Když byl v říjnu roku 1962 uveden do kin snímek o britském agentovi Jamesi Bondovi s názvem Dr. No, patrně nikdo v tu chvíli nemohl tušit, že se právě pokládají základy k jedné z historicky nejdelších a nejúspěšnějších filmových sérií. Ta za jednašedesát let své existence čítá pětadvacet celovečerních filmů s celkem šesti představiteli slavného agenta. Není proto divu, že vyznat se v ní může být pro nejednoho diváka poněkud problematické.
Články 79
Proč vlastně na jediném receptu šetřit, když se alespoň jednou osvědčí? Kinematografií dnes hýbou letité filmové franšízy, jež v mnoha případech startovaly takzvaně od píky, po americku lze patrioticky říct s velkým snem a skromným zázemím podněcovanou kreativitou. Vezměte si Star Wars, jež George Lucas roku 1977 málem nedokončil a zadlužil se tak, že mu hrozil osud mrakodrapových skokanů po krachu newyorské burzy. Nová naděje ale obrovsky uspěla a následný úder Impéria stál třikrát tolik – nemluvě o moderních Disneyho článcích, jež i se započtením inflace své rozpočty trvale znásobují. Tento text vám představí několik zásadních filmových pokračování, jejichž rozpočty závratně vylétly buď nárazově oproti přímému předchůdci, nebo i postupně v průběhu let v rámci dlouhodobé série.
James Bond má za sebou už sedmdesát let v televizi a na stříbrných plátnech, kde se inscenují románové špionážní zápletky Iana Fleminga s dosud sedmi hereckými představiteli. Zřejmě nejslavnějším z nich je Sean Connery, jenž agenta 007 ztvárnil v debutové kino misi Dr. No z roku 1962, a zatím posledním hercem ve službách Jejího, nyní už Jeho Veličenstva je Daniel Craig, který se před třemi lety rozloučil pětadvacátou bondovkou Není čas zemřít (No Time To Die). Od té doby internet zavalují pochybně zdrojované zkazky o prvním afroamerickém představiteli či ženské protagonistce, potažmo o jistém angažmá Aarona Taylora-Johnsona, které krátce po první informační vlně vzalo za své. Producenti Barbara Broccoli a Michael G. Wilson pro The Independent trochu upřesnili, jak má budoucí hlavní tvář špionážní franšízy vypadat.
Letos na podzim uplynou tři roky od doby, kdy se Daniel Craig nadobro rozloučil s rolí agenta 007 ve snímku Není čas zemřít (No Time to Die) a my zároveň dostali zatím poslední bondovku. Všechny fanoušky od té doby zajímá, jaký směr vytyčí další éra s novou bondovskou tváří. Jenže zatímco na jméno nového představitele si zřejmě ještě nějaký čas počkáme, producenti už začínají údajně kroužit okolo několika kandidátů na režii.
V posledních letech se díky comebacku Brendana Frasera dočkala nové vlny zájmu Mumie z roku 1999. Zdá se, že až nyní svět plně docenil její étos dobrodružného braku ze staré školy, který nese odkaz Indiana Jonese lépe než jeho vlastní pokračování z tohoto století. Existuje však snímek, jenž ještě důsledněji představuje labutí píseň éry bezstarostných analogových blockbusterů, a tím je Zorro: Tajemná tvář, jenž nyní slaví 25 let od premiéry.
Eva Green jistě patří k nejpopulárnějším a nejúspěšnějším francouzským herečkám své generace. Viděli jsme ji v blockbusterech jako Casino Royale či Království nebeské, ale také ve festivalovkách Snílci a Lůno, pro určitou část seriálového publika se stala kultovní jako Vanessa Ives v Penny Dreadful. Nyní si odnesla milionový šek za účast na dalším filmu. Za zmínku to stojí, protože v něm nakonec nehrála, hrát nebude a samotná produkce nespatří světlo světa.
„Černá Kleopatra“ rozhýbala nejen internet k vášnivým debatám ohledně toho, jak smí a nesmí vypadat filmové obsazování. V tomto případě jde o zvlášť ožehavou debatu, protože minisérie Netflixu se hlásí k dokumentárnímu formátu. Jaké podobné kontroverzní volby má kinematografie za sebou?
Britský herec Daniel Craig patří k nejúspěšnějším hercům planety, samozřejmě hlavně díky roli agenta 007 v pěti úspěšných moderních bondovkách. Přesto by byla škoda, kdybyste si ho zaškatulkovali jen jako buldoka jejího veličenstva. Pod fasádou dokonalého nadmuže se totiž skrývá velký kus sebereflexe, zájmu a smyslu pro humor.
Jde o pátou komerčně nejúspěšnější filmovou sérii všech dob – 27 snímků přineslo do kas takřka osm miliard dolarů (se započtením inflace mnohem víc). Agent s povolením zabíjet není jen fenomén, je to kulturní artefakt, který v dobrém i zlém reflektuje svou dobu už 60 let. Odkaz první bondovky Dr. No žije dodnes.
Málokdo přizná, že by měl remaky osvědčených klasik rád, zároveň však na ně většina z nás chodí do kina. Kde se kouzlo remaků vlastně bere?