Příběh Jiřího Křížana nese neobvykle zajímavé dějství s důrazem na hrdinství hlavní postavy. Přináší izolovanou rodinu na statku někde ve valašských horách, do kterého vpadnou cizí násilníci, o kterých by se dalo polemizovat, jestli jde přímo o banderovce. Ti drží všechny trumfy v rukou, což má za následek existenční a dokonce i vztahové ohrožení. Hlavní postava Ondřej Baran, kterého výborně ztvárnil Juraj Kukura, charakterově vyniká hlavně svojí uzavřeností, což především budí dojem své rezignovanosti. Jak hovoří motto filmu, je sám proti surovým zabijákům, kteří nemají co ztratit. On však co ztratit má. Režisér František Vláčil vsadil na lehčí poetiku, což dodává snímku na určité atraktivnosti. Atmosféra vyvolává pocit blížícího se konfliktu a divák jen čeká kdy a jestli vůbec k němu dojde. Prý se snímek označuje jako valašský western a není divu. Motivů je tu více než dost. Takřka pozapomenutý snímek, což dává vzniknout otázce: Proč?
Velmi autentický příběh z poválečné éry naší vlasti. Příběh je natočen syrově a občas i zamrazí po zádech. Tempo skvělé, té době velmi dobře zvolené. Atmosféra skvělá. Moc se tam toho nenamluví, ale o tom tento snímek není. Kvalita za kačku. JE škoda, že snímek zahlédnete občas snad jen na CSFILM. 80%
Musím uznat, že jak ze začátku, tak v průběhu, na mě silně zapůsobila hudba. Zdeněk Liška byl prostě mág. Taky natočeno to je hodně kvalitně, o hercích nemluvě. Ale ten háček je tempo a pár dalších faktorů. Tempo je pomalé a divné a někdy to vyúsťuje v nelogické chování postav. Co mi ale vadilo nejvíc, tak že ta banda Banderovců mezi sebou vůbec nekomunikovala. Režisér tím chtěl asi naznačit jejich chladnokrevnost a profesionalitu v oboru, ale moc realisticky to pak nepůsobilo. Aspoň, že tady byl Tóma Hluchoněmec. Samozřejmě, že mi to připomínalo jak Adelheid, tak Zánik - disponuje to totiž podobnou atmosférou a příběhem, a proto hodnotím stejně.
Kdykoliv si na film vzpomenu, vybaví se mi blonďatý Bartoška, sexi Kukura, něžná Vančurová a tam strašný pocit zuřivé bezmocnosti, který u tohoto příběhu vnímám. Tato silná výpověď o strachu a odvaze, o nespravedlnosti a hrubosti, prostě je to velmi opravdové a strašnější než všechny vymyšlené horory na světě.
Vláčil byl zatím jen jeden mistr vyprávění, poetiky a odvahy, nepospíchal a dál každému obrazu hloubku..zajímavé, jak filmy stárnou daleko rychleji než knihy.
I přes psychologickou stránku přeci jen poněkud zdlouhavé na to, jak málo se toho ve filmu vlastně stane. Jinak velmi atmosferické dílo se skvělým Kukurou a árijským Bartoškou.