Týden před letními prázdninami začínají jednotlivé televize servírovat divákům filmové klasiky, které se nikdy neomrzí a na streamovacích službách je nenajdete. Do toho můžete na Prima COOL sledovat nový seriál pro mladé, který bude chtít svěžím tvůrčím způsobem publiku přiblížit generaci Z.
Výroba pokračování se stává standardem i v případě sebeméně úspěšných titulů, avšak se silným a odlišným konceptem mohou mít sequely nepopiratelné kouzlo. U sérií aplikujících polonávazné vyprávění, kdy každá další část rozvíjí kompletně jiný příběh a klade před hrdiny nové cíle, se nezřídka jede podle rovnice „čím větší, tím lepší“. Tvůrci však čas od času vsadí na moment překvapení a na etablovanou látku naváží stylem, který zcela převrací žánrovou polohu a někdy i explicitně komentuje charakter předchozích dílů. To se týká i následujících deseti filmů, jež pokračovaly v konkrétně škatulkovaném příběhu velmi neotřele – ať už v ryze pozitivním, nebo spíš záporném smyslu.
Většina komerčních letů má dnes obrazovky zabudované do opěradel a cestující si vybírají z kolekce filmových a seriálových děl, jimiž si mohou několik kilometrů nad zemí ukrátit čas. Nemluvě o tom, že každý pasažér má k dispozici také osobní multimediální zařízení. Dvanáct pasažérů letu Imperial Airway z Londýna do Paříže mělo roku 1925 trochu jiné podmínky. Jako vůbec první lidé mohli v letadle zhlédnout celovečerní film, jímž byla tehdy žhavá sci-fi novinka Ztracený svět (The Lost World) na motivy proslulého románu Arthura Conana Doylea. Musel to být vskutku netradiční a při zpětném pohledu i nebezpečný zážitek.
Nesmrtelný Souboj Titánů (dnes od 20:00 na Nova Cinema) mimo jiné proslavil dnes jednasedmdesátiletého herce Harryho Hamlina, po němž v osmdesátých letech šílela snad každá žena. Globálně však zůstává zapsaný jako herec jediné ikonické role. Proč o něm od roku 1981 není tolik slyšet?
V českých kinech od čtvrtka loví dinosaury Adam Driver ve sci-fi 65, která z upoutávek vypadá jako akčnější verze Planety opic. Prehistoričtí tvorové jsou pro filmaře vděčným námětem a jejich zpodobnění často odráželo vývoj a možnosti speciálních efektů. K dinosaurům chová mnoho lidí bázeň a zejména jejich zasazení do současnosti skýtá příběhové možnosti, jež zdaleka nekončí u Jurského parku.
Na hororové streamovací platformě Shudder si odbyl premiéru třicet let připravovaný animovaný snímek Šílený bůh, jímž legendární trikař a animátor Phil Tippett dle kritiků stvořil své opus magnum. Odhodláte-li se jeho životní vizi zhlédnout, máte se připravit na pár bezesných nocí a znepokojivou tapiserii pekelných, brutálních i čarokrásných výjevů.
I ty nejepičtější příběhy, odehrávající se v průběhu mnoha desítek let, nemusí končit happy endem. Platí to i pro filmovou adaptaci knihy Edgara Rice Burroughse, s níž Hollywood zápolil celých osmdesát let. Roku 2012 konečně dorazil do kin snímek John Carter: Mezi dvěma světy, který byl obřím kasovním propadákem a na který se dnes můžete podívat od 22:30 hodin na Nově.
Dnes proběhla novinářská projekce nové marvelovské týmovky Eternals. Distributor slibuje epický příběh sledující skupinu nesmrtelných hrdinů, kteří jsou nuceni spojit síli proti nejstaršímu nepříteli lidstva, Deviantům. Přinášíme první redakční dojmy. Plnohodnotnou recenzi si na Kinoboxu přečtete ve čtvrtek.
Preferujete-li sledování filmů jako formu zábavy a odreagování, pak jistě najdete zalíbení v následujícím seznamu amerických monster-filmů z padesátých let, kdy vznikala nenapodobitelná béčková díla s opravdu specifickým duchem doby.
Před šedesáti lety započala dekáda, která světu přinesla spoustu památných filmových děl. A v nich byly k vidění také krásné ženy, jimž k nohám padaly zástupy mužů a jejichž tváře zdobily titulní stránky těch nejprestižnějších časopisů. Jaké byly největší sexsymboly šedesátek a jak se na nich podepsal zub času?
