Chrustyn
44 085 bodů •
6
Ne tak svižné a vtipné jako Kusturica, ale stále zábavné a rychle to uteče.
Komentáře a recenze 6
Dle počtu bodů
Pete69
33 529 bodů •
7.5
Podnikavá rodinka v meziválečné "autobusové dopravě" , zajímavé osazenstvo a syrová uvěřitelná jugoslávská roadmovie, která na mě působí, jako by byla natočena mnohem dříve, než v roce 1980. Humor velmi podobný tomu našemu, vše s nadsázkou, přesto s grácií. Zajímavý snímek.
junxi91
6 913 bodů •
8
Ve staré dobré královské Jugoslávii se schyluje k válce, kterou má každou chvíli zahájit německá invaze. Němci obsadili celou Evropu a nenechají ani tady semínko. Podle jedné postavy – cestovatele v černém obleku jménem Brka - mají Němci přinést do Jugoslávie řád a disciplínu. Z jedné malé vesničky vyráží po nezpevněných polních cestách rozhrkaný a hustě kouřící vesnický autobus, který řídí Misko, obyčejný a trochu prostý synáček majitele a průvodčího v jenom. Ten je velice nerudný člověk, potrpí si na předpisy a za lístky si účtuje nehorázných 200 dinárů. Posádku tvoří bývalý voják srbské armády, zpěvák, proněmecký Brka, mladý čerstvě oddaný páreček, týpek trpící tuberkulózou (velice tragická a věčně odstrkovaná postava) a chvílemi také jeden myslivec a další. Po cestě zažívají spoustu patálií – nejprve s myslivcem, kterého nechce průvodčí nechat nastoupit při nouzovém zastavení, ale donutí jej běžet 200 m na zastávku. Později jej však z autobusu vyhodí, protože jeho zbraň vystřelila díru do střechy a ohrožuje život celé posádky. Následuje zastávka na prasečí farmě, kde vidíme vyvržení prasete a majitel se synkem přiberou další pasažéry – dvě selata, což e posádce moc nelíbí, ale mají smůlu. Dále jsou díky vojákům nuceni jet mimo státní cestu přes pole, které však vlastní jeden starý děda a chce po nich poplatek. Pan průvodčí si však vezme dvakrát tolik, byl to hold dost prohnaný chlápek. Dědula má čtyři silné syny, kteří se postarají o to, aby byly peníze zaplaceny a také propíchnou jednu gumu. Mezitím si také naši pasažéři střihnou pohřební průvod pro zavražděného učitele. Náš čerstvě oddaný páreček se začne muchlovat v autobuse a líbilo se mi, že podle předpisů museli mít oddací list – tohle pravidlo bych ocenil ve veškerém veřejném prostoru. Nakonec dali své lásce průchod v jednom lesíku, kde nevěsta ukázala také své kozi a celá posádka autobusu je nestydatě sledovala (hlavně Brka měl řeči, přitom se rád podíval), až to pokazil ten tuberák svým kašlem a bylo po zábavě. „Tati, já to chci taky dělat“ říkal Misko, otec mu odpoví, že on taky a já se přidávám. Další patálie přišly s neúnosným mostem, jehož stav výrazně přecenil Brka a po opření se o ztrouchnivělé zábradlí zahučel do řeky. Nakonec si udělají pauzu s jídlem – ogrilují maso, dají si k tomu chleba a zapíjejí to rakijou, ale sotva se chystají odjet, tak jim bus zabaví jugoslávská armáda. Ta jej naštěstí vrátí, zato Misko se však nechá přesvědčit a narukuje. Mezitím se zpěvák snaží za každou cenu přebrat a sbalit nevěstu, protože je fakt hezká a on jako zkušený muž ji nabídne více, než ten její mladíček. Ona to dost dobře ví a nakonec to vypadá, že ženich utře. Následuje závěrečná část cesty, kdy vysloužilý voják zapomene na místě zastávky peněženku, a ačkoliv se mu ji snaží myslivec vrátit, tak neuspěje a z krádeže jsou posléze obviněni nebozí cikáni, kteří dělali po celou dobu filmu tak krásný hudební doprovod. „Za Beograd“ „Ooo jo jooo“. Bělehrad však není úplně ideální destinace a lidé odtamtud spíše odjíždějí kvůli nebezpečí náletu, a letecké bombardování skutečně přijde. Bomba dopadne těsně vedle autobusu a tím poměrně hořce zakončí tento vtipný, místy tragický a konec jedné epochy ukazující snímek, který mě utvrdil v tom, že v jugoslávské kinematografii se najde dost kvalitních kousků.
mojmir.sedlacek
6 286 bodů •
8
Strašně zvláštní film, převážně se odehrávající v malém prostoru autobusu a sledující jeho pouť do Bělehradu. Po cestě se však pokazí snad vše, co se pokazit může (Murphy zase jednou boduje:)) a do toho všeho ještě sledujeme pestrý kolorit postav, které jsou tak ohromně obyčejné... Film je tak akorát dlouhý (ne)hudba je naprosto iritující a otravná, přesto však nějakým podivným způsobem se k filmu skvěle hodí, stejně jako mezihry cikánů.Jinak žnrově těžko zařaditelné dílo, mnoho vtipných situací stojí vedle řady naopak velmi smutných a tragických... Nejsmutnějším faktem je ale zjištění, že takto to opravdu chodí i v životě. Ach jo, krásný film...
Marator
269 bodů •
8.5
Poetické putování po kouzelném Balkáně s nádechem blížící se německé agrese v rozjeté 2. světové válce. Na vše vás však nechá zapomenout sběrný, červený autobus ploužící se po srbském venkově do Beogradu. Do jeho útrob postupně nastupují účastnící zájezdu. Mladý manželský pár, nadějný a neodolatelný umělec toužící po kariéře zpěváka, protivný strejda se svými kamínky a další cestující. Vše podtrhávají dva mladí cigáni s harmonikou a brumblí. „Na Beograd s firmou Krstič“, popěvují ve svých intermezzech a dolaďují příjemnou atmosféru k tragickému konci
Smazaný uživatel
0 bodů •
8
Tahle slovanská poetika jde většinou mimo mě, ale tak proč neuznat, že si i ji jednou začas užiju. kdo to tam zpívá pomáhá i rozumná délka. Dovoluje užít si té jedinečné atmosféry a nestihne hluchá místa.