25%
Jenže amatérský scenárista Magnusek s profesionálním režisérem Petrem Šíchou nejsou schopni vystavět byť jen jedinou scénu! Nejčastěji jsou to půlené, čtvrcené scény, v nich je něco neuměle naznačeno a už jsem někde jinde u něčeho jiného, abychom se pak nesmyslně vrátili, nebo naopak utekli zase ještě jinam. Když už je zmatení neúnosné, tvůrci nametou nahromaděné problémy pod koberec pseudoklipem, který má prostřednictvím patřičně dramatické či naopak chytlavé hudby rozkymácenou palubu příběhu trochu urovnat a do diváků napumpovat aspoň nějaké emoce. Logikou se tu nikdo nezdržuje, ani netrápí.
