Chudý, avšak velice vášnivý mladý muž se horlivě zamiluje do bohaté mladé ženy. Jenomže právě onen sociální rozdíl je propastný problém v jejich vztahu. "Ten mladík není pro tebe!", zazní z úst rodičů dívky. Jako bychom to už neznali. A tak bude jistojistě i předvídatelný celý příběh. Ale jedná se o krásný příběh, který romanticky založeného diváka pohladí a příjemně zahřeje na duši. Avšak pozor, ono to není zase až tak jednoduché, jak to vypadá. Příběh se otevírá v nějakém pečovatelském domě, kde starší muž navštěvuje starší ženu trpící ztrátou paměti, aby jí četl příběh o Noahovi a Allie odehrávající se ve čtyřicátých letech 20. století, který jí má připomenout jejich první dávné společné setkání. A tak tu tedy máme dvě úrovně milostného soužití. Mnohý divák, neoplývající se atmosférou romantismu, si samozřejmě řekne, že je děj plný klišé a vůbec různých nesmyslností, jenomže bez toho by to prostě nešlo. Jednoznačný a jednoduchý děj za použití klasické romantické šablony má v jádru věci jistou dokonalost. Silný milostný příběh dvou zamilovaných lidí, kteří musí projít zkouškou času. A jak je tu striktně ukázáno, ani v tomto na věku vůbec nezáleží. V každém se musí bojovat. A to i v případě lásky, která lidi inspiruje k tomu, aby byli ve svém jádru lepší a překonali velké životní překážky. Jen tak se mohou dostavit jisté zázraky. Je to film, který oplývá ohromnou emocionální silou. Takže kdo si rád u romantických filmů popláče, bude potřebovat víc jak jeden kapesník. A to zcela bez nadsázky.
Předem jasná pointa, extrémně romantické. Jako plus ale beru sympatické herce a jistou neulepenou přeslazenost, která z toho udělá životní film pro ženy a snesitelný pro jejich doprovody.
Na romantickej film to bylo velice příjemné. A to i přesto, že Rachel McAdams nemusím. Ale co postrádala ona, vynahradil skvělý Ryan Gosling. Škoda těch záběrů ze starobince, který tam byly spíš na obtíž. Udělat to jako retrospektivu byl blbej nápad a dívat se na starý obličeje a umírající těla mě moc nebralo. Děj taky nebyl nijak překvapivej a spíš zaváněl hromadou klišé (což je u romantickýho filmu už normální). Ale kupodivu to fakt vůbec nevadilo. Ale víc než průměrem hodnotit nemůžu.
Zápisník jedné lásky je kýč jak bič, ale i červená knihovna se musí umět a při vší úctě k Hollywoodu tahle romance mezi Rachel McAdams a Ryanem Goslingem je to nejlepší, co se v tomhle žánru urodilo za drahná léta. Chápu, že je to vánoční trvalka a rád se podívám.
Bolí mě z toho zuby. A to jsem si myslel, že v životě neochutnám nic sladšího než turecký med namočený v karamelu a spláchnutý řádně oslazenou sklenkou jablečného moštu. Notebook má pravda myšlenku, která nikdy neumírá a všichni lidé na světě by se jí měli držet, ale filmařsky se jedná o natolik bezpáteřní a ohraný kýč, že i já, rozený romantik, jsem měl problém postavám uvěřit byť i ten nejnevinnější láskyplný čin. Třetí hvězda s odřenýma ušima, a to výhradně kvůli Goslingovi, McAdams a hlavně Garnerovi, který si jediný získal mojí plnou důvěru (aby ovšem skončil tak nevěrohodně)..
Při vyprávění o filmu Zápisník jedné lásky může film Nicka Cassavetese znít jako tuctová romance. A on jí vlastně je. Jenže jenom trochu. Adaptace románu Nicholas Sparkse, která udělala hvězdu z Ryana Goslinga a romance mezi Goslingem a jeho hereckou kolegyní Rachel McAdams se dokonce na nějakou dobu stala skutečnou a tito dva talentovaní herci spolu několik let tvořili pár totiž i přes plnění podmínek v oblasti zaujetí mas a ohranému příběhu o dvou zamilovaných lidech, které oddělují společenské poměry je povedenou filmařinou, která vypraví neskutečně dojemný příběh, který především vede k ještě dojemnějšímu finále s poselstvím, že láska nikdy neumírá. Skvělá dvojice Ryan Gosling a Rachel McAdams s vynikající chemii, která onu osudovou romanci dokáže prodat ještě o poznání silněji. I přes všechna ta romantické klišé jde o solidně natočený film s půvabným vizuálem, který navíc příběh o lásce vypraví uvěřitelně se srdcem. Nejde přitom pochopitelně o film pro cyniky a ne všichni uvěří, že by někdo skutečně mohl někoho milovat prakticky celý život a nepřenést se přes z něj. Jenže jak je u romantických záležitostí zvykem je vše otázkou subjektivního pohledu na věc, respektive víru v to, jak láska funguje. Pro lidi, kteří dokážou rychle skočit z jednoho vztahu do druhého nemůžou dramatické výjevy fungovat. Ti, kteří ovšem opravdu milovali ovšem přeci jen nejspíš nikdy svou údajnou lásku nespustí z principu z hlavy. A i proto by se o realismu snímku mohli rozhodně vést zajímavé diskuze. A to ze Zápisníku jedné lásky dělá víc než přeslazenou limonádu. Platí to i v tom ohledu, že Gosling i McAdams jsou skutečně víc než hezké tvářičky, což ostatně oba mohli v následujících letech dokázat hned několikrát. Do ´´ banální ´´ látky a osvědčené úloze dvou zamilovaných lidí oddělené sociální překážkou dali oba herci vše, aby divák mohl postavám přát ten ideální společný konec. Cassevetes poté dodává skutečně několik silných scén, které nenechají oko suché a do toho předvádí solidní řemeslo, které dokáže pracovat s dobovou atmosférou 40. let a Cassavetes skutečně dokázal dodat tuctové a kýčovité látce přeci jen něco navíc. A dokázal romantiku prodat i v jednotlivých záběrech koketující s poezií. Hodně dělá i hudba Aarona Zigmana, která atmosféru prodává ještě o kus víc a je jednoduše uším lahodící. I když je poté finální rozuzlení možná záležitostí, které diváka tak automaticky napadne, finální potvrzení dodává příběhu Allie a Noaha ještě větší sílu. A jen naprostý hovado opustí Zápisník jedné lásky s tím, že v něm ono hořkosladké finále nic nezanechalo.... Zápisník jedné lásky nemá pověst jednoho z nejoblíbenějších romantických filmů 21. století pro nic za nic, Cassavetes skutečně nenatočil klasický chick flick, ale film, který přes sázení na klišé dokázal přeci jen dodat něco tak trochu specifického. Vizuálně i řemeslně solidního, pocitově snadno rezonujícího a v součtu jednoduše jednu z prozatím nejpamětihodnějších romantických záležitostí 21. století.............
Tohle je Rosamunde Pilcher po americku, ale spíš naše červená knihovna. Neboli superromantika a jedno oko nezůstane suché... Logika musí jít stranou a cynismus též. Pak zůstává celkem srdceryvný příběh jedné záviděníhodné velké lásky až do hrobu. Aaaach...
Romantické filmy úplně nevyhledávám a tenhle kousek mě zaujal především svým obsazením. Příběh filmu byl skutečně krásný i když ke konci trochu více pocukrovaný. Vyzdvihl bych především výkon dua McAdams a Gosling, kteří zahráli výborně a zamilovanost jsem jim do poslední vteřiny věřil... zkrátka zápisník jedné lásky u mě střída na pomyslném trůnu romantických filmů 500 dní se Summer...85%.
Režijně nenápadité, dějově slabé a sladké k zblití. Ta romance není dobře vybudovaná a jediným měřítkem všeho není láska. Jenom to ve mě probudilo cynismus.