Články o Vetřelci

Natočit film je pořádná řehole. I když hlavní slovo má mít režisér, zvlášť u studiových produkcí se názory střetávají, představy se vyvíjí a původně dosazení členové štábu či obsazení z různých důvodů nemohou na projektu pokračovat. A tak se nadstavbové miliony dolarů občas musí vrhnout do přetáčení už pořízeného materiálu, což je v Hollywoodu naprosto běžnou praxí s různícími se kvalitativními efekty. Kuloáry nedávno pročísly zvěsti o masivních dotáčkách Baleríny ze světa Johna Wicka, jejichž drastičnost vůči přínosu režiséra Lena Wisemana sice zákulisní zdroje posléze mírnily, ale o zajetých praktikách věčně nespokojených studií říkají své. Pojďme si nastínit stručnou historii významných filmových přetáček, v angličtině nazývaných reshoots, které za pět minut dvanáct proměnily slavné filmy a občas i kulturu jako takovou.

To jsou věci. Režisér letního hitu Vetřelec: Romulus (Alien: Romulus) Fede Alvarez ještě nedávno tvrdil, že se nehodlá zaprodat okamžitému sequelu a minimálně dva roky chce počkat na to, jak jeho příspěvek do vetřelčí ságy, dějově vklíněný mezi jedničku a dvojku, s publikem zarezonuje. Studio 20th Century Studios ale po 350milionových tržbách tolik trpělivosti nenajde a producent Steve Asbell v rozhovoru pro The Hollywood Reporter čerstvě vyzradil, že přípravy na přímé pokračování pod dohledem Alvareze a za účasti hereckých tahounů Cailee Spaeny a Davida Jonssona jsou na spadnutí.

Nejnovější celovečerní příspěvek filmové ságy Vetřelec s podtitulem Romulus (Alien: Romulus) má za sebou úspěšnou pouť světovými kiny, z níž si odnáší 350 milionů dolarů. Jako nejvýdělečnější hororový snímek roku tedy míří na domácí nosiče, kam počátkem prosince doputuje nejen v dnešních obvyklejších formátech jako Blu-ray a DVD. Příběh dezertérské mladé skupiny z těžařské planety Vetřelců (1986), která při krádeži hibernačních kapslí na osamělém vesmírném plavidle narazí na pozůstatky lidských experimentů na xenomorphovi z původního Vetřelce (1979), si v obývácích budou moci velcí nadšenci minimálně v zahraničí pustit také na staré dobré VHS.

Když tehdy třicetiletá Sigourney Weaver před pětačtyřiceti lety zametla se zabijákem z kosmu v prvním Vetřelci, před očima vyděšeného i oslněného publika se rodil nový typ filmové akční hrdinky. Eroticky podbarvený souboj s xenomorfem učinil z prominentní newyorské rodačky esenciální protagonistku hororové science fiction i sexuální symbol – zdánlivě obyčejnou ženu, jejíž intelektuální i instinktivní dominance v maskulinním a korporátním nepřátelském prostředí označila milník ve vývoji feminity na stříbrných plátnech. A to platí dodnes, přestože v intenzivně dojeném žánru dosud nepřekonanou Ellen Ripley herečka dávno vybalancovala rozmanitými rolemi v dalších sci-fi franšízách či nenápadnějších, svěže komediálních i tematicky hodnotnějších dílech.

Až natočíte tři ze čtyř nejúspěšnějších filmů všech dob, můžete mu radit. Režisér James Cameron se začal drápat do pozice kasovního velikána kinematografie před čtyřiceti lety s prvním Terminátorem. Dnes sice věnuje spoustu času Avatarovi, ale franšíza o souboji lidstva s umělou inteligencí Skynet jej pořád kreativně zaměstnává. Krátce po premiéře netflixovského anime Terminator Zero a nedlouho po slibování nového filmového projektu Železný Jim pro Empire vysvětluje, že tradiční ikonografie se musí obměnit, pokud svět definovaný hrdinkou Sarah Connor (Linda Hamilton) a zabijáckým i ochranářským strojem v podání Arnolda Schwarzeneggera hodlá obstát ve zkoušce nových diváckých generací.

V kinech ještě doznívá křik nové várky mladých obětí, z nichž se na zdánlivě opuštěné vesmírné stanici Romulus ve stejnojmenném vetřelčím filmu stávají živoucí zámotky pro nejdokonalejší zabijácký organismus vesmíru. Prestižní showrunner Noah Hawley (Fargo) už ale dokončuje práce na prvním seriálu z hlavní dějové linky Vetřelce s názvem Vetřelec: Země (Alien: Earth), který nás zavede na Zemi přibližně tři dekády před událostmi původního filmu z roku 1979. V nových rozhovorech přiblížil vlastní poetiku seriálových adaptací úspěšných snímků či pozměněný design xenomorfů a prozradil, že na ploše několika sezón určitě nevěnuje prostor pouze tradičnímu boji o přežití.

Nepočítáme-li z hlavní vetřelčí franšízy vykrojený dvoudílný výplach Vetřelec vs. Predátor, nestvůrní xenomorfové představení v klasice Vetřelec (Alien) dosud nevkročili na zemský povrch. Filmaři včetně Ridleyho Scotta a Jamese Camerona přitom jejich mytologii bujaře utvářeli už v sedmi celovečerních filmech, k nimž v první půlce příštího roku přibude také očekávaný seriál od FX Networks Alien: Earth. Jak název napovídá, naše mateřská planeta tentokrát běsnění dokonalých vesmírných zabijáků neunikne. První krátký teaser toho moc neukáže, doprovodná synopse a informace o časovém zasazení pak vlastně naznačují a matou ještě výrazněji.

Být ženou v branži, kde se chlapi s žílami na bicepsech ohání velkými kvéry a cedí drsné hlášky směrem k protivníkům, jež se chystají oddělat, není jednoduché. Maskulinní osmdesátá léta, kdy kinematografie jako čelní hvězdy uznala Arnolda Schwarzeneggera a Sylvestera Stalloneho, přesto otevřela prostor také hrdinkám, které nemohou čekat na pomocnou ruku. Silné ženy v akčních filmech, ať už těch dobrodružných, hororových či komediálně laděných, v některých případech ještě nesetřásly sexuální objektivizaci, ale mužům to dokázaly nandat a obstarat i lidštější, empatický přístup.

Pokud jste už stihli do kina vyrazit na sci-fi Vetřelec: Romulus (Alien: Romulus), jejímž prostřednictvím režisér Fede Alvarez vyplňuje dílky zejména mezi původním Vetřelcem (Alien) a jeho prvním pokračováním Vetřelci (Aliens), jistě vás zaujalo, jak přímočařeji hororový snímek nakládá s postavami humanoidních androidů zvaných syntetici. Vesmírných predátorů s vystřelovací čelistí i jejich oplodňovacích výsadkářů si užijeme dostatek, ale stejně jako ve většině předchozích částí pětačtyřicetileté ságy to vlastně nejsou zabijáčtí xenomorfové, před nimiž by lidé měli být nejvíc na pozoru a kdo tahá za nejrozvětvenější tematické nitky. V takové pozici stojí tentokrát hned dva roboti s biomechanickou strukturou, jejichž činy zvýznamňují letité tření mezi lidskou empatií a korporátní vykalkulovaností v průběhu celé franšízy. A nejen to.

Podle toho, jak se o trans lidech někdy mluví, to skoro vypadá, že je jen tak náhodou vymyslel RuPaul před deseti lety jako vedlejšák k svému veleúspěšnému pořadu Drag Race. Trans lidé samozřejmě existovali od nepaměti. I když je velmi těžké to jednoznačně demonstrovat pomocí jejich otisku v (pop)kultuře, protože se dlouhá léta jednalo o tabuizované téma a cenzurní instituce (někdy státní, někdy korporátní) nepřipouštěly, aby se trans lidé objevovali v masovém umění, a už vůbec ne vykreslení v pozitivním světle. I proto museli tvůrci přicházet s různými kličkami, jak zakódovat vzkaz pro ty „co vědí“. Jeden takový vzkaz se podařilo skrýt i týmu Jamese Camerona do Vetřelců, díky čemuž je jedna z postav kanonicky trans ženou, aniž by to drtivá většina publika měla šanci postřehnout.