Setkal se s papežem a podruhé natočí film o Ježíšovi. Poprvé pobouřil svět

Jako filmový tvůrce dosáhl všeho, co si jen mohl zamanout. Martin Scorsese sice vyhrál jediného Oscara až roku 2005 zásluhou Skryté identity, ale už od sedmdesátých let náleží k hollywoodské smetánce a vzhlíží k němu stále nové generace režisérů a režisérek. Své kvality znovu prokázal i v historickém thrilleru Killers of the Flower Moon, který po světové premiéře v Cannes sklidil salvu oslavných recenzí. 

Před říjnovým uvedením filmu v kinech a následným přesunem na Apple TV+ má Scorsese prostor k propagaci a také k vytyčení příštích projektů. V nedávném rozhovoru pro Deadline si přitom posteskl, že ve svém věku by nadcházející týdny rád věnoval současně odpočinku i další práci. „Otevřel se mi celý svět, ale je pozdě. Příliš pozdě. Rád bych vyprávěl další příběhy, ale nezbývá čas,“ prozradil s odvoláním na děkovnou řeč japonského režiséra Akiry Kurosawy, jenž roku 1990 přebíral čestného Oscara. Řekl tehdy, že až nyní se mu vyjevují možnosti kinematografie. Bylo mu 80 let stejně jako dnes Scorsesemu.

Ve slovech obou filmařů tkví existenciální přesah daný letitými životními zkušenostmi, avšak ve Scorseseho případě hraje významnou úlohu také náboženská rovina. Tu v něm evidentně rozproudila vzácná audience u papeže, již spolu s tiskovkou zorganizovala univerzita Georgetown a magazín La Civilta Cattolica s jeho editorem Antoniem Spadarem. Ten sdílel střípky ze setkání na svém twitterovém účtu a k fotografiím přiložil papežova slova, která směřovala na všechny světové umělce: „Toto je vaše poslání jakožto básníků, vypravěčů, filmařů, umělců: zhmotnit a zapsat vše, pro co lidské bytosti žijí, co cítí, o čem sní, trpí, vytváří harmonii a krásu… Budou vás kritizovat? Dobrá, přijměte břímě kritiky a snažte se z ní poučit. Nepřestávejte však být originální a kreativní. Neztrácejte ten zázračný pocit, že jste naživu.“

„Reagoval jsem na papežův apel jediným mně známým způsobem: napsal jsem scénář k filmu o Ježíšovi. A chystám se ho zfilmovat,“ uvedl Scorsese po audienci, kterou absolvoval se svou ženou a dcerou. Prohlášení citovala řada médií včetně tamního magazínu La Civilta Cattolica nebo webu Variety.

V režisérově případě by šlo o přirozené završení jeho současných pohnutek i obdivuhodné kariéry, kterou duchovní a náboženská témata často doprovázela. Scorsese neměl snadný život, vždy jej trápilo silné astma a utápěl se v drogách, které bral i při natáčení svých největších hitů. Roku 1988 adaptoval román Nikose Kazantzakise Poslední pokušení Krista, v němž ukazoval duševní rozpolcení Ježíše Nazaretského v podání Willema Dafoea.

Dodnes se jedná o jeden z nejkontroverznějších filmů historie, jímž část katolické komunity opovrhuje pro odchýlení se od evangelií. Scorsese přitom je sám katolík, stejně jako scenárista filmu Paul Schrader. Protesty se konaly už před premiérou, studia Universalu obsadily tisíce naštvaných věřících, Scorsesemu chodily výhružky smrtí a bylo zapáleno několik kin, které film hrály. Přesto šlo o kritický úspěch, který Scorsesemu zajistil jeho druhou oscarovou nominaci za režii.

Scorsese, jenž natočil rovněž drama Kundun o životě čtrnáctého dalajlamy Tändzina Gjamccha, poté pokračoval se studováním Ježíše. Roku 2016 uvedl rozjímací drama Mlčení o šíření křesťanství ve feudálním Japonsku. Obdivuje také snímek Evangelium sv. Matouše od uměleckého buřiče Piera Paola Pasoliniho z roku 1964, jenž ho věnoval zesnulému papežovi Janovi XXIII. Podobný kousek nyní možná plánuje i Scorsese.