Články o Drákula

Upíři prošli během kinematografie mnoha proměnami. Od odpudivých příšer z jiného světa, jak je představil Murnauův Upír Nosferatu, přes neodolatelné a zhoubné svůdce, jakým byl Dracula Bély Lugosiho, až po komické postavičky či tragická monstra. Spisovatelka Anne Rice započala v roce 1976 románovou sérii Upíří kroniky, jejíž první díl Interview s upírem (Interview with the Vampire) obnovil představu upíra jako nadpozemské a krásné bytosti, naprosto osamělé ve svém údělu nesmrtelného vrcholového predátora. Dává jedině smysl, že se látky chopili filmaři, byť až téměř 20 let od jejího napsání.

Dnešní oslavenkyně Monica Bellucci je v mainstreamu známá hlavně jako další ze sexsymbolů pocházející z Itálie, její kariéra však zahrnuje i řadu úspěšných dramatických rolí. Díky kariéře rozkročené napříč kontinenty se opakovaně zařadila nejen mezi nejkrásnější, ale i byznysově nejúspěšnější herečky. Monica Bellucci slaví 60 let.

O Keanu Charlesi Reevesovi se už mnoho let říká, že na place Draculy nejspíš pochytil od transylvánského knížete pár triků a přestal stárnout. Dnes nám však nezbývá než se vetřít s možná nečekanou zprávou, že v Libanonu narozený herec slaví 60. narozeniny. Syn anglické matky a amerického otce podědil evropské, havajské a asijské předky. Od nějakých šesti let vyrůstal ve Spojených státech a Kanadě, velký vliv však na něj měla osoba čínské babičky, jejíž étos ve velké míře přijal za vlastní. Jeho dospívání poznamenala četná matčina manželství (s otcem se přestal stýkat ve svých třinácti, což už bylo mnoho let po rozchodu rodičů). Není divu, že v důsledku nestálosti a nejistoty okolo sebe se Reeves stal problémovým dítětem, vyloučený byl ze čtyř středních škol. Jedním z mála světlých bodů jeho mládí byl zájem o dráhu profesionálního hokejisty. Nakonec se jím nestal, dnes ho známe jako jednoho z nejmilovanějších hollywoodských herců. Během jeho hvězdné kariéry ho pronásledovaly nedůvěra veřejnosti v jeho talent i osobní tragédie, všechny překážky ale překonal a dnes platí za milovanou ikonu. Připomeňme si 8 z jeho nejlepších rolí.

Přece to bude spektákl, a navrch snad i další z budoucích klasik věčně nepochopeného génia Francise Forda Coppoly. Pětaosmdesátiletý režisér Kmotra, Apokalypsy a Drákuly poslední roky oprašuje dávné egomaniactví, s nímž v 70. letech točil s hvězdnými herci celé měsíce ve filipínské džungli a o pár let později se vlastním propadákem One from the Heart přičinil o zánik Nového Hollywoodu. Nyní, po čtyřech dekádách vývoje, uvádí vlastnoručně financovaný sci-fi opus Megalopolis, který se v Cannes vedle sedmiminutového potlesku dočkal také pořádného rozcupování. Druhý trailer před říjnovou premiérou v českých kinech všem kritikům bez obalu připomíná, že v minulosti s Coppolou mnohokrát narazili.

Je tomu přesně čtvrt století od premiéry filmu, který uvedl lidstvo do jednadvacátého století. Matrix patří k těm titulům, jež dokonale pochopily náladu své doby a daly celé jedné generaci dílo, které vystihovalo její vkus a cítění jako máloco. Jednak šlo o dechberoucí akční podívanou využívající potenciál digitálních technologií v dosud nevídaném měřítku, jednak také o dílo, které z patnáctiletých kluků udělalo filozofy. Součástí univerzální síly Matrixu je, že si ho každý vykládá po svém a přerostl dokonce i záměr svých tvůrkyň. Čím je tedy Matrix dnes a čím byl před 25 lety?

Režiséru Kmotra (The Godfather) či Apokalypsy (1979) Francisu Fordu Coppolovi je 84 let a plní si filmařský sen, s nímž podle všeho usíná od počátku 80. let. Už tehdy hovořil o epickém dramatu Megalopolis odehrávajícím se v kulisách nově vystavěného New Yorku, který v budoucnosti podlehl neznámé katastrofě. Coppola, jenž svůj poslední celovečerní projekt uvedl k nevalnému úspěchu před třinácti lety, si musel Megalopolis sám zafinancovat prodejem výnosné vinice. Během loňska film navzdory zvěstem o zákulisním chaosu dokončil a nyní jej hodlá poslat na květnový festival v Cannes, přičemž na Instagramu zveřejnil první oficiální plakát.

V pátek 11. srpna se americké publikum ocitlo na jedné lodi s krvežíznivým Draculou, jenž v adaptaci přehlížené kapitoly románu Brama Stokera The Last Voyage of the Demeter cestuje na obchodní lodi z Transylvánie do Anglie. Režisér André Øvredal (Lovec trolů, Tajemství smrti slečny Neznámé) odvážně spojil upírskou tematiku s konceptem prvního Vetřelce, a byť úvodní salva kritických ohlasů vyznívá negativně, své fanoušky a fanynky si film plný praktických efektů a dobrých herců najde.

Barbenheimer, jak se přezdívá souběžně uvedeným blockbusterům Barbie a Oppenheimer, dál válcuje světová kina. Fantasticky hodnocené filmy už dohromady vydělaly skoro 1,1 miliardy dolarů a zasadily se o jeden ze čtyř nejbohatších týdnů v dějinách kinematografie. Pro slavného režiséra Francise Forda Coppolu (trilogie Kmotr) to je v záplavě nepůvodních a hlavně marvelovských projektů natolik skvělá zpráva, že vidí vstupovat průmysl do zlatých časů.

Do kin se právě dostává film Renfield, jehož hlavním hrdinou je jedna z vedlejších postav románu Drákula. Oddaný sluha upírského hraběte, který tráví převážnou část románu Brama Stokera v psychiatrické léčebně, kde se věnuje konzumaci hmyzu, už má však za sebou úctyhodnou filmovou kariéru. V minulosti mu svou tvář propůjčil třeba Tom Waits nebo Klaus Kinski.

Fyzické proměny hvězd ve jménu jejich rolí jsou oblíbeným tématem filmového marketingu. Ať už mluvíme o měsících strávených v posilovně, ve fast foodu či o mučivých hodinách v maskérně, tyto praktiky vždy budí zvědavost. Podívejme se na deset nejvýraznějších příkladů a zapřemýšlejme, jestli je všechen ten humbuk spíš k užitku, nebo naopak ke škodě.