Lze sáhnout po štěstí zaplacené lidským životem? Film je na onu dobu ztvárněn neobvyklými výrazovými prostředky moderní filmové řeči: skryté symboly, minimální dialogy, ruchy a původní hudba Giuseppe Becceho jsou zcela podřízeny prokomponované skladbě scén, připomínající jiný Machatého slavný němý film EROTIKON (1929). Mezinárodní proslulost tohoto díla je značná a téměř se podobala skandálu. Na festivalu v Benátkách získal film ocenění za režii, zároveň byl však prohlášen Vatikánem za nemravný a škodlivý. Začínající rakouská herečka, jejíž nahé scény byly tehdy senzací, se stala v 30. - 50. letech hollywoodskou star Hedy Lamarr. Film byl vydán v české, rakouské a francouzské verzi. NFA archivuje českou (2391 metrů) a rakouskou (2010,5 metrů) kopii. Film byl uveden na II. MFF v Benátkách roku 1934 a získal Cenu města Benátek.
„Nikdy jsem vám nerozuměl. Ani tobě, ani tvé matce,“ kroutí velkostatkář hlavou nad nečitelnými citovými pochody své dcery Evy. Ta se v podání okouzlující Hedy Kiesler (později Lamarr) stala sexuální ikonou 30. let a československé kinematografii přinesla obrovskou publicitu. Mravokárci měli se snímkem řadu problémů, tomu však na popularitě neubralo – spíše naopak.
Kuráž Gustavu Machatému nechyběla. Do zajímavě komponovaných obrazů vnesl na třicátá léta troufalou zápletku ženy, která opouští svého manžela a divák má přitom možnost sledovat její vnitřní i vnější odhalenost. Kompletní nahota pobíhající dívky nebo nasnímání tváře dosahujícího orgasmu muselo být pro tehdy osmnáctiletou Hedu Lamarrovou nesmírně odvážné a tato provokace ji nadobro zajistila status jedné z nejkrásnějších hereček všech dob. Snímek má bohužel i své limity. Vypravěčský styl je chvílemi komický a obskurní zakončení postrádá jakoukoli logiku.