Červené střevíčky

Začínajícího skladatele Crastera, sotva vyšlého z konzervatoře, potká neuvěřitelné štěstí: slavný baletní impresário Lermontov ho pověří, aby pro něj napsal hudbu k baletu s názvem Červené střevíčky. Na otázku, o čem by měl balet být, mu Lermontov stručně vylíčí děj pohádky, kterou napsal Hans Christian Andersen. Vypráví se v ní o dívce, která nechce nic víc než tančit a když ve výloze obchodu jednoho tajemného obuvníka objeví červené střevíčky, je o jejím osudu rozhodnuto. Jakmile střevíčky získá, opustí domov, svou matku, svého milého a tančí celým světem; místo aby svůj život žila, celý ho protančí, střevíčky jí nedovolí se zastavit ani na okamžik. „A co konec?“ vyzvídá komponista. „Na konci umře,“ odvětí Lermontov ledabyle. Teď jde nejdříve o to, aby příběh dostal formu, tóny a barvy, na čemž musí oba muži, spolu s ostatními členy souboru, dlouho a tvrdě pracovat. A s největším nasazením hlavně dívka jménem Viktorie, talentovaná mladá baletka, o níž je jasné, že vdechne dívce z pohádky život.