Chrustyn
44 045 bodů •
8
Méně známý ale výborný snímek, který s přehledem překonává známější "Tankový prapor" a s přehledem konkuruje "Černým baronům". Nepřekonatelný Rudolf Hrušinský a bezchybná atmosféra.
Komentáře a recenze 13
Dle počtu bodů
Pete69
33 033 bodů •
8
Moc krásný syrový snímek a jeden z prvních, který byl po převratu natočen "soudruhům na míru". Škoda, že v televizi na něj člověk nenarazí. Rudolf Hrušínský ukázal, proč byl jedním z nejlepších herců a ostatní "zobáci" už tenkrát ukázali svůj talent. Moc pěkné depresivní drama, které Rudolf Hrušínský povýšil na umělecké dílo.
Psisko59
32 877 bodů •
9.5
Autobiografický scénář Jiřího Křižana (velká škoda, že jich nestihl napsat víc) ve výborném zpracování režiséra Martina Hollého, v hlavní roli vypravěčova dědečka exceluje Rudolf Hrušínský. Téměř dokonalá, autentická a velice přesvědčivá dokumentace života v komunistické represi, v níž v očích mocných přecházela "vina" z otce na syna ... a také krásná, procítěná ilustrace moravanství.
Fingon
16 896 bodů •
8
Srovnávat tento film s Černými barony je trochu podpásovka, protože ti jsou především komedií - sice místy hořkou a hodnou zamyšlení, ale přesto především komedií. V Tiché bolesti můžeme rozeznat spoustu motivů, které se vyskytují i ve známějším a divácky atraktivnějším snímku, zde se jde více do hloubky (a občas i na tu komedii dojde, protože něco je tak absurdní, že se tomu skutečně nedá nesmát).
lamps
15 327 bodů •
9
Jeden z posledních filmů zlaté české éry charakteristické úžasnými herci, baladickým vesnickým prostředím a deprimující aurou nežádoucí socialistické záštity. Jedno z posledních velkých vystoupení Rudolfa Hrušínského, který byl a pro mnohé stále je největším českým hercem v historii. Smutné, velmi autentické a chvílemi úsměvné vyprávění o tehdejší lidové nátuře a problémech, které , částečně díky takovým filmům, přerůstají hranice minulosti. Neprávem zapomenutý filmový poklad a jednoznačně životní role Pavla Zedníčka :)
ZkuKol
12 290 bodů •
10
Křižanův pohled na členy jednotek PTP se všemi základními esencemi jeho tvorby, mužností, přímočarostí a chutí slivovice. Jiřík si svou postavu Uhraje, ale film stojí hlavně na panu Hrušínském a Jandákovi, kterému blbci vážně jdou! Pan Hollý si uměl vybírat příběhy a nebál na svou dobu a místo točit moderně, dočkáme se pohybu kamery, jednotného tempa vyprávění, přehledných flashbacků a hladkého střihu. Další dílo, jenž by si zasloužilo stát se povinnou četbou. Příběh o tom, že i když se k vám osud chová jako k mravenci, kterému právě spálili mraveniště, nemusí to znamenat, že se nemáte chovat jak rovný chlap!... 90%
hrumsrt
10 906 bodů •
7
Skoro jako by to v sobě českoslovenští filmaři po celou dobu normalizace dusili a při první příležitosti, když bolševik odstoupil, mu to vpálili do tváře a Tichá bolest spatřila světlo kinosálů. Filmová poetika v podobě, jakou snad umíme jen u nás, když dokonale balancujeme nad radostí a smutkem a pro tuhle melancholii u nás ani nemáme ten správný termín a přesto sálá ze všech dobově podobných snímků.. Prakticky zapadnutý československý snímek, který se i ve zdejším žebříčku ocitl snad z respektu, když jej samotný téměř nikde nereprízují, zatímco Zlatí úhoři anebo dokonce Černí baroni kolují v televizních programech několikrát do roka.. Balada o zlomené rodině, kterou systém odstrčil na okraj společnosti, otce odsoudil k smrti, matce pak puklo srdce žalem, až nakonec zbyl jen chlapec s dědou sami. Ale co s takovým dítětem? Vždyť je to potomek nekalých živlů, politických vyvrženců, buřičů těžce vybojovaného socialismu. Co by všechno mu zakažme, ukazujme si na něj, OSPOD u něj zřídí místopříslušnou stanici, jen pro jeho pravidelné kontroly, zda jeho výchova už konečně probíhá dle norem. Jaký život může malý Honzík mít.. Avšak jelikož má u sebe dědečka v podání mistrovského Rudolfa Hrušínského, který pro životní moudra a porozumění nechodí daleko, dostalo se i Honzíkovi slušné dětství.. Silný příběh vyprávěný s jedinečnou tragikomickou poezií, ve které ke štěstí stačí tak málo. Dokud ale někomu nedošlo, že Tichá bolest může být umocněna vojnou, která Honzíka s dědou definitivně rozdělí.. Pétépáci jsou sví, ale Černí baroni to tentokrát nejsou.. 75%
Motinski
7 739 bodů •
7
Rudolf Hrušinsky je génius ktorý každú scénu kde bol povýšil na niečo viac. Tichá bolesť je hlavne vďaka nemu silný film. Poetický a so smutným príbehom, melancholickou hudbou a zaujímavým námetom. Trochu rušilo nie úplne dokonalé skákanie v čase, pár dobre rozbehnutých vecí mi vyfučalo do prázdna, ajtak ale ide o jeden z tých lepších a bohužiaľ aj často prehliadaných Českosloveských filmov.
Cortesz
6 542 bodů •
10
Skvělý film z padesátých let o vojácích pétépácích. Skvělé herecké výkony, přehledné přeskakování časových rovin a skvělěj scénář, hlavně moudra co vycházej z úst pana Hrušínského jsou k zamyšlení.
Rokle
6 523 bodů •
8
Hluboký lidský příběh, jehož jednoznačným vítězem je herectví Rudolfa Hrušínského. Kdykoliv je na scéně či promlouvá do obrazu, připadá vám, že mluví sám život. Napsané věty jsou protkány zkušeností a hlavně jsou pravdivé... "Nenech si nikdy nikým nic diktovat"