Prokleté filmy #5 - Horor 3:15 zemřeš jako nositel hoaxů? Co děsivého se skutečně na place událo a co je jen marketingový tah

3:15 zemřeš je americký film z roku 2005, jehož scénář vytvořil tvůrce snímku Texaský masakr motorovou pilou Scott Kosar a režie se ujal Andrew Douglas. Jedná se o remake originálního italského filmu od Damiana Damianiho z roku 1979, natočeného na motivy knihy Jaye Ansona Horor v Amityville. Příběh se odehrává v 70. letech minulého století, kdy se rodina Lutzových přestěhuje do domu, v němž rok před jejich nastěhováním proběhla několikanásobná vražda. Rodina krátce po svém zabydlení začíná pozorovat divné věci. Manžel George (Ryan Reynolds) si stěžuje na zimu a tráví většinu času v suterénu, jedna z jejich dcer si začne povídat s neviditelným kamarádem. Brzy nato se po domě rozléhají neznámé hlasy a začnou se dít tytéž věci, které předchozí rodinu stály život.

Tento devadesátiminutový snímek ovšem není jen remakem, nýbrž odkazem na skutečný masakr, jenž se v listopadu roku 1974 odehrál na 112 Ocen Avenue v Amityville. Do té doby vzorný občan Ronald DeGeo Jr. prošel každou místností v domě s nabitou puškou a bezdůvodně zabil všechny členy své rodiny – rodiče, dva bratry a sestry. DeFeo později uvedl, že ten čin nepodnikl ze své vlastní vůle, ale že ho k tomu donutily záhadné hlasy. Bizarním nevyjasněným detailem dodnes zůstává, že byla všechna těla nalezena v týchž pozicích. Vzhledem k tomu, že vrah, také známý jako Butch, krátce po svém rozsudku k odnětí 25 let svobody zemřel, není dodnes jasné, proč něco takového udělal a co ho k činu motivovalo.

Sotva o rok později se ovšem do tohoto domu nastěhovala rodina Lutzových, kteří podle svědectví v domě zažívali řadu děsivých momentů. Nejprve tento dům viděli jako svůj vysněný ráj, krátce poté se ale změnil v hrozivou noční můru, podle níž sotva o tři roky později vznikla výše uvedená kniha od Ansona. V dnešní době je ale tato událost považována za hoax. A to hlavně kvůli části příběhu, ve kterém si manželé George a Kathleen vzájemně sáhnou na život a zastřelí se. Ve skutečnosti se totiž pár v roce 1988 rozvedl, Kathleen v roce 2004 podlehla nemoci a George na zástavu srdce o dva roky později. Přesto ale tento případ inspiroval celý Hollywood, na jeho motivy vzniklo již celkem 21 hororových titulů. Začalo to snímkem z roku 1979 a inspirují se jím do dnešní doby. Mezi ty nejznámější patří například Amityville II: Posedlost, Amityville 3-D a nepochybně hvězdně obsazený 3:15 zemřeš v čele s Ryanem Reynoldsem, Melissou George a Chloë Grace Moretz.

Když se natáčí snímek podle skutečných událostí, vždy je na ně nahlíženo poněkud emocionálnějším způsobem. Divák je vtažen do děje, protože jej sleduje s tou myšlenkou, že je to skutečné a že by se to klidně mohlo stát i jemu. O to silněji tento pocit graduje, když se jedná o děsivý zážitek. Tato možnost ale nabízí také spoustu způsobů, jak s diváky úmyslně manipulovat a nadbíhat si je. Své o tom ví jistě i štáb adaptace z roku 1979, Horor v Amityville, jenž se snažil obecenstvo nalákat tak, že si vymýšlel strašidelné historky z natáčení. Ty skutečně zapříčinily velkou oblíbenost filmu, ale otázkou je, zda je to správná cesta, jak dosáhnout filmového úspěchu?

Jedním z takových příběhů je zážitek, jenž se údajně skutečně stal herci Jamesi Brolinovi, ztvárňující ve filmu roli George Lutze. Jednoho večera se rozhodl požádat o scénář k prostudování, ale poněvadž nebyl hotový a jeho chuť neutuchající, rozhodl se sáhnout po Ansonově knize. Nedokázal se od příběhu odtrhnout a dokončil jej na jeden zátah. V jedné z děsivých a klíčových částí knihy mu ale spadly na zem na ramínku zavěšené kalhoty. Brolin se lekl tak, že vyskočil ze židle a následně tvrdil, že je s tím příběhem spjatá nějaká skutečná temná entita.

Tyto rádoby děsivé náhody se ale nevyhnuly ale štábu 3:15 zemřeš. Reynolds ve svém rozhovoru pro Movie Web prohlásil, že se natáčecí tým během tvorby snímku pravidelně probouzel přesně ve 3:15, takže v čase, kdy skutečný DeFeo povraždil svou rodinu. O to zajímavější ale je, že je tato hodina velmi často považovaná za čas duchů, poněvadž je přechodem mezi nocí a pomalu nastupujícím novým dnem – a právě tehdy jsou nadpřirozené síly nejsilnější. Je zde tedy skutečně možnost, že byl DeFeo během masakru pod vlivem nějakých temných sil? Dost možná se ale také jedná o projev cirkadiánního biorytmu.

Hororové zážitky z procesu tvorby si odnesla také Melissa George, ztvárňující Kathy Lutz. Na těle jí prý naskočila husí kůže sotva co se podívala na místo, kde bude probíhat natáčení. Stejně tak jí potom během celé tvorby pronásledoval nevysvětlitelný chlad a nepříjemný pocit, že ji někdo sleduje. Její herecké výkony by se tudíž daly považovat za tak dobré zčásti i proto, že si během natáčení procházela opravdovým strachem.

Nejzajímavější a možná nejstrašidelnější událost se ale týmu stala krátce po zahájení natáčení. U vodní plochy, která byla poblíž placu, se totiž vyplavilo tělo rybáře, což rozhodně zaručilo ten správný děsivý tón, pro film tak potřebný. Z nějakého důvodu ale ani po tomto zážitku nikdo z natáčení filmu neodstoupil.