Články o Poslední pokušení Krista

Sláva už osmašedesátiletého hollywoodského rebela Erica Robertse dávno nezajímá. Neskutečně vytížený herec, jemuž mezinárodní filmová databáze IMDB přiřazuje kolem 850 rolí, si v soukromí i v kariéře prošel nárazovými otřesy, které jej přiměly přehodnotit svou životní i pracovní filosofii. Starší bratr Julie Roberts s pomocí Los Angeles Times vydává své memoáry Runaway Train: Or, the Story of My Life So Far a smířlivě se kaje za minulé hříchy. Je nicméně vzorem pro mladé herce, kteří už dnes podle něj nemohou se založenýma rukama čekat na velké výplaty.

81 let. To bývá věk, kdy si většina lidí užívá důchodu, svých koníčků, procházek a času s bližními. U hollywoodských legend typu Ridley Scott, Francis Ford Coppola či Martin Scorsese je překročení osmdesátky spojené spíše se snahou věnovat se řemeslu naplno a plnit si na stará kolena největší filmové tužby. Posledně jmenovaná ikona totiž evidentně nehodlá zvolnit ani na vteřinu a po ambiciózních a obsáhlých Zabijácích rozkvetlého měsíce (Killers of the Flower Moon) by chtěla natočit hned dva filmy najednou.

Obdivovaný filmař a v posledních letech i poněkud vyhrocený přispěvatel na sociální sítě Paul Schrader sám režíroval řadu zajímavých filmů (Zoufalství a naděje, Kočičí lidé, Modré límečky), především však proslul jako scenárista. Hned čtyřikrát totiž spolupracoval s Martinem Scorsesem, a to nejen na Posledním pokušení Krista (The Last Temptation of Christ) či Počítání mrtvých (Bringing Out the Dead), ale především na Taxikářovi (Taxi Driver) a Zuřícím býkovi (Raging Bull). A právě kvůli jedné scéně v posledním zmíněném filmu se dostal do křížku s hvězdným Robertem De Nirem.

Z kin si odnesl 952 milionů dolarů a Akademie jej poctila třinácti oscarovými nominacemi. Sám režisér Christopher Nolan považuje životopisný snímek Oppenheimer za svůj jasně nejúspěšnější projekt, který mu 10. března může po Zlatém glóbu vynést také Oscara za nejlepší režii. Spletitý příběh plný fyzikálních, politických a morálních paradoxů ušel od červencového simultánního uvedení s miliardovou Barbie dlouhou cestu, již pomyslně završí čerstvě ohlášenou premiérou na VOD. Oppenheimer se objeví na streamovací službě SkyShowtime 21. března.

Definovat žánr thrilleru není úplně jednoduché. Většinou se jedná o temné příběhy s tajuplnými zápletkami plnými násilí a nebezpečí pro hlavní postavy, přičemž jejich tvůrci kooperují s přidruženými žánry jako krimi, drama nebo sci-fi, v ojedinělých případech také komedie. Takové filmy tvoří nezanedbatelný vzorek, avšak oscarová Akademie dlouhodobě nepřeje temnotě a „podřadným“ žánrům. Třebaže mnozí režiséři považují horor za nejčistší žánr, zlaté sošky sklízí převážně dramata přinášející sociální komentáře a dobově poplatné myšlenky. Thriller (zastoupený v inkriminovaných dílech v různé míře) shrábl Oscara za takřka stoletou historii předávání cen pouze v deseti případech, které si nyní představíme.

Režisér Martin Scorsese na podzim v kinech uvedl historické drama Zabijáci rozkvetlého měsíce (Killers of the Flower Moon) o systematické likvidaci původních amerických obyvatel vlastnících pozemky s ropou, které bude od 12. ledna k vidění na Apple TV+. Jednaosmdesátiletý tvůrce minulý rok navštívil Vatikán, setkal se s papežem a všechny překvapil plány na snímek o Ježíšovi, jímž naváže na své kontroverzní dílo Poslední pokušení Krista z roku 1988. Se scenáristou Kentem Jonesem (Hitchcock/Truffaut) vychází z knihy japonského spisovatele Šúsaka Endóa A Life of Jesus.

Webová stránka Rotten Tomatoes představuje jeden z nejvyužívanějších ukazatelů kritických ohlasů filmových děl. Stačí jedno kliknutí a rázem víme, jak recenzenti a recenzentky daný titul hodnotí, respektive jakou má od nich průměrnou známku. S konkrétnějšími statistikami je to však složitější. Nově vyplynulo na povrch, že minimálně jedna PR agentura našla způsob, jak s recenzemi a jejich autory manipulovat.

Martina Scorseseho dnes známe jako hodného filmového dědečka, který si stěžuje na komiksové filmy a točí těžké akademické opusy. Z jeho bouřlivé minulosti vytahujeme hlavně gangsterky devadesátých let a snímky patřící k Novému Hollywoodu. Občas se zapomíná, že se jedná o oddaného křesťana a se svou vírou se ve filmech nejednou potýkal. Výsledkem jeho osobního tápání je i jeden z nejkontroverznějších filmů všech dob, v jehož důsledku dokonce konzervativní křesťané podpálili kino. Poslední pokušení Krista mělo premiéru před 35 lety.

Osmdesátiletý režijní velikán Martin Scorsese (Mafiáni, Vlk z Wall Street) momentálně promuje svůj nejnovější snímek Killers of the Flower Moon, který nedávno s ovacemi uvedl na festivalu v Cannes. Po jeho skončení zamířil do Itálie, kde se setkal s papežem Františkem a na vatikánské tiskovce vydal nečekané prohlášení. Na apel hlavy katolické církve chce napsat a zrežírovat film o Ježíšovi, což by pro něj nebyla novinka. Roku 1988 totiž natočil kontroverzní drama Poslední pokušení Krista.

Není tajemstvím, že veleúspěšný Joker Todda Phillipse si toho hodně vypůjčil z kinematografie 70. a 80. let. Network, Taxikář, Koně se také střílejí. Jednou z předních inspirací mu byl Král komedie, který si ve Spojených státech odbyl premiéru přesně před 40 lety. Krutý klenot Martina Scorseseho ale Joker nenahradil, právě naopak. V porovnání s novější nápodobou bude pro mnohé stále vycházet jako vítěz.