Filmy s Jamesem Bondem – velký přehled dílů, herců, historie a dalších zajímavostí

Dlouhodobě jsou mezi divačkami a diváky oblíbené dva způsoby řazení bondovek, které v poslední době doplňuje ještě méně obvyklá třetí možnost: 

Nejdříve je však důležité vyjasnit si, jaké filmy označujeme jako bondovky a co jsou takzvané „neoficiální filmy“.

Za vznikem agenta s kódovým označením 007, jenž holduje dobrému alkoholu a krásným ženám, stojí bývalý britský voják a zpravodajec Ian Fleming. Ten postavu agenta MI6 Jamese Bonda poprvé představil roku 1953 v románu Casino Royale, který si záhy po vydání získal takovou oblibu, že nakladatelství muselo narychlo vytvářet dotisk a v následujících osmi letech vydalo dalších osm pokračování. Po takovém úspěchu není překvapivé, že počátkem 60. let o adaptace knih projevili zájem filmoví producenti Albert R. Broccoli a Harry Saltzman se svou nově založenou společností Eon Productions, jejímž prvním filmem se stal právě výše zmíněný Dr. No. Tato společnost drží filmová práva ke všem knihám o Jamesi Bondovi do dnešních dní, a pokud se běžně hovoří o bondovkách, jsou jimi ve většině případů myšleny filmy právě z její produkce, někdy též nazývané jako „oficiální“. Vedle oficiálních bondovek však stojí v pozadí i takzvané „neoficiální“.

Neoficiální bondovky jsou celkem tři a vznikly buď dřívějším prodejem práv, nebo sporem o autorská práva na knihu. První případ se týká knihy Casino Royale z roku 1953, jejíž první adaptace vznikla pouhý rok po vydání v USA. Nešlo však překvapivě o celovečerní snímek, nýbrž o epizodu z antologického seriálu televize CBS s názvem Climax! (vysílaný mezi lety 1954 a 1958). Postavu agenta 007 si zde zahrál Barry Nelson.

Následně bylo Casino Royale adaptováno v roce 1967, tedy již v době probíhající bondovské mánie, což se projevilo parodickým naladěním celého snímku. Agenta 007 zde ztvárňuje hned několik herců, mezi nimiž nechybí David Niven, komik Peter Sellers či tehdy ještě nepříliš známý Woody Allen. Druhý případ se poté týká snímku Nikdy neříkej nikdy (1983), který je výsledkem sporů o autorská práva ke knize Thunderball (1961). Nikdy neříkej nikdy občas mate fanoušky obsazením, kdy se role agenta 007 ujal po několikaleté pauze Sean Connery, což je vede k řazení tohoto filmu mezi oficiální bondovky. Jelikož však za vznikem tohoto snímku nestojí Eon Productions, mezi oficiální bondovky správně nepatří.

Následující přehled se plně věnuje pouze „oficiálním“ bondovkám z produkce společnosti Eon Productions, neboť i když mají neoficiální bondovky v historii své místo, oficiální sérii nikterak významně nedoplňují a stojí spíše v opozici jako samostatný fenomén.

Z pohledu milovníka bondovek je pravděpodobně nejdiskutovanějším tématem to, který z představitelů agenta 007 byl tím nejlepším. I z tohoto důvodu je namístě upřednostnit toto řazení před chronologickým, neboť až na jednu výjimku (která bude zmíněna) je posloupnost hereckých představitelů s chronologií filmů totožná.

Sean Connery je historicky nejoblíbenějším představitelem agenta 007, který definoval jeho podobu do takové míry, že dokonce ovlivnil i samotného Iana Fleminga při psaní. James Bond v podání Seana Conneryho je vysokým, svalnatým a elegantním mužem, kterému nechybí chytrost, statečnost, ostrovtip ani sex-appeal. Při cestě za svými cíli se však neštítí odhodit masku gentlemana a projevit i mnohem agresivnější stránku, při které nebere ohledy na nikoho. Postava Bonda vděčí Connerymu za mnohé, stejně jako Connery vděčí Bondovi za slávu a prestiž, které díky němu nabyl. Po premiéře Žiješ jenom dvakrát (1967) byl však již postavou natolik vyčerpaný, že se rozhodl od série odstoupit. Problémy s jeho nástupcem Georgem Lazenbym však nakonec vedly ke Conneryho krátkému návratu s filmem Diamanty jsou věčné (1971).

Australský herec a model George Lazenby neměl věru lehký úkol, když přebíral otěže po Connerym, jehož popularita byla v té době na vrcholu. Přesto se postavy agenta 007 chopil se vší odvahou a respektem. Bond v podání Lazenbyho disponuje všemi charakterovými rysy postavy, jimiž se vyznačovala v minulých letech. Zároveň na svou dobu představuje nezvykle osobnější pojetí, kdy se jeho postava zamilovává, a dokonce žení. Přestože byl film V tajné službě Jejího Veličenstva (1969) ve své době jedním z nejúspěšnějších snímků roku, setkal se i s nemalou kritikou mířící na adresu hlavního herce.

Lazenby prokázal herecké nadání, dobové publikum se však neubránilo srovnání s jeho zkušenějším a oblíbenějším předchůdcem, ve kterém objektivně nemohl vyhrát. Po tvrdé kritice i různých neshodách se tak rozhodl v roli dál nepokračovat a od série odstoupil. Zpětně však jeho pojetí nelze upřít jistou míru vizionářství, na kterou se producenti odhodlali naplno navázat až s Danielem Craigem.

Roger Moore přinesl do bondovské série méně fyzické akce, zato více humoru a také zlaté období pro různé gadgety z oddělení Q. Jeho filmy pořád nepostrádají napětí, oproti ostatním jsou však víc odlehčené až bezstarostné, což je něco, čehož si dobové publikum velmi cenilo, a co je na jeho pojetí agenta 007 dosud lákavé. Mooreovu popularitu ostatně dokazuje i dodnes nepřekonaný rekord v počtu natočených dílů.

Podobně jako Lazenby ani Timothy Dalton to neměl lehké v přebírání otěží po oblíbeném předchůdci. Daltonovo pojetí Jamese Bonda je zpětně hodnocené jako nevýrazné, přestože měl ambici po odlehčeném Mooreovi vrátit postavě trochu vážnosti a románové věrnosti. Stejně tak jako v případě Lazenbyho však Dalton narazil na překážku, kdy publikum ještě nebylo zcela připravené na mnohem vážnější a osobnější pojetí agenta 007.

Tak jako se Daltonův osud shoduje s Lazenbyho, zrcadlí se i úspěch Pierce Brosnana s Rogerem Moorem. Brosnan převzal nadsázku a odlehčenost Mooreových bondovek, zároveň mu však nechybí sofistikovanost. Opět se zde navracíme k oblíbeným vychytávkám z oddělení Q a nechybí ani kousavé ikonické hlášky. Navíc se Brosnanovi daří, narozdíl od Moorea, držet si tvář gentlemana a nesklouzávat zbytečně k dojmu trapnosti. Zpětně mu však škodí určitá absurdnost zápletek, která se postupem času bohužel zvyšovala.

Zpočátku obsazení Daniela Craiga do role Bonda naznačovalo, že půjde o podobný problém jako v případech Lazenbyho a Daltona. Nepomáhaly ani jeho modré oči a blonďaté vlasy, které v zástupu tmavovlasých předchůdců působily jako pěst na oko. Všechny obavy se však ukázaly být zbytečnými a z Daniela Craiga se v průběhu let stal jeden z nejoblíbenějším představitelů agenta 007, který dokáže směle konkurovat Seanu Connerymu i Rogeru Mooreovi a v některých ohledech oba i převyšuje.

Craig přivedl Bonda do 21. století a uspěl s mnohem vážnějším, osobnějším a lidštějším pojetím, které v minulých letech tolikrát selhalo. Zároveň však jeho Bond stále nepostrádá typický šarm i ostrovtip, kterým je charakteristický. Craigovy filmy rovněž přišly s novinkou, kdy poprvé v historii série na sebe přímo navazovaly, což umožnilo věnovat se víc komplexnosti jeho postavy. Jedinou otázkou po jeho odchodu zůstává, kam se bude moci série posunout v následujících letech, neboť nastavil laťku tak vysoko, že se bude jen těžko překonávat.

O následujícím řazení bondovek rozhoduje čistě vaše hodnocení podle toho, jak se vám jednotlivé díly líbily:

Pokud si hodláte sledování bondovek trochu ozvláštnit, můžete zkusit netradiční způsob, kterým je sledování jednotlivých dílů podle chronologie vydání povídek a knih. Ta je následující:

Casino Royale (1953)

Žít a nechat zemřít (1954)

Moonraker (1955)

Diamanty jsou věčné (1956)

Srdečné pozdravy z Ruska (1957)

Dr. No (1958)

Goldfinger (březen 1959)

Quantum of Solace (květen 1959)

Vyhlídka na vraždu (září 1959)

Jen pro tvé oči (1960)

Thunderball (1961)

Dech života (únor 1962)

Špion, který mě miloval (duben 1962)

V tajné službě Jejího Veličenstva (1963)

Žiješ jenom dvakrát (1964)

Muž se zlatou zbraní (červen 1965)

Chobotnička (říjen 1965)

Dostupnost všech bondovek na VOD službách se dozvíte na jednotlivých kartách k filmům. A pokud vás zajímají další filmy se špionážní tematikou, můžete se po nich porozhlédnout v našich žebříčcích.