Články o Vykoupení z věznice Shawshank

Co se vlastně udělalo špatně? Spousta kritiků i běžných diváků má na tuhle otázku v souvislosti s megalomanským Babylonem plný ranec kousavých odpovědí. Neúprosná a žánrově rozutíkaná kartografie už skoro staletého přechodu na zvukový film, s níž si režisér Damien Chazelle (Whiplash) před dvěma lety pomýšlel na Oscary, se vyvrbila v jeden z největších kasovních i kritických propadáků své doby. Stále víc lidí nicméně volá po přehodnocení toho, co možná oprávněně považují za brilantní postmoderní ódu na kinematografii – k zastáncům Babylonu se nahlas přidala i herečka Margot Robbie, která vyhlíží osud podobný jiné původně nedoceněné klasice, Vykoupení z věznice Shawshank.

Vydělat desítky milionů dolarů a shrábnout pár prestižních ocenění bývá ve filmové branži měřítkem úspěchu, ale jak jsme už mnohokrát poznali, ty zásadnější a srdci publika bližší hodnotící parametry občas vězí v neomylném testu časem. Vykoupení z věznice Shawshank (The Shawshank Redemption) o premiéře před třiceti lety zaujalo kritiky, ale do kin se chodilo spíš na Forresta Gumpa a Pulp Fiction, jimž rozdávala pozlacený obdiv také oscarová Akademie. Nenápadný příběh o vězeňském vykoupení a spasení z pera Stephena Kinga ovšem v maratónském běhu přes kinosály, domácí nosiče, kabelové reprízy a internetovou chválu prokázalo takovou nadčasovost, že i neúnavně pobíhající Forrest a Tarantinův popkulturní kaleidoskop mohou závidět.

Osmdesát pět. Tolik filmových a televizních děl od roku 1976 vzniklo na motivy fantazie Stephena Kinga, jenž své morbidní, fantaskní i nostalgické vize otiskuje do desítek tisíc knižních stránek. Nejprodávanější autor své doby si v podstatě vyčlenil samostatné zábavní impérium a vedle hororů stojí také za oceňovanými dramaty s mnoha oscarovými nominacemi. Věřte tomu, nebo ne, zlatou sošku však libovolný snímek podle Stephena Kinga získal jednou jedinkrát.

Nějaká ta anomálie v tvůrčí filosofii je pro každého autora běžná a několikrát v dobrém smyslu postihla také Stephena Kinga, jenž si odskočil od hororových nálad třeba k humánním dramatům Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle. Právě těmto adaptovaným filmovým skvostům se má blížit hvězdně obsazená novinka Chuckův život (The Life of Chuck) dle krátkého příběhu z Kingovy sbírky Když teče krev. Tuplovaná feel-good anomálie od jinak výhradně hororového režiséra a Kingova superfanouška Mikea Flanagana má po festivalové premiéře v Torontu nakročeno k pověsti jednoho z nejpovedenějších a překvapivě i nejpříjemnějších filmů na motivy spisovatelova bohatého díla.

Libovolné debaty o nejlepším filmu všech dob se většinou musí alespoň pozastavit u vězeňské klasiky z roku 1994, která skrývá tolik nakažlivé lidskosti, že světlem naděje projasní i dva doživotní tresty. Vykoupení z věznice Shawshank (Shawshank Redemption) vypráví dvacetiletý příběh bankéře Andyho Dufresna (Tim Robbins), jenž se nehodlal smířit s tím, že bude nadosmrti neprávem institucionalizovaný a zbavený veškeré životní svobody. Přestože dnes film Franka Darabonta obývá přední pozice v různých žebříčcích nejlepších děl kinematografie, do kina na něj v září 1994 skoro nikdo nepřišel. Autor knižní předlohy Stephen King tuší, že na vině byl především neatraktivní název, když už ne přímo konkurence v podobě Forresta Gumpa.

Myslet na život, nebo na umírání? Stephen King zasadil svou nenápadnou povídku Rita Hayworth a vykoupení z věznice Shawshank do chladného institučního sevření vězeňských zdí, kde si doživotní trest odpykává také nevinný mladý bankéř Andy Dufresne (Tim Robbins). Díky nezlomné vůli a přesvědčení o vlastním právu na život se vysmekne z pařátů zkorumpovaného ředitele Nortona (Bob Gunton) a jeho strhující lidskou odyseu v závěru emotivně zpečetí propuštěný kamarád Red (Morgan Freeman), „jedinej vinnej chlápek ze Shawshanku.“ Legendární konec třicet let staré klasiky Vykoupení z věznice Shawshank (Shawshank Redemption) měl přitom vypadat trochu jinak, scénářem nadšený Freeman se naštěstí ozval a režiséra Franka Darabonta vyvedl z omylu.

I mistr hororu se někdy utne. Spisovatel Stephen King je nejprodávanějším knižním autorem současnosti, jeho díla mají globální věhlas a řada z nich posloužila jako inspirace pro jedny z nejmilovanějších filmů kinematografie. Přece se mu však občas vytýká (podobně jako například Stevenu Spielbergovi) způsob, jakým své vzrušující příběhy odhalující lidskou temnotu a brutalitu zakončuje. Zpochybňovaná zakončení románů Osvícení nebo To King obrátil v ukázkový kompromis v knize Mlha (The Mist), již roku 2007 úspěšně zfilmoval Frank Darabont (Vykoupení z věznice Shawshank). Konec filmu spisovatelův ambivalentní přístup vytěžil velmi jednoznačně a drasticky, přičemž King Darabontovi přiznal, že udělal dobře. Vyvarujte se dalšího čtení, pokud nechcete příběh vyspoilerovat.

Několik dílů z dlouho očekávané závěrečné řady Stranger Things by mohl režírovat Frank Darabont, autor jednoho z nejlépe hodnocených filmů kinematografie. Informaci ohledně možného Darabontova angažmá přinesl filmový kritik a insider Jeffrey Sneider.

Miliardový filmový hit Christophera Nolana stále vyprazdňuje kapsy publika způsobem, který nás vrací o dvě dekády nazpátek. Opulentní tříhodinový životopis strůjce jaderné bomby vydržel v kinech několik měsíců a začátkem listopadu se exkluzivně navrátil do imaxových kinosálů. Nolan, jenž dlouhodobě brojí proti uvádění filmů na streamovacích službách, snímek natáčel na 70mm materiál, který v nejvyšší zamýšlené kvalitě zvládla přehrát jen hrstka světových kin. Oppenheimera si nyní můžete pustit také ve svém obýváku díky speciální 4K blu-ray edici, o niž je neuvěřitelný zájem.

Cesta Netflixu na vrchol streamovací kultury byla pořádně trnitá. Započala roku 1998, kdy se dnešní mocná společnost vrhla na prodej a zasílání DVD. Cédéčkový formát tehdy vytlačoval VHS a představoval zářnou budoucnost, přičemž průmysl kontrolovala společnost Blockbuster. Zakladatel Netflixu Reed Hastings se jí rozhodl šlapat na paty a 10. března 1998 zaslal adresátovi první zakoupené DVD s filmem Beetlejuice.