Vlídný pohled na pomatenou generaci 70. let, její naděje, přání i problematické vztahy se svými váženými, staromódními a pokryteckými rodiči. Larry a Lynn Tynovi tvoří typickou americkou rodinu s neodmyslitelnými starostmi s dcerou Jeannie, která bere drogy, a se společností, ve které se pohybuje. Jeanie odejde z domova. Její rodiče se setkají s dalšími lidmi, kterým utekly děti, a zjišťují, že je odchod člena rodiny může obohatit - najednou mají prostor, aby znovu objevili život, aby se k sobě opět přiblížili.
Hippie spin-off k Hoří, má panenko! se Formanovi dost povedl. Je o něčem jiném, než jsem po popisu děje všude možně čekal, ale to je samozřejmě jiná věc.
Je blbé, že americké publikum a kritici ten film tenkrát vůbec neocenili, protože mně přišel hodně dobrý a vtipný. V zajímavostech by mělo být: v konkurzu na zpěvačku není jediná pěkná dívka - kromě dcery hlavních rodičů Jeanie (Linnea Heacock) - a celkově záměrem tvůrců asi bylo do hereckých rolí obsadit samé ksichty, chch. Ty vzhledově podivné zpěvačky a s tím zpěvem je to často smrtelná kombinace. Jinak Tina Turner mi vždycky tak trochu připomínala gorilí samici a jde vidět, že taková byla, i když byla mladší - a navíc ty její tanečky a grimasy, to ještě ten lidoopí zjev podtrhuje. Samozřejmě nejvíc zaujme kultovní scéna, kde generace rodičů kouří marihuanu a za mentora mají Schiavelliho. Ale i jiné útržky filmu stojí za to. Forman dokázal, jak kvalitní režisér umí být i za laciný peníz a to se mu potom vyplatilo.