Vlídný pohled na pomatenou generaci 70. let, její naděje, přání i problematické vztahy se svými váženými, staromódními a pokryteckými rodiči. Larry a Lynn Tynovi tvoří typickou americkou rodinu s neodmyslitelnými starostmi s dcerou Jeannie, která bere drogy, a se společností, ve které se pohybuje. Jeanie odejde z domova. Její rodiče se setkají s dalšími lidmi, kterým utekly děti, a zjišťují, že je odchod člena rodiny může obohatit - najednou mají prostor, aby znovu objevili život, aby se k sobě opět přiblížili.
Je blbé, že americké publikum a kritici ten film tenkrát vůbec neocenili, protože mně přišel hodně dobrý a vtipný. V zajímavostech by mělo být: v konkurzu na zpěvačku není jediná pěkná dívka - kromě dcery hlavních rodičů Jeanie (Linnea Heacock) - a celkově záměrem tvůrců asi bylo do hereckých rolí obsadit samé ksichty, chch. Ty vzhledově podivné zpěvačky a s tím zpěvem je to často smrtelná kombinace. Jinak Tina Turner mi vždycky tak trochu připomínala gorilí samici a jde vidět, že taková byla, i když byla mladší - a navíc ty její tanečky a grimasy, to ještě ten lidoopí zjev podtrhuje. Samozřejmě nejvíc zaujme kultovní scéna, kde generace rodičů kouří marihuanu a za mentora mají Schiavelliho. Ale i jiné útržky filmu stojí za to. Forman dokázal, jak kvalitní režisér umí být i za laciný peníz a to se mu potom vyplatilo.
Po úspěších filmů Easy Rider a podobných laciných snímků, které vydělaly jmění uvolnilo studio Universal milion dolarů také Miloši Formanovi, který obsadil Bucka Henryho, jinak výborného scenáristu do hlavní role filmu, jenž se naprosto vymyká studiové produkci v Hollywoodu vůbec. Formanův rukopis je jasný od prvního záběru, chápu, že na natáčení musela být i legrace a ten film vůbec není špatný, naopak. Pokud mám srovnat třeba se Sugarlandským expresem od Spielberga, tak tohle mě bavilo víc.