Ach, Hollywood. Země nekonečných možností a ještě nekonečnějších remaků. Tentokrát si vzali na paškál dánský psychologický thriller "Speak No Evil" z roku 2022 a udělali z něj... no, řekněme "americkou verzi". Originál vs. Remake: Souboj Vikingů s McDonaldem Zatímco dánská verze stavěla na subtilním budování atmosféry a postupném odkrývání charakterů postav, americký remake vsadil na osvědčenou strategii "víc je víc". Více křiku, více krve, více speciálních efektů. Protože kdo by chtěl přemýšlet, když může být šokován, že? Herci: Když se snažíte příliš Herci se v remaku snaží. Opravdu se snaží. Asi jako když se snažíte vysvětlit kvantovou fyziku pětiletému dítěti - je to roztomilé, ale marné. Tam, kde dánští herci dokázali vyjádřit strach pouhým mrknutím oka, američtí kolegové potřebují celou minutu křiku a divoké gestikulace- narážím teď na debilní výrazy Mackenzie. Jediný, kdo to zachraňuje je duo McAvoy a Franciosi. Závěr: Speak No Evil? More like Speak No More Pokud jste viděli dánský originál, tento remake vám nepřinese nic nového. Pokud jste ho neviděli, prosím, udělejte si laskavost a podívejte se na originál. Američané se snažili převyprávět příběh pro publikum, které údajně nesnese titulky (což je paradox, protože originál je z větší části v angličtině) , ale zapomněli na to nejdůležitější - na duši filmu.
Kdyby byl Quentin Tarentino feminista a rozhodl se natočit thriller, který nahradí tech boys za chytré zabijáky, vznikl by film co natočila Zoe Kravitz. Úžasný režijní debut je jeden velký Mind F$#@ v pravém slova smyslu - psychologický thriller o přemíře bohatství, násilí a svádění bez jakýchkoli následků do úplného konce, tedy, dokud se karta neobrátí. Vizuálně svěží snímek s rychlým tempem a skvělým střihem, který skutečně podtrhuje pád do naprostého šílenství. Je to jako Ex Machina a Carrie meets Get Out a The Menu, s trochou Dusk to Dawn. V tropické domorodé komunitě s nádhernou přírodou, chutným jídlem a strašlivými tajemstvími za svitu měsíce se po setmění objevují monstra. Trigger warning před spuštěním filmu je zasloužené. Zoe Kravitz však splétá nečekaný příběh o moci, sexu a misogynii s uměním, úžasnou hudbou, módou, řeckou tragédií a přírodou, zejména s klíčovými scénami honiček v lese, a vytváří tak surrealistický film na hraně, který překvapí a šokuje. Je to částečně moderní thriller/film o pomstě a upírský film, až na to, že upíři v přeneseném slova smyslu jsou technici, kteří se přes den cachtají, milují jídlo a nejsou staří několik století. Stále jsou to dravci, i když se nebojí obětovat těla pro své násilnické touhy nebo hypnotizovat oběti do zapomnětlivého stavu, který činí jejich oběti bezmocnými. Film je skvělý po herecké stránce, výpravě i tempu. A soundtrack ve vás bude neustále vyvolávat zvláštní pocit.
Pocta všem kaskadérům, kterou nemohl natočit nikdo jiný, než Leitch - samotný kaskadér. Tohle opravdu ocení hlavně lidé, kteří se koukají za filmové kulisy a ví, kolik práce tito lidé mají.
Už od začátku mě film chytil za pačesy. Atmosféra 70. let je perfektně ztvárněná a Dastmalchian předvádí ďábelsky dobrý herecký výkon. Jeho Jack Delroy je cynický, sarkastický a zoufalý moderátor talkshow, který by pro slávu udělal cokoli. Film není jen horor, ale i komedie. Černý humor prostupuje celým dějem a dodává mu tu správný šmrnc. Samozřejmě, že film má i své chyby. Dějové zvraty jsou předvídatelné a triky nejsou zrovna nejmodernější. Ale to je u béčkového hororu spíš kouzlo než chyba. Škoda toho nedotaženého finále, mohlo být o něco epičtější.