Celé to je jak od Kinga, ale v mnoha ohledech je znát Carpenterům rukopis. Tempo možná až moc vlažné, ale na druhou stranu je film hodně atmosferický a dokáže vtáhnout do děje.
Celá scenáristická struktura je rafinovaná, protože Šílenství se může směle zařadit do subžánru tzv. filmu ve filmu, a to velmi rafinovaným způsobem. Pokud máte tento žánr rádi a film si oblíbíte, můžete si opakovaným zhlédnutím všimnout řady velmi promyšlených detailů. Právě díky tomu se z Šílenství stal i po letech žánrově velmi oblíbený titul, který ve filmové historii ještě ani zdaleka neřekl poslední slovo. Mimochodem režisér Carpenter film zařadil do své uzavřené trilogie Apokalypsy, kam patří Věc (1982), Princ z temnot (1987) a právě Šílenství.
Šílenství sice silně balancuje, jak už zde bylo několikrát zmíněno, na hraně těžkého kýče, ovšem v Carpenterově mystickém balení se to proměňuje spíše ve velkou výhodu. Režisér se nebojí vložit do hororových scén přiměřené množství absurdity, ani na chvíli neváhá zamotat divákovi hlavu a obestřít příběh neproniknutelným závojem, který až do poslední minutky zabraňuje prokouknout jeho konečné úmysly. Snímek má navíc ještě bezchybně vykreslenou atmosféru, démonického záporáka Prochnowa a jako vždy spolehlivého Sama Neilla, o něhož se může Carpenter kdykoli naplno opřít (včetně závěrečné scény). Podle mě jeden z nejzajímavějších hororů vůbec..
Když jde o horory, nedám na Carpentera dopustit, navíc když je pokaždé dochutí svým jedinečným hudebním doprovodem. A uznávám, že na vnímání volbu hororové hudby je právě on naprostou špičkou v oboru.. A vedle legendárních a kultovních děl, která Johna Carpentera udělali ikonou celého filmu, dal vzniknout i dalšímu často zmiňovanému hororu - Šílenství.. Nemůžu dobře vyjádřit svoje nadšení, když jsem se dozvěděl, že mě čeká paranoidní mysteriózní hnačka, kde hlavní roli řádí hvězda série z Jurského parku Sam Neill... Jenže o to větší pak bylo i zklamání, když jsem zjistil, o jak tuctovou duchařinu jde... Nápad ohledně spisovatel jemuž jeho tvorba ožívá před očima je skvostný. A působí o to lépe, když pak vidíte samotné zpracování, v němž si tvůrci vyhrávají s motivy formou takové zvrácenosti, že by se za to někdy ani David Lynch nestyděl.. Ovšem s formou musí jít ruku v ruce i obsah díla. A ten v případě Šílenství přinejlepším pokulhává. A absolutně nečekejte příběh, který by Vám dával větší smysl a vy třeba chápali, kam a proč se bude ubírat.. Šílenství má hodně nedostatků, ať už i ve výkonu samotného Sama Neilla, který není z nejpřesvědčivějších, ale v podstatě mám s ním problém, že jsem se ztrácel v tom, co a proč se děje, nedokázal jsem se ponořit do příběhu a na něco se v něm těšit.. Natož brát ŠÍlenství jako horor. Je mi jasné, že film těží ze zmatení diváka z toho, co si má z filmu vzít, že si má užívat hru se sebou samotným, kdy v područí tvůrců nerozezná rozdíl mezi realitou a fikcí.. Musíš být dobrej magor, aby ti to dávalo smysl! 60%
Keby King napísal predlohu pre Lyncha, výsledok by mohol dopadnúť veľmi podobne. No a keby si k tomu ešte David prizval dvorného skladateľa Badalamentiho, Bože to by bola pecka. Carpenter natočil Lovecraftovskú verziu tejto mojej predstavy a od samého začiatku ma vtiahol. Neprijemná atmosféra, desivé výjavy, nejednoznačný príbeh, dokonalá receptúra pre mindfuck. Niektoré monštra sú moc brakové, tempo občas zbytočne rýchle a koniec nebol zďaleka tak dobrý ako som počul v odporúčaniach od ľudí. Pozitív je ale viac a pri sledovaní som si uvedomil že mám vlastne rád takýto béčkovy surrealizmus. Sam Neill zahral excelentne a veľké plus je že film vznikol v 90. rokoch. Horory vtedy vyzerali svojsky, lacno a pritom mali niečo do seba oproti drahšim nástupcom z nového tisícročia.
Podobně jako u "They live" jsem si při sledování přišel jako na LSD tripu, tentokrát řízlýho metamfetaminovou stíhou. Inu, něco podobného jako děj tohoto filmu si prožívají pravděpodobně lidé s těžkou schizofrenií, alespoň takle si to představuju a opravdu i celkem podobně vypadá mnou zmiňovaná stíha. Skvělej film.
Ale jo. Tyhle horory kingovského střihu mají něco do sebe, i když málokdy zaujmou absolutně. Tajemný děs, který nakonec všechny pohltí, je určitě atraktivní námět a prostupování fikčních světů zrovna tak. Jeden z nejlepších Carpenterových filmů, co jsem zatím viděl.