Podnikavá rodinka v meziválečné "autobusové dopravě" , zajímavé osazenstvo a syrová uvěřitelná jugoslávská roadmovie, která na mě působí, jako by byla natočena mnohem dříve, než v roce 1980. Humor velmi podobný tomu našemu, vše s nadsázkou, přesto s grácií. Zajímavý snímek.
Strašně zvláštní film, převážně se odehrávající v malém prostoru autobusu a sledující jeho pouť do Bělehradu. Po cestě se však pokazí snad vše, co se pokazit může (Murphy zase jednou boduje:)) a do toho všeho ještě sledujeme pestrý kolorit postav, které jsou tak ohromně obyčejné... Film je tak akorát dlouhý (ne)hudba je naprosto iritující a otravná, přesto však nějakým podivným způsobem se k filmu skvěle hodí, stejně jako mezihry cikánů.Jinak žnrově těžko zařaditelné dílo, mnoho vtipných situací stojí vedle řady naopak velmi smutných a tragických... Nejsmutnějším faktem je ale zjištění, že takto to opravdu chodí i v životě. Ach jo, krásný film...
Poetické putování po kouzelném Balkáně s nádechem blížící se německé agrese v rozjeté 2. světové válce. Na vše vás však nechá zapomenout sběrný, červený autobus ploužící se po srbském venkově do Beogradu. Do jeho útrob postupně nastupují účastnící zájezdu. Mladý manželský pár, nadějný a neodolatelný umělec toužící po kariéře zpěváka, protivný strejda se svými kamínky a další cestující. Vše podtrhávají dva mladí cigáni s harmonikou a brumblí. „Na Beograd s firmou Krstič“, popěvují ve svých intermezzech a dolaďují příjemnou atmosféru k tragickému konci
Tahle slovanská poetika jde většinou mimo mě, ale tak proč neuznat, že si i ji jednou začas užiju. kdo to tam zpívá pomáhá i rozumná délka. Dovoluje užít si té jedinečné atmosféry a nestihne hluchá místa.