Ocenil bych realističtější verzi, kde anxiety přebírá vedení na dlouhé roky. Aspoň na dvě desetiletí, ale klidně až do konce života hlavní postavy. To bychom si mohli užívat degradaci a potemnění dříve nevinné a veselé osobnosti v mnohem pozvolnějším tempu a také by byl prostor se ve větším množství a detailu věnovat všech těm zavržení hodným, extrémně trapným a (sebe)destruktivním věcem, které ve jménu úzkosti člověk během života dělá. To by bylo pokoukáníčko!
Cringe, pohádka, cinkrlátka, trocha smutku a prodejnosti, hodně nerovnosti a zamlčený zloby. ___ Když nastoupí delší dialogy, osobnost jednotlivých postav se vytrácí. Scenárista si pro své statementy uzme jejich těla, promlouvá jejich ústy. V tu chvíli je jedno kdo má mluvit, přes šustot papíru to stejně poznat není.___ Vidět snímek stalo za to už jen kvůli rozhovoru Adély s novinářkou v podání Jany Plodkové. Paní Plodková si podle mě těmi několika vteřinami ukradla celý film. Obecně pro mě Hello, Welcome funguje spíš nekolika silnými scénami než jako celek.
Tyjo. Já chtěl no-brainer. A dostal jsem pozvolné, až komorní, terapeutické vypořádání se s kolektivním PTSD, poválečnou prázdnotou, bolestí, traumaty, ponížením... Boj s Godzillou je bojem s něčím neuchopitelně mocným, ale i cestou za sebepřijetím a budování nových vztahů a příběhů, smiřováním se s minulostí. Godzilla je jako persona doll. Ztělesnila vše neuchopitelné, nepopsatelné, domněle nepřekonatelné - aby díky svému pádu umožnila svým pokořitelům nový začátek. Žánr vytěžený na max.
Cílevědomí lidé dokáží být děsiví. ___ Žít v pravdě a tedy v souladu se sebou - kdo z nás to s jistotou dokáže? ___ Dětinská radost a povýšenost - z výkonů vlastního těla, ze síly a rychlosti, z vítězství, z moci. Ego dokáže sežrat úplně všechno. A vadí to? ___ Ti tři milovali a nenáviděli především sami sebe, až pak sebe navzájem. To díky svým propleteným závislostem si do detailu rozuměli a intenzivně se prožívali a dokázali energicky sdílet svoje bytí. Těch pár vteřin splynutí jim za to stálo, stojí, bude stát. Než jim za rok dojdou síly. A co potom, s touhle hrou? Melodramatický až na půdu. C'mon!