martin-mickey-stusak
36 593 bodů •
10
Claudia Cardinale, Alain Delon, Terence Hill a Burt Lancaster v jednom filmu. A v mistrovském filmu. Mimo jiné filmu s nejlépe ztvárněným aristokratickým plesem. Plesy byly v šedesátých a sedmdesátých letech vůbec hodně populární a jsou v kdejakém filmu. Tento však všechny naprosto převyšuje. Tříhodinová stopáž se na takový film bude zřejmě zdát dost dlouhá na to, aby mohla být očekávána nuda a však chyba lávky. Silná literární předloha dala vzniknout pevnému scénáři vytvářející atmosféru nádhernými scénami v působivé elegantní až extravagantní kompozici kostýmů a prostoru. A právě to převyšuje krásný ucelený dojem z příběhu. Každá scéna je dost dlouho na to, aby propojila svět daných problémů s charaktery postav a jejich vzájemných vztazích. Duševní klid a společenská vznešenost v uzavřeném prostoru vyjadřuje dynamiku formálnosti šlechty, která začala ztrácet vliv, zatímco střední třída je na vzestupu. Jedná se převážně o konverzační příběh, ve kterém jsou dialogy používány k shrnutí politické situace měnící se Sicílie, kde se celé dětství odehrává. Snímek se tak dívá na revoluci a politiku drobné buržoazie v roce 1860, založeném na stejnojmenném románu Giuseppe Di Lampedusy. Přináší vizuální podívanou na danou dobu, herecké koncerty, ve kterých nejvíce vyniká především Burt Lancaster a dojemnou vizi staré Itálie v morální malbě rodinné historie. Film právem oceněný na festivalu v Cannes.