Zelená míle (The Green Mile) z roku 1999 patří od svého uvedení do zlatého fondu kinematografie a zejména mezi diváky se řadí k vůbec nejoblíbenějším titulům. A to i přesto, že spousta tematických aspektů nemá dvakrát pozitivní základ. Není se čemu divit, reálný předobraz oblíbeného příběhu je vysloveně tragický a stojí za to si ho 25 let od premiéry snímku připomenout.
Vydělat desítky milionů dolarů a shrábnout pár prestižních ocenění bývá ve filmové branži měřítkem úspěchu, ale jak jsme už mnohokrát poznali, ty zásadnější a srdci publika bližší hodnotící parametry občas vězí v neomylném testu časem. Vykoupení z věznice Shawshank (The Shawshank Redemption) o premiéře před třiceti lety zaujalo kritiky, ale do kin se chodilo spíš na Forresta Gumpa a Pulp Fiction, jimž rozdávala pozlacený obdiv také oscarová Akademie. Nenápadný příběh o vězeňském vykoupení a spasení z pera Stephena Kinga ovšem v maratónském běhu přes kinosály, domácí nosiče, kabelové reprízy a internetovou chválu prokázalo takovou nadčasovost, že i neúnavně pobíhající Forrest a Tarantinův popkulturní kaleidoskop mohou závidět.
Osmdesát pět. Tolik filmových a televizních děl od roku 1976 vzniklo na motivy fantazie Stephena Kinga, jenž své morbidní, fantaskní i nostalgické vize otiskuje do desítek tisíc knižních stránek. Nejprodávanější autor své doby si v podstatě vyčlenil samostatné zábavní impérium a vedle hororů stojí také za oceňovanými dramaty s mnoha oscarovými nominacemi. Věřte tomu, nebo ne, zlatou sošku však libovolný snímek podle Stephena Kinga získal jednou jedinkrát.
Nějaká ta anomálie v tvůrčí filosofii je pro každého autora běžná a několikrát v dobrém smyslu postihla také Stephena Kinga, jenž si odskočil od hororových nálad třeba k humánním dramatům Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle. Právě těmto adaptovaným filmovým skvostům se má blížit hvězdně obsazená novinka Chuckův život (The Life of Chuck) dle krátkého příběhu z Kingovy sbírky Když teče krev. Tuplovaná feel-good anomálie od jinak výhradně hororového režiséra a Kingova superfanouška Mikea Flanagana má po festivalové premiéře v Torontu nakročeno k pověsti jednoho z nejpovedenějších a překvapivě i nejpříjemnějších filmů na motivy spisovatelova bohatého díla.
Libovolné debaty o nejlepším filmu všech dob se většinou musí alespoň pozastavit u vězeňské klasiky z roku 1994, která skrývá tolik nakažlivé lidskosti, že světlem naděje projasní i dva doživotní tresty. Vykoupení z věznice Shawshank (Shawshank Redemption) vypráví dvacetiletý příběh bankéře Andyho Dufresna (Tim Robbins), jenž se nehodlal smířit s tím, že bude nadosmrti neprávem institucionalizovaný a zbavený veškeré životní svobody. Přestože dnes film Franka Darabonta obývá přední pozice v různých žebříčcích nejlepších děl kinematografie, do kina na něj v září 1994 skoro nikdo nepřišel. Autor knižní předlohy Stephen King tuší, že na vině byl především neatraktivní název, když už ne přímo konkurence v podobě Forresta Gumpa.
I mistr hororu se někdy utne. Spisovatel Stephen King je nejprodávanějším knižním autorem současnosti, jeho díla mají globální věhlas a řada z nich posloužila jako inspirace pro jedny z nejmilovanějších filmů kinematografie. Přece se mu však občas vytýká (podobně jako například Stevenu Spielbergovi) způsob, jakým své vzrušující příběhy odhalující lidskou temnotu a brutalitu zakončuje. Zpochybňovaná zakončení románů Osvícení nebo To King obrátil v ukázkový kompromis v knize Mlha (The Mist), již roku 2007 úspěšně zfilmoval Frank Darabont (Vykoupení z věznice Shawshank). Konec filmu spisovatelův ambivalentní přístup vytěžil velmi jednoznačně a drasticky, přičemž King Darabontovi přiznal, že udělal dobře. Vyvarujte se dalšího čtení, pokud nechcete příběh vyspoilerovat.
Bývaly časy, kdy Gore Verbinski kormidloval největší sérii Hollywoodu. Piráti z Karibiku pod jeho vedením plnili multiplexy a oslňovali ani ne příběhem, jako spíš režisérovým nezatajovaným příklonem k vizuálním skečům němých grotesek. Talentovaný tvůrce, jenž brzy oslaví šedesáté narozeniny, dává podle webu Deadline dohromady svůj první celovečerní projekt od mrazivého Léku na život (A Cure for Wellness), jímž roku 2016 procvičil své hororové dovednosti poprvé od oslavovaného remaku Kruh (The Ring). V jeho sci-fi novince Good Luck, Have Fun, Don't Die si zahrají Sam Rockwell (Tři billboardy kousek za Ebbingem), Michael Peña (Marťan), Zazie Beetz (Joker) nebo Juno Temple (Ted Lasso).
Kaskadéři jsou od počátků kinematografie málo oceňovaným motorem skoro každého filmu, v němž se herci musí vedle chůze také rozběhnout, skákat, bourat s autem, jezdit na koni nebo absolvovat náročné bojové sekvence. Pro slavného režiséra Matthewa Vaughna (Kick-Ass, X-Men: První třída) představují skutečné hrdiny stříbrného plátna a v nadcházejícím nepojmenovaném projektu s Chrisem Hemsworthem (Vyproštění, Thor) a Samem Rockwellem (Zelená míle) jim coby producent umožňuje napsat, režírovat i hrát ve vlastním celovečeráku, který prý „zlomí světové rekordy“ a „zrenovuje akční film jako takový.“
Několik dílů z dlouho očekávané závěrečné řady Stranger Things by mohl režírovat Frank Darabont, autor jednoho z nejlépe hodnocených filmů kinematografie. Informaci ohledně možného Darabontova angažmá přinesl filmový kritik a insider Jeffrey Sneider.
Padesátý sedmý ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary (KVIFF) začal v pátek 30. června velkolepě. Russell Crowe převzal ocenění, hrála Morcheeba a po červeném koberci se prošla i Alicia Vikander, její manžel Michael Fassbender či členka poroty Patricia Clarkson. Z nemocničního pokoje přispěchal do lázeňského města v gala i zotavený ředitel festivalu Jiří Bartoška. Redakce Kinoboxu je rovněž ve Varech, odkud bude pravidelně recenzovat řadu filmů.
