Každý určitě rád vzpomíná na to, jaké to bylo poprvé. Existují jen dvě výjimky. Lidé, kterým jejich seznámení se sexem tragicky nevyšlo, a Andy Stitzer (Steve Carell). Andymu je čtyřicet, pracuje ve skladu prodejny elektrospotřebičů, sbírá komiksové postavičky, a co se týče sexu, je naprosto nepoznamenaný. Lechtivá komedie 40 let panic vzešla ze spolupráce nastupující komické hvězdy Steva Carella a úspěšného komediálního scenáristy Judda Apatowa, který tímto filmem debutuje jako režisér.
Přerostlý panic Andy se nejprve stává terčem posměchu svých kolegů, záhy ale nastupuje do jejich intenzivního školícího kurzu, který ho má přivést k jedinému cíli - ke ztrátě panictví. O některých věcech je ale snazší mluvit, než je realizovat, což po sérii bláznivých a vtipných erotických selhání potvrdí i Andy a jeho kolegové. I když seznámení se sympatickou Trish (Catherine Keener) by se možná mohlo proměnit v něco hlubšího. Jenže zkuste své holce přiznat, že jste ještě panic. Těžko se to říká v osmnácti, a co teprve ve čtyřiceti.
Nápad přivést na filmové plátno roztomile naivního panice středního věku, který na stará kolena absolvuje první výpravu do neprobádaných končin sexu, se zrodil v hlavě komika Steva Carella. "Andy není žádný zoufalec, ale mimořádně plachý chlapík, jemuž už tolikrát nevyšla snaha o sexuální sblížení s opačným pohlavím, že se přestal snažit. Komedie 40 let panic není jen o jeho touze zbavit se stigmata panictví, ale také o získání ztraceného sebevědomí. Zpočátku ho možná budete litovat, ale nakonec se do něj určitě zamilujete," říká Carell.
Lásku, nejen k postavě Andyho, ale i k celému filmu už projevili američtí diváci, díky nimž se první dva týdny po premiéře v tamních žebříčcích návštěvnosti držel na prvním místě, což je u komedie s omezenou přístupností velký úspěch. "Díky omezení přístupnosti jsme si nemuseli lámat hlavu s tím, co můžeme nebo nemůžeme říct či ukázat. Náš film kvůli tomu sice možná balancuje na hraně, ale o to víc se podobá opravdovému životu," tvrdí režisér Apatow, který tak i do našich kin přivádí jeden z nejodvážnějších a nejodvázanějších filmů letošního roku.
Hodně povedená komedie se skvělým Carellem. Sice jsem si občas říkal, že těch vulgarit už je tam nějak moc ale poté jsem si uvědomil, že to do tohoto filmu sedí perfektně.
I když se to na první pohled tváří jako nevinná lehká komedie bez nechuťáren, na druhej pohled tomu je docela jinak. Téma panictví samozřejmě zakrouží do sexuálních vod nejen hlavního hrdiny, ale i jeho povedenejch kamarádů a spolupracovníků. A hlavně ti jsou zdrojem těch nejlepších fórků, u kterejch se člověk směje nahlas a né jenom tak, aby se neřeklo. Ani Steve Carell, do kteryho by to s jeho celkem obyčejnym ksichtem člověk neřek, nezůstává pozadu a někdy utrousí takovej joke, že se z toho lehčí povahy docela realisticky můžou zesrat, chch. Prostě jsem se u toho docela bavil a docela lituju, že jsem to neviděl už dřív. Partička okolo Setha Rogena je prostě zárukou docela solidní vtipné podívané.
Steve Carell se stal novou hvězdou volného seskupení komiků tzv. frat packu (Ben Stiller, Owen Willson, atd.) a v našich končinách na sebe nejvíce upozornil v roli hlasatelského protivníka Jima Carreyho v Božském Bruceovi. Po tomto komikovi následně převzal hlavní roli v pokračování Božský Evan. S tím je spojený také nárůst honoráře, neboť za 40 let panic dostal slabých 500 000 dolarů.
Režisér Judd Apatow snímkem debutoval na filmovém plátně, do té doby se věnoval jen TV seriálům, které také psal.
25-milionová produkce zaznamenala nečekaný úspěch, když za první tři dny (19. -21. 8. 2005) promítání diváci zanechali v pokladnách amerických kin 21,4 mil. dolarů. Po měsíci promítání se film stal třináctým v tomto roce, který v tržbě překročil magickou hranici 100 milionů.