Všechno je obrovské, monumentální, v daleko větším měřítku než v prvním díle. Znamená to automaticky lepší? Za mě ne. Některé věci by potřebovaly víc času, abych si je dokázal přisvojit (charakter Paula), u některých je zase cítit zbytečná rozvláčnost. Imperátor nemastný neslaný (a to jinak Walkena zbožňuji), baron Harkonnen byl v jedničce taky popsán s mnohem lepším "zázemím". Ta osudovost, tíha rozhodování, padá s chemií mezi Paulem a Chani a i když se herci snaží, tak Chalamet se Zendayou zkrátka netvoří pár, abych byl jejich vztahem sejmut. Možná to vše vypadá jako velký "hejt" z mé strany, je to spíše částečné zklamání, které pramení z toho, že jsem čekal ohromný blockbuster se vším všudy a bohužel se ne úplně dostavil. Velice dobrý film to ale stále je, o tom žádná.
Je to naprosto strhující. Na konci jsem si řekl “This is cinema”… a tak nějak kacířsky jsem si uvědomil, o jak moc jsem si tuhle severskou podívanou užil více jak "Zabijáky" Scorseseho. To není hate, nechci, aby to tak působilo. Ale tady je za dvě hodiny řečeno vše, co má být a působí to neskutečně "plně".
Neskutečný snímek. Nervy drásající....díky tomu, že v době, kdy se tato událost stala, jsme měli necelé roční dvojčata, nesledoval jsem tuto věc den co den....O to víc jsem byl napnutej jako struna. Ron Howard natočil přesně to, co miluju na těchto typech filmů - bez přílišného patosu naprosto řemeslně a přesně natočené. Do toho parádní plejáda herců, scenérie Thajska... Stále rád chodím do kina, to se nikdy nezmění a mám mrzení, že takový film v kině neběží. Na začátku roku jsem vyměnil domácí aparaturu - receiver, reprosoustavu na 5.1.2, OLED Sony 65 palců. Po tomhle filmu řeknu - už rozumím tomu, když se všechno spojí v dokonalý zážitek. Přišel jsem si skoro jako tam.
Nádherná čistá filmařina, kde každé políčko má své místo. Úžasné civilní herecké výkony. Film, který svou "všedností" říká strašně MOC. Netradiční střih s dialogy mimo obraz od diváka vyžadují větší pozornost než je obvyklé. Pokud vás to ale chytne, dočkáte se příběhu, který vás drží pevně po celou dobu své skoro dvouhodinové stopáže. Krása.
Dokumentový milník, u kterého se mi svíralo srdce a husinu jsem měl v podstatě každý díl. Zmíním to, že jsem na chicagské zápasy v playoff vstával v brzkých nočních/ranních hodinách a užíval si to, co Michael Jordan pro basketbal dělal. Dokument jde ovšem do detailů, které jsem absolutně v té době netušil - ať už jde o Michaelova tátu nebo rodinné vztahy třeba Stevea Kerra. Co na dokumentu oceňuji je, že se dotýká tolika osob, které mají k příběhu co říct. Tvůrci museli neskutečné množství hodin strávit ve střižně a vybírat momenty, které jsou natočeny přesně tím způsobem, aby perfektně na diváka působily. Příběh Michaela Jordana, jeho okolí, éry Bulls, je po více než 20 let přesně tou správnou dobou, kdy příběh uveřejnit. I s možností profesionálně pospojovat archivní snímky se současností. Momenty, kdy kamera snímá spocené a unavené obličeje, nervydrásající poslední vteřiny, Jordana v emocích na zemi. Zřejmě nejlepší dokument o geniálním sportovci a excelentnímu týmu. Přes 8 hodin čisté filmařské extáze.