Velké žranice se účastní čtyři muži, které nám stručné úvodní sekvence představí v jejich každodenním prostředí. Kdo ví, co mohlo sblížit a učinit přáteli lidi tak rozdílných povah i povolání, jako jsou pilot dopravního letadla Marcello, majitel restaurace a vynikající kuchař Ugo, televizní pracovník Michel a soudce Philippe. Ale v každém případě faktem zůstává, že se čtveřice vydává na prodloužený víkend, který má být tím posledním... Přátelé se začnou oddávat ve starém domě na odlehlém okraji Paříže zaryté, sveřepé a sebezničující žranici. Přidá se k nim náhodně se objevující místní učitelka Andréa, přítulná žena obdařená štědrými tělesnými proporcemi. Dostaví se ještě tři děvky, ale průběh událostí je natolik vyděsí, že uprchnou. Jeden muž za druhým umírá, nakonec zůstává jen Andréa. Dle Ferreriho je celý film křivým zrcadlem, nastaveným moderní konzumní společnosti, dle druhých jen samoúčelnou provokací a oslavou kultu hnusu a estetiky ohavnosti, dle jiných pak apokalyptickou vizí konce "přežraného" lidstva.
Legendárna filmová provokácia je príbehom štyroch úspešných mužov v strednom veku, ktorí sa rozhodnú prejesť sa až na druhý svet. Marcello je švihácky pilot, Michel prestížny televízny producent, Ugo exkluzívny šéfkuchár a Philippe vysoko postavený sudca. Všetci štyria sa tešia na dlho plánovaný víkend v odľahlej vile, ktorý sa napokon zvrhne na smrteľné holdovanie tonám jedla, pitiu a orgiám. Ferreriho podobenstvo o prežranosti civilizácie konzumu je plné podvratného humoru a anarchie. Kvôli nihilistickému podtextu, nekompromisnej kritike modernej spoločnosti a explicitnému zobrazeniu jedáckych orgií rozpútal film pri svojej premiére škandál. K búrlivému prijatiu prispela aj účasť hviezd francúzskeho a talianskeho filmu, ktoré dovtedy zosobňovali prevažne kultivovaných intelektuálnych hrdinov - Marcella Mastroianni, Michela Piccoli, Uga Tognazzi a Philippa Noiret. Napriek problematickému prijatiu udelili filmoví novinári na MFF Cannes snímke Cenou FIPRESCI a Veľká žranica sa zakrátko stala kultovou klasikou.
Čtyři muži se sejdou ve starém domě s cílem užrat se k smrti. A tak žerou a žerou. Později se k nim přidají nějaké ženy a tak žerou a souloží. A tohle trvá přes dvě hodiny. Díky nemám chuť.
Když budete hledat, tak tam myšlenku najdete. Musí se to brát trochu satiricky. Lidstvo je, globálně bráno, nechutné. Koukněte na internet, vyhledejte si pár nechutných stránek se sexuálními úchylkami, mučením, válkami, hromaděním majetku, neúctě k ženám a budete vědět, vo čem tu kurva mluvím. Pro někoho to možná bude těžké, ale hodně lidí oplývá něčím, čím se Marcello, Michel, Ugo, Phillipe nebo Andréa vyznačují - leč, každý si to musí najít sám. Každý zná sám sebe nejlíp. A teď si jdu dát čápa s mákem. PS: imitace Marlona Branda z Kmotra byla super.
Alegorické podobenství je temné, znepokojivé, groteskní, bizarní a humorné, pokud se tedy zobrazovaným situacím lze vůbec smát. Postavy jsou i přes své zdánlivé úspěšné profese v naprostém fyzickém a morálním rozkladu. Šokujícím scénám dodnes čas nezbrousil ostří a vsadím se, že pokud jste se s tímto filmem ještě nesetkali, tak teprve něco uvidíte. Je ovšem samozřejmě dost možné, že se s tímto filmem naprosto minete, ale to jistě poznáte už od prvních minut.
Film byl nejenom v Itálii silně cenzurován a dobovou kritikou zašlapán do prachu, přesto se setkal s ohromným komerčním úspěchem, ačkoli ve své původní nesestříhané verzi mohl běžet v řadě států až o dvacet let později.