychologie, motivace a v některých příkladech i samotná pochopitelnost - děj víceméně analogicky kopíruje předlohu, která ale počítala s tím, že v ní vnitřní hlas vypravěče dodá kontext. Je sice hezké snažit se ukazovat a nemluvit (a skutečně bylo nalezeno několik funkčních vizuálních zkratek - důvod takřka všech i dějových změn proti předloze vidím v nutnosti nahrazení vypravěče), ale změn je moc málo na to, aby nešlo jen přetřené ruiny. Adaptaci tedy chybí dva základní prvky předlohy - brutalita a vypravěč -, aniž by se je podařilo nahradit, a film proto působí jako série krásných vkusných odtažitých obrazů, které na sebe občas navazují a občas ne (zatmívaček tu je víc než v Miladě - některé scény opravdu působí naprosto neintegrovaně). Nabarvené ptáče je okázalé, velkolepé a poctivě realizované umělecké dílo, ale tím to u něj začíná a končí. A ukazuje se, že to je málo pro mě jako diváka. Není to málo pro média, není to málo pro instituce a není to málo ani pro festivaly, kde to takovému filmu může slušet. Jen málokdo zhlédne Nabarvené ptáče a bude jím uražen, znechucen nebo bude mít potřebu vůči němu zaujmou vyhraněný postoj (jak paradoxní vzhledem k předloze). Myslím ale, že Václav Marhoul by udělal dobře, kdyby svou obdivuhodnou producentskou a lidskou vervu a touhu tvořit velká díla využil ve spolupráci s jinými režiséry, kteří jsou možná méně profesionální, ale víc, nevím jak to jinak říct, prostě víc "se srdcem", a účastnil se projektů jako producent a dramaturg, ale ne jako režisér a scenárista. Koukat se na Nabarvené ptáče je pro mě v mnohém, jako by mi někdo ve chvíli, kdy si chci přečíst knížku, přinesl text provedený dokonalou kaligrafií, který by byl ale jenom dlouhé lorem ipsum.


Dodatečné informace

Původní název:
Nabarvené ptáče (více)
  • Česká republika Nabarvené ptáče
  • Česká republika El pájaro pintado
  • Česká republika Pomaľované vtáča
  • Česká republika The Painted Bird
  • Česká republika The Painted Bird - Nabarvené ptáče
Premiéra v ČR:
12. 9. 2019
Distributor:
Bioscop
Země původu:
Česká republika, Slovenská republika, Ukrajina
Přístupnost:
18+
Rozpočet:
7,8 mil. USD
Tržby:
0,66 mil. USD (celosvětově)
Knižní předloha:
Čeština:
Nabarvené ptáče je dostupný s českými titulky a českým dabingem

Podobné


Powered byJustWatch

  • Na filmovém festivalu v Benátkách 2019 se film Nabarvené ptáče okamžitě proslavil četnými odchody z premiéry. Recenzent deníku Guardian uvedl, že 12 diváků se zoufale snažilo dostat ven zamčenými dveřmi, a dokonce si posteskl, že by strašně rád viděl film o reakci diváků na "Nabarvené ptáče".
  • V šedesátých letech se spisovatel Jerzy Kosinski proslavil v literárních kruzích na Manhattanu svými ohromujícími příběhy o krutostech, které údajně zažil během druhé světové války. V šesti letech byl opuštěn rodiči a tvrdil, že se sám toulal po venkově, byl svědkem znásilňování, vražd a incestu a neustále se bál o svůj život. Kosinski tyto příběhy zpracoval do svého prvního románu Nabarvené ptáče (1965), který byl po určitou dobu považován za významné dílo literatury o holocaustu. Kosinského autobiografická tvrzení byla později vyvrácena, když vyšlo najevo, že on i jeho rodiče byli všichni chráněni věřícími Poláky, kteří ho nacistům nikdy nevydali.
  • Za téměř pět let svého „života“ bylo Nabarvené ptáče vybráno na celkem 72 mezinárodních festivalů, na nichž dohromady získalo 37 hlavních cen či nominací na ně.