"Pokud věříte v lásku na první pohled, nikdy se nepřestaňte dívat." Snímek vznikl podle stejnojmenné divadelní hry anglického dramatika Patricka Marbera, která po uvedení v Londýně v roce 1997 získala řadu cen; autor však po léta odmítal prodat filmová práva a asi dobře věděl, proč: filmové zpracování kvalitnímu námětu nijak neprospělo. Vznikl zmatený propletenec romantiky a drsného střízlivění z erotického opojení. Spojení čtveřice snad nejpřitažlivějších hereckých hvězd současnosti slibovalo erotický trhák - a nakonec z toho nevyšlo ani působivé porno ... Samotná hra o komplikovaném milostném čtyřúhelníku napovídá, jak snadné je někoho oslnit a stejně snadné zranit - film z toho zachoval sotva první plán.
Já tyhlety ukecané vztahovky nemám moc v oblibě, ale našla se výjimka. Ke konci to sice trochu narazilo, ale vypjaté emocionální situace byly tak skvěle napsané/zahrané/zrežírované, že jsem se zaujetím hltal každou druhou scénu. Ty dialogy jsou často tak husté, že by se dal vzduch krájet. Nese si to tísnivou až depresivní atmosféru. Nejvíc mě oslovila postava Larryho, kterému Clive Owen vtisknul naprostou a dokonalou uvěřitelnost. Ostatní postavy mě zas tak moc nešokovaly, ale ani neurazily. Jinak samozřejmě moje averze k Julii Roberts pokračuje i zde - a proto se mi líbilo, když tam o sobě samé řekla jedno základní mezifilmové moudro: "I'm disgusting." Nemůžu, než souhlasit. Z filmu jsem byl v danou chvíli unešen, ale nepotřebuju se na to zas nějakou dobu kouknout znovu.
Mám rád takováto komorní dramata, kde je hlavní charakteristikou postav jejich krutost a bezcitnost. Tento film takový je a je opravdu výtečný. Vynikající scénář s naprosto přesnými dialogy a vykreslenými postavami a s ještě lepší režií. S hereckými výkony to je ale tak půl na půl. Clive Owen zde podává zatím svůj nejlepší herecký výkon ( i když on nám toho ještě předvede hodně) a Natalie Portman za ním nijak nezaostává. Rozpačitý pocit jsem měl ale ze zbylých dvou. Julia Roberts nehrála špatně, ale držela se až moc při zemi a měla rozhodně navíc. Totálním zklámaním byl pro mě ale Jude Law, který IMHO tuto roli naprosto nezvládal a to jsem právě od něj očekával výkon nejoslnivější. I tak je to ale působivý film, který by si příznivci dramat a romantiky neměli nechat ujít
Za mě zklamání. Nichols sice točí hezky a herci odevzdávají svým rolím maximum, ale scénáři jsem nevěřil skoro žádný pokus o hluboce dramatickou epiku nebo dějovou smyčku. Postavy plavou v oceánu dráždivé sexuální fantasy, ale obyčejný divák tak nějak postává na břehu a doufá, že mu alespoň ukápne slina nad nahatou královnou Padmé nebo Pretty Woman. K tomu ale bohužel nedojde, i když Natálka má velmi pokročilé striptýzové nadání...
Krásné, ale náročné. On 1 a Ona 1 se potkají v Londýně, když ji srazí auto a je z toho vztah. On 1 se pak jde vyfotit a je z toho láska. Jsou tři. On 1 se vydává na netu za ni (2.) a oklame Ho (2.). Oklamaný potkává Ji 2 a je z toho vztah a pak manželství. Jenže Ona 2 pořád miluje Jeho 1. Oba páry se rozcházejí, jenže Ona 2 se stejně vrací k Jemu 2, On 1 se vrací k Jí 1, ale protože se vyptává, Ona 1 ho opouští... Spletitý, psychologický rozbor toho, co lidi cítí a jak se chovají ve vztahu. Film, na který je potřeba se naladit a mít klid.
Někdy i průměrný scénárista dá vzniknout námět na film, který potlačí všechna jeho tvůrčí kejkle a dá i přesto vzniknout docela fajn podívané.. A Na dotek je přesně takový případ! Pod vedením Mikea Nicholse totiž navazuje na perfektní dramaticky laděné romantické povídky jako legendární Absolvent, nebo potrhlý Vlk.. Původní Merberova divadelní hra byla ve Velké Británii jistou dobu docela hitem, a tak nebylo od věci si pomýšlet na další britskou romantickou parádu. Avšak tohle není Nicholsův styl.. Příběh se točí okolo čtveřice současných obyvatel Londýna, kteří se mezi sebou několikrát různě propletou a jejichž osudu se spojí v jeden.. Obrovským plusem je právě casting ústředního kvarteta, z něhož přece jen dominuje nádherná Natka Portman, která si tady uhranula nejen další hrdiny, ale především mě jako diváka samotného. Ale ani zbytek neztrácí a platí, že holky přehráli kluky a to s obrovským náskokem. Law i Owen ve mě zanechali až slizký dojem.. Příběh touhou a pudy proplétá životy všech zúčastněných, aby je nechal pod taktovkou solidně přirozeného scénáře všemožně intrikovat.. A na necelých dvou hodinách rozbíhá příběhy a nastiňuje postavy, že by to v jiných telenovelách nezvládli ani za trojciferný počet epizod.. Není to z těch britských sladkých filmů, které i po letech patří mezi žánrovou klasiku a naopak na vztahy pohlíží poněkud nepříjemným způsobem, jaký nedělá z postav sympaťáky.. Přesto jde o moc pěknou výpověď o lásce (ehm o vztazích), jak je všechno pomíjivé, jak si nevážíme chvilek s jinými atd. Jen Na dotek pracuje s emocemi tak klinicky chladně, až opomíjí všechny silnější scény, které by mohli na film zanechat silnější vzpomínku.. Takhle zůstává jen ta růžová paruka.. 70%
Zaujímavý námet ktorému chýbalo viac silnejších scén. V poslednej tretine sa až moc tlačí na pílu a ajkeď hercom (hlavne Clive Owen milo prekvapil) nie je čo vytknúť, druhé pozretie ma neláka. Nichols natočil vzťahovú drámu podľa divadelnej hry a to vždy obnáša limity.
Ke konci už moc překombinované a zkazilo to dojem z celého filmu. Emoce to ve mně na konci trochu vyvolalo, ale žádná sláva. Jinak herecké výkony jsou skvělé, do jednoho.