13. listopadu 1974 obdržela policie šílený telefonát, který je zavedl do Ocean Avenue 112 v Amityville, Long Island. Uvnitř rozlehlého domu se jim naskytla děsivá scéna - celá rodina DeFeových byla zavražděna. V následujících dnech se Ronald DeFeo, Jr. přiznal k tomu, že postupně zastřelil své rodiče a čtyři sourozence, a tvrdil, že hlasy v domě ho vedly ke spáchání těchto hrůzných vražd. O rok později se George a Kathy Lutzovi a jejich děti stěhují do tohoto domu a věří, že bude jejich vysněným domovem. Ale krátce poté, co se zabydlí, začnou se dít podivné a nevysvětlitelné věci, ze všech koutů domu se ozývají podivné hlasy
Nuda, nuda, nuda. Naprosto příšerný horor s minimální atmosférou, hroznými herci a vůbec vším. Proč jsou teď tak populární horory ve kterých se zjevují mrtvé děti?!
Kravina první třídy! Těží to z nějakého skutečného zločinu, kterej se tam stal ve skutečnosti, ale snaží se to svést na nějakej podělanej vraždící barák, jakoby za to ten chlap, co je povraždil, ani nemohl. Ironicky dodávám, že děcko vidící duchy nebo kněze, co vysvěcuje barák, jsem nečekal. Jo a má se to odehrávat kdysi v roce sedmdesát něco, ale připadlo mi to jak ze současnosti...
Dle názvu, který projektu vtiskl český distributor, jsem očekával nějakou vyvražďovačku, kde ústřední postavy pokaždé okolo čtvrt na čtyři ráno stihnou okolnosti působící jim smrt. Proč, to nevím.. Když jsem pak zjistil, že jde jen o nešťastný překlad domácího distribučního řetězce, vlastně mě to ani nepřekvapilo a ani zdaleka nejde o největší omyl v dějinách takových podobných přešlapů v názvu, kterého jsme se u nás dopustili... 3:15 zemřeš je totiž ve skutečnosti součástí hororové série okolo proslulého městečka Amityville na Long Islandu.. Mojí pozornost má tenhle příběh už jen pro skutečnou účast Eda a Lorrain Warrenových o jejichž případech vypraví mnou oblíbená hororová série Conjuring, kteří se případem v tomhle tajemném městě zabývali, avšak ani o ně tady vůbec nejde. Nepříliš věhlasný tvůrčí tým dokázal stvořit film, který mate ve všem. Nejen tím zmršeným názvem, nýbrž nakonec i příběhem, který by se dal možná zasadit do úplně libovolného místa.. Jedná se o příběh domu a rodiny, kterou uvnitř něj budou terorizovat nevysvětlitelné skutečnosti a rozhodně nepůjde o dům snů.. Ovšem převážně videoklipový režisér Andrew Douglas se nezapře a není vůbec schopen divákovi doručit zajímavější hororovou zábavu. A přitom ze začátku si mě atmosférou celkem získal, že jsem se těšil, co naši ústřední rodinu čeká za maléry. Jenže všechno se postupně rozplývá a snižuje se k laciným jumpscarům, které tu jsou jen, aby se divák lekl.. Absolutně nikdo nezvládá vyprávět jakýkoli příběh, jenž by celý snímek nějak uchopil a zasadil do souvislostí, že bych třeba měl nutkání vědět, o co jde, a co se ústředním postavám nakonec stane.. No, ne že by mi na poměrně povrchně představených postavách nějak více záleželo, ale minimálně Ryan Reynolds vzbudil trošku větší očekávání.. Ale zbytečná naděje.. Banální příběh, který pohromadě drží jen nepříjemnost celého místa a nepřehledný či tikavý technický způsob prezentace. Vůbec to nestojí za větší pozornost a především za chycení se do pasti ohledně jakékoli provázanosti s jinými značkami.. 3:15 zemřeš je zapomenutelný kousek, i když by hrozně chtěl propagovat, že přece stojí na skutečném příběhu, jaký ale netřeba vidět znovu. 50%