Recenze filmu Vzpomínky na lásku

Komentáře a recenze 17

Chrustyn

44 065 bodů •13. 10. 2008

8

Korejci prostě mají pro romantické filmy cit. Přesvědčila mě o tom už "My Sassy Girl" a tento snímek to jenom utvrdil. Nikdo jiný nedokáže vymýšlet tak krásné a hluboké příběhy jako oni. Ze zdánlivě jednoduchého příběhu o tom jak se sblíží dva lidé, kteří jsou úplně odlišní, zamilují se do sebe, vezmou a jsou šťastní do té doby než ... dokázal režisér vytvořit neobvyklý a chvílemi úchvatný film, kterému budete věřit vše co se v něm odehrává, stejně tak jako postavám jejich lásku. Málo chybělo k absolutnímu hodnocení.

kunafix

20 052 bodů •13. 4. 2008

6

Pocitově laděnej film o lásce, kterou nepřekazí nevěra, ale zákeřnej Alzheimer se svou zapomnělivou nemocí. Příběh se odvíjí poměrně pomalu, až to někdy vadí (viděl jsem Director's cut). Taky mi trochu vadily jakoby nucené dojákové scény, které byly uměle prodlužované a podkreslené smutnou hudbičkou. Jinak si ale nemůžu na nic stěžovat.

lamps

15 341 bodů •26. 4. 2016

7.5

Tady měl někdo trochu šetřit cukrem. Jedná se o opravdu nádherný ROMANTICKÝ film, nesmírně efektivní a originální (oni Asijaté jsou všichni jeden velký originál), plný skutečných emocí a znázorňující události každodenního života, jako by vypadly rovnou z básníkovy bohaté fantazie. Herci jsou příjemní a charismatičtí, režie uvolněná a přesná. Avšak jako myšlenkově podlézavé drama, ve které se snímek v poslední třetině promění, už to taková sláva není. Sice si moc vážím toho, co tím vším chtěl režisér znázornit, a proti námětu nemám sebemenší námitky, ale vzhledem k oslavným recenzím jsem asi čekal něco jiného než předlouhé dráždění slzních kanálků a příběhové schéma natolik jednotvárné, že rozšířená, 140 minut trvající verze byla z pohledu štábu skutečným hrdinským činem.

hrumsrt

11 083 bodů •14. 1. 2024

8

Ještě dávno před trendem posledních let, kdy se asijským filmům dává na západě (včetně české scény) daleko větší prostor vznikaly ve východní Asii povedené kousky, kterým rozhodně stojí za to věnovat pozornost.. A i když já osobně z aktuální větší orientace na asijskou produkci nejsem už tak nadšený a naopak pociťuji jistou únavu a pomalu i zbytečné přetěžování domácího trhu, tak ale o to radši se ohlédnu do minulosti, kde právě starší kousky skrývají pořád větší potenciál a pestřejší zaměření.. Kdy jedním takovým kouskem jsou právě Vzpomínky na lásku, které patří k tomu nejlepšímu, co jsem z Jižní Koreje kdy viděl... Před samotným zhlédnutím bych doporučil dvě věci.. Zaprvé nic si tom nečtěte a přistupujte k tomu jako k standartnímu žánrovému milostnému good-feel příběhu. A zadruhé nebuďte zbabělci a odhodlejte se k delší režisérské dvou a půlhodinové verzi, kterou sice nemůžu porovnat s klasickou dvouhodinovou podobou, ale nenabyl jsem z ní pocitu, že bych něco odstranil a upřímně se bojím, co je v té půlhodince navíc, a jak to vypadá bez ní.. Ústřední duo je krásně kontrastní a skvěle navozuje úvodní pocit, o jaké žánrové klišé by mohlo jít. A i když jsem si říkal, jak jejich vzájemné seznamování a obrušování společenských standardů nebo rolí dokáže být tradičně fajn, tak úplně unešený jsem z toho nezůstával.. Jenže pak to přijde a do tohohle vztahu zasáhne třetí hráč, který nese jméno po jednom židovském psychiatrovi, jehož jméno se proslavilo nejen napříč lékařskou branží. Tím třetím do páru je naneštěstí Alzheimerova nemoc, která je natolik sobecká, že nutí jednoho z ústřední sladem zalité romantické dvojice mít jím samým plnou hlavu a s těží si vzpomínat na cokoli dalšího. Dojde tak v totální atmosférický obrat, kde líbivou červenou knihovnu zalije dusivá vlna deprese. A kde jste se jako divák červenali, tak najednou přecházíte do pláče. Najednou ústřední duo, které jste s úsměvem na rtech sledovali nad romantickou večeří nebo letmými doteky vidíte v tolika tíživých situací, jaké jsou sice pokaždé provedeny s bravurní lehkostí, což jim ale přidává na všednosti a nakonec i na uvěřitelnosti.. Finální třetina je naprosto zničující, aby se nakonec vykoupila ještě více nekompromisní dojímavou scénou.. I když mám rád šťastné konce, tak podobné dramatické lovestory totálně žeru a tahle konkrétně byla, především díky druhé polovině, úžasný zážitek. Skvělý příběh, který vystihuje lásku v mnoha podobách, než-li jen ve vzpomínkách. Jen nevím jestli bych byl schopen si to dát takhle celé znovu. P.S. Kam se na tohle hrabe zprofanovaný Zápisník jedné lásky.. 80%

Klajnik

9 194 bodů •4. 3. 2024

4

Na mě trošku telenovela, ale nelze tomu upřít, že chemie mezi herci funguje a tedy je film schopen svézt diváka na své vlně a zainteresovat ho do toho, co mezi sebou postavy prožívají. Záleží ovšem i na tom, jak moc je divák přístupný kýči. Já moc ne. Nemám v oblibě romanťáky a cynismus ve mně vzbuzují ty, kde jeden z páru je stižen nemocí a druhý se o něj hodná starat přeze všechno s očekáváním, že láska hory přenáší. Něco podobného se odehraje i v Láska a jiné závislosti, což je taky ale furt jeden z těch lepších.
Lidi jako já (schopenhauerovci a nietzschovci) si nad tím afektem udržují nějakej nadhled, ale tyhle filmy (stejně jako celá řada kapel nebo zpěváků) právě tenhle afekt adorují a chtějí mě v tom úplně vyválet.

Matli

8 310 bodů •28. 8. 2014

8

Hezky natočené, ani délka režisérské verze nevadila, jen jsem čekal na pořádnej vodopád slz a ono nic. Na konci jsem měl trošičku na krajíčku, ale nic hroznýho. Každopádně smutné to bylo. Ty korejci mají ty filmy takový utahaný, občas i divný dialogy, což mi trošičku vadilo, ale jinak OK. 66%

Kailo

4 117 bodů •16. 1. 2010

8

Láska, jak z pohádky.